K provádění ničivých útoků pracuje Ukrajina na balistické raketě s dlouhým dosahem. Ohrozí tak prakticky celé západní Rusko a obrana proti ní bude složitá.
V obraně proti Rusku se Ukrajina dlouho potýkala s nedostatkem zbraní, které umí udeřit na dlouhou vzdálenost. Vyvinula sice drony i řízené střely, ale dle zjištění redakce Armádního Zpravodaje pracuje také na balistických raketách, aby mohla podnikat tzv. hybridní útoky. V tuto chvíli už mohou být ve fázi testování, a dle korespondenta Militarnyi její výrobce prozradil na vojenském veletrhu v Polsku zásadní technické vlastnosti.
Balistická raketa bude výzva i pro ruskou PVO
Ukrajina má v tuto chvíli stále omezené možnosti úderů na dlouhé vzdálenosti. Od západních spojenců má sice třeba řízené střely Strom Shadow (SCALP-EG), podle Wikipedie s dosahem až 550 km, ale to nestačí. Nějakou dobu pak využívala hlavně své dalekonosné drony, z nichž umí Liutyi zasahovat cíle na dálku až 2 000 km, potvrzuje Wikipedia.
Jeho nevýhodou ovšem je, že nese hlavici těžkou pouze 50 až 75 kg, a také létá relativně pomalu, resp. 250 až 300 km/h, uvádí UNITED24 Media. Na dron je to sice docela hodně, třeba malý FPV na frontě zvládá běžně kolem 80 km v hodině, zatímco průzkumné do 150 km/h (ale jsou i rychlejší modely), ale PVO si s ním pořád zvládne celkem snadno poradit.
Sestřelit ho lze i málo sofistikovanými kulomety a kanony, což je problém, a navíc letí na místo určení dlouho. Naopak nedávno představené řízené střely Flamingo doletí až 3 000 km a unesou hlavici těžkou 1 150 kg, potvrzuje Wikipedia s tím, že létá rychlostí 850 až 900 km/h. S tím už se musí poprat lepší systém PVO, třeba Buk, Tor, nebo třeba Pancir.
Jenomže balistické rakety fungují úplně jinak – vystoupají do vysoké výšky, kde dojde k vypnutí motoru, a nadále klesají k cíli po tzv. balistické dráze jenom pomocí setrvačnosti a gravitace. S tím si zdaleka neumí poradit každý systém PVO, a jejich výhodou je, že unesou i mnohem větší hlavice. Wikipedia potom dodává, že mají-li dosah do 200 km, jsou o taktické, ale třeba Rusko tak prezentuje i svůj Iskander létající do vzdálenosti až 500 km.
Ukrajinský výrobce řízené střely Flamingo přitom odprezentoval balistickou raketu FP-7 s dosahem právě do 200 km, zatímco max. rychlost je 1 500 m/s, a co lze označit za povedené, tak přesnost s odchylkou 14 metrů, což není na první pokus nezkušené firmy špatné (ve světě jsou obvyklé mnohem horší rakety, i když existují naopak i lepší).
Bojová hlavice má pak vážit 150 kg a max. doba letu dosahovat 250 sekund. K odpalování bude sloužit pozemní plošina, díky čemuž bude vysoce mobilní a chráněná před útoky. Druhou raketou je FP-9 s dosahem až 855 km, rychlostí letu 2 200 m/s a hlavicí těžkou až 800 kg. Má navíc umět vystoupat do výšky až 70 km a zasáhnout s přesností na 20 metrů.
Nutno zdůraznit, že Ukrajina ještě donedávna neměla s vývojem mnoha zbraní žádné, případně jenom minimální zkušenosti, ale současná válka vše urychlila. Výsledky jsou přitom často natolik dobré, že zaujímají i v zahraničí, a navíc jsou testovány v reálném boji.
Rusko má přitom proti balistickým raketám nejlepší systém S-500, který právě v této roli doplňuje starší S-400 a S-300, ačkoliv i ty je mají zvládat. Kolem Moskvy funguje také A-135, potvrzuje Wikipedia, ale ten je statický, a v současné době vzniká jeho nástupce A-235.
Kdy si myslíte, že bude Ukrajina schopna rakety představit?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 8494
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 3142
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 10154
