Ukrajinci lámou páteř samotnému Kremlu, ruský rozpočet se hroutí a peníze nestačí. Na pomoc spěchají oligarchové

Když ruské ministerstvo financí zveřejnilo v srpnu předběžná čísla za leden až červenec 2026, vypadala jako překlep. Deficit 6,455 bilionu rublů, zhruba 1,5 bilionu korun, už v létě přesáhl to, co rozpočtový zákon povoloval na celý rok: 3,786 bilionu rublů. Výdaje meziročně narostly o 14,5 procenta, zatímco příjmy z ropy a plynu spadly o 16,8 procenta. Moskva potřebovala peníze odjinud. A tak po březnové neveřejné schůzce Vladimira Putina s velkým byznysem začaly do státní kasy proudit stovky miliard rublů od oligarchů. Oficiálně dobrovolně. Fakticky pod tíhou systému, v němž odmítnutí prezidentovy „prosby“ není reálná volba.

Jak Ukrajina zdražuje Rusku válku

Analytici washingtonského centra CSIS v červenci 2026 podrobně popsali mechanismus, kterým Ukrajina systematicky zvyšuje Kremlu cenu pokračování konfliktu. Nejde jen o obranu v zákopech. Ukrajinské síly kombinují opotřebovací boj na frontě s rostoucím počtem úderů na ruské vojenské i ekonomické cíle hluboko v zázemí: rafinérie, sklady, logistické uzly. Rusko podle téže analýzy ztratilo v dubnu a květnu 2026 čistě zhruba 400 km² území a přišlo o vojenskou iniciativu, kterou si drželo od podzimu 2024.

Každý zničený sklad munice, každá zasažená rafinérie a každý vyřazený letoun znamená položku v rozpočtu, kterou někdo musí zaplatit. A právě tady se vojenský tlak přelévá do ekonomiky. Ruská armáda má být druhou nejsilnější na světě, jenže ji velmi obstojně zadržuje početně slabší protivník, který rozdíly stírá inovacemi, od námořních dronů po dalekonosné bezpilotní prostředky. Výsledkem je válka, která Kreml stojí víc, než kdy plánoval.

Čísla, která mluví za vše

Rozpočtová realita roku 2026 vypadá takto:

• Plánovaný celoroční schodek: 3,786 bilionu rublů
• Skutečný schodek za leden–červenec: 6,455 bilionu rublů (o 70 % nad celoročním plánem)
• Pokles ropných a plynárenských příjmů: −16,8 % meziročně
• Růst výdajů: +14,5 % meziročně

Podle Gajdarova institutu přitom nejde o jednorázový výkyv. Skutečný deficit za rok 2024 činil 3,471 bilionu rublů, za rok 2025 předběžně 5,625 bilionu. Trajektorie je jasná: schodek rok od roku roste, a to i přesto, že Moskva zvýšila DPH na 22 procent a hledá další daňové příjmy. Ruská centrální banka v červencovém rozhodnutí o sazbě otevřeně počítá s tím, že strukturální primární deficit nezmizí dříve než v roce 2029.

Vojenské výdaje přitom podle odhadu stockholmského institutu SIPRI dosahují pro rok 2026 celkem 14,886 bilionu rublů. Civilní složka rozpočtové kapitoly „sociální politika“ klesla na zhruba dvě třetiny úrovně roku 2020. Válka doslova požírá peníze, které dříve šly na školy, nemocnice a důchody.

Oligarchové: dobrovolnost pod dohledem Kremlu

A právě sem vstupují „dobrovolné“ příspěvky velkého byznysu. Podle dat systému Electronic Budget, která zpracoval deník Vedomosti, dosáhly bezúplatné příjmy od podnikatelů k polovině srpna 383,69 miliardy rublů, asi 90 miliard korun. Rozpočtový zákon přitom v této položce počítal s 1,7 miliardy rublů ročně. Realita je více než 225krát vyšší.

Časová osa prozrazuje, co za skokem stojí. Za první čtvrtletí přiteklo jen 15,6 miliardy rublů. Pak přišla březnová schůzka. Podle původního reportu serveru The Bell na ní Putin osobně vyzval podnikatele, aby se podíleli na financování rozpočtu. Na konci dubna už bylo na účtech 159,7 miliardy, na konci května 232,3 miliardy, na konci června 294,4 miliardy. Šéf svazu průmyslníků Alexandr Šochin následně tvrdil, že jde o osobní a rodinné peníze, nikoli firemní odvody. V médiích se v souvislosti s příspěvky objevila jména jako Sulejman Kerimov s údajně avizovanou stovkou miliard rublů či Oleg Děripaska, ale stát jmenovitý seznam nezveřejnil a jisté jsou pouze agregované částky.

Klíčové ale není, kdo kolik dal. Klíčové je, co to znamená. Kreml už rozkládá cenu války i na vlastní elitu, na lidi, kteří dosud z blízkosti moci profitovali. Když se prezident obrátí na miliardáře s „prosbou“ v zemi, kde odmítnutí může znamenat ztrátu majetku, slovo dobrovolnost ztrácí běžný význam.

Kapka v moři válečných výdajů

Jak velkou díru 383,69 miliardy rublů skutečně zalepí? Spočítali jsme to. Tato suma pokrývá asi 5,9 procenta schodku za leden až červenec 2026 a zhruba 2,6 procenta plánovaných vojenských výdajů na celý rok. I kdyby každý rubl šel přímo na válku, je to doplněk, ne řešení.

Rusko má stále další nástroje: domácí zadlužování (v roce 2025 ministerstvo financí získalo na trhu téměř 7 bilionů rublů), čerpání zbytků Fondu národního blahobytu, vyšší daně a škrty v „nechráněných“ výdajích. Analytik Richard Connolly z britského institutu RUSI proto varuje před přehnaným závěrem o bezprostředním kolapsu. Ekonomická bolest sama o sobě války zpravidla neukončuje. Rusko se adaptuje přesměrováním obchodu, přesunem zdrojů a přenášením nákladů na obyvatele: vyšší ceny, vyšší daně, inflace odhadovaná centrální bankou na 6 až 7 procent, růst HDP blízký nule.

Pro Česko je přímý energetický dopad dnes slabší než dříve; od dubna 2025 jede republika výhradně na neruské ropě přes ropovody TAL a IKL. Nepřímá vazba přes evropské ceny plynu ale trvá: v prvním čtvrtletí 2026 tvořilo Rusko stále 17,3 procenta dovozu LNG do EU.

Co z toho plyne pro průběh války

Příspěvky oligarchů překonaly i dřívější mimořádnou daň z neočekávaných zisků, která vynesla 318,8 miliardy rublů. To je politicky výmluvné: Kreml už vyčerpal standardní mimořádné nástroje a sahá po nových. Nejde o charitu loajálních miliardářů, ale o signál, že válečná mašinérie spotřebovává víc, než stát dokáže běžně vybrat.

Ukrajina nemusí ruský rozpočet zničit naráz. Stačí, že rok od roku zvyšuje cenu, kterou Moskva za pokračování války platí. Schodek roste, rezervy se tenčí, elita přichází o peníze a obyčejní Rusové o životní úroveň. Spínač kapitulace to samo o sobě není, ale každá miliarda rublů navíc přibližuje okamžik, kdy se Kremlu nevyplatí pokračovat.