„Ukrajinci mají plán, jak v době ofenzivy na Kramatorsk zabrat Záporožskou jadernou elektrárnu,“ bojí se Rusové

Na začátku června 2026 se na telegramovém kanálu Rezident objevilo tvrzení anonymního zdroje údajně z ukrajinského Generálního štábu: Kyjev prý připravuje operaci na obsazení Záporožské jaderné elektrárny, načasovanou tak, aby Rusko muselo dělit síly mezi Donbas a jih. Součástí narativu byla i údajná koordinace s britskou rozvědkou MI6. Žádný oficiální ukrajinský, britský ani alianční zdroj nic takového nepotvrdil. Přesto má celá věc hmatatelné jádro, a právě to z ní dělá víc než pouhou dezinformaci k odmávnutí.

Kdo to tvrdí a proč to stojí za pozornost

Kanál Rezident patří mezi anonymní telegramové zdroje, které pravidelně publikují údajné „insidy“ z vojenských a bezpečnostních struktur. BBC Monitoring ho výslovně popisuje jako proruský kanál. Analytici z ukrajinského Detector Media už dříve ukázali, že podstatná část konkrétních tvrzení podobných kanálů se ukázala jako nedoložená nebo přímo nepravdivá.

Jenže to neznamená, že celý narativ je nahodilý. Záporožská jaderná elektrárna je pro Kyjev doložitelně strategické aktivum; ukrajinské zdroje o ní už na jaře 2025 mluvily jako o klíčovém vyjednávacím nástroji vedle Kurské oblasti. A Rusko kolem ní dlouhodobě vede informační válku, v níž preventivně připisuje jakýkoli incident Ukrajině.

Proč zrovna teď a proč zrovna Kramatorsk

Hlavní ruský ofenzivní tlak se v létě 2026 soustředí na donbaský „pevnostní pás“ kolem Kramatorsku. Podle analýzy serveru Meduza jde o hlavní bojiště celé války v tomto období, přičemž ukrajinská obrana má potenciál město udržet minimálně do konce roku. Analytici z Critical Threats zároveň upozorňují na výrazné limity ruské schopnosti vést více ofenziv najednou.

Právě tady dává údajný plán vojenský smysl, alespoň jako myšlenkový experiment. Jakákoli ukrajinská akce na jihu by Moskvu nutila přesouvat rezervy a protivzdušnou obranu z Donbasu směrem k Záporoží. Čím víc sil Rusko koncentruje u Kramatorsku, tím citlivější je na hrozbu jinde. To není potvrzený plán. Je to strategická logika, kterou si umí spočítat obě strany.

Co Rusové říkají nahlas, a proč

Obavy Moskvy nejsou jen záležitostí anonymních kanálů. Artikulují je veřejně ti nejvyšší:

• 4. června 2026: Ruskem dosazené vedení ZAES tvrdilo, že Ukrajina provedla více než 20 dronových úderů u tepelné elektrárny klíčové pro napájení jaderného zařízení.
• 18. června 2026 : šéf Rosatomu Alexej Lichačov veřejně obvinil Ukrajinu z útoku u Enerhodaru, při němž údajně zemřel pracovník navázaný na provoz elektrárny.
• Ukrajinská armáda obvinění opakovaně odmítá jako propagandistický trik.

Tato prohlášení plní dvojí funkci. Jsou bezpečnostním varováním i informačním rámováním; Moskva si předem připravuje narativ, v němž je za jakýkoli budoucí incident odpovědný Kyjev. Mobilizuje tím MAAE i mezinárodní publikum.

Elektrárna, která nevyrábí, ale může zabít

I kdyby Ukrajina ZAES skutečně převzala, okamžitý energetický zisk by byl nulový. Všech šest bloků o výkonu 950 MW netto je odstavených. Elektrárna nyní nevyrábí elektřinu, potřebuje ji. Vnější napájení udržuje v chodu chladicí systémy, bez nichž hrozí jaderně-bezpečnostní incident.

A právě napájení je kriticky křehké. Podle Energoatomu zažila ZAES od začátku ruské okupace devatenáct blackoutů, z toho sedm jen v první polovině roku 2026, to je 37 % všech výpadků za celou dobu okupace. MAAE musela jen od konce roku 2025 šestkrát zprostředkovat lokální příměří, aby se vůbec daly opravit napájecí linky. Největší bezprostřední riziko není „výbuch reaktoru“ v hollywoodském smyslu. Je to opakovaná ztráta napájení, přechod na dieselgenerátory a tlak na bezpečnostní systémy chlazení, scénář, který se opakuje s děsivou pravidelností.

Kyjev přitom na budoucí návrat myslí. Přes tisíc specialistů z Enerhodaru už pracuje v Chmelnycké jaderné elektrárně; Energoatom tak udržuje personální základnu, která by po případném převzetí ZAES mohla zajistit odminování, obnovu infrastruktury a postupnou stabilizaci provozu.

Co to znamená pro Česko

Český Státní úřad pro jadernou bezpečnost situaci kolem ZAES dlouhodobě sleduje. Podle SÚJB by ani případná radiační mimořádná událost na Ukrajině nevyžadovala v České republice zavádění neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo; úřad to opírá o denní modelace šíření radionuklidů. Krizové koordinační centrum SÚJB funguje v nepřetržitém režimu a má zpracované krizové plány pro různé scénáře. Aktuální radiační data z okolí ZAES neukazují mimořádné hodnoty. Problém je bezpečnostní a infrastrukturní, ne akutně radiační.

Rusové nemusejí věřit každému slovu anonymního kanálu, aby se Záporožské jaderné elektrárny báli nahlas. Stačí, že je to místo, kde i omezený boj nebo další blackout může spustit mezinárodní krizi. A v létě 2026 je toto místo křehčí než kdykoli předtím.