Rusové z krymského poloostrova terorizují ukrajinská města raketomety vysoké ráže. Ukrajinci je proto doletěli zničit hluboko do týlu, kde objevili jejich základnu.
Některým útokům se prakticky nelze bránit, a jedinou možností je předcházet jim. Když proto ukrajinská armáda objeví základnu raketometů BM-30 Smerč a Tornado-S, z níž Rusové pálí na města, dává smysl, že je urychleně zničí. Redakce Armádního Zpravodaje se na záběrech (níže) přesvědčila, že to pro ni není žádný problém – využít může třeba drony FP-2.
Dronu se 105kg hlavicí raketomet neodolá
BM-30 Smerč s 12 hlavněmi představuje vrchol sovětské éry těžkých raketometů ráže 300 mm, který dokáže během 38 s zasypat plochu o rozloze 67 hektarů ničivou salvou až na vzdálenost 120 km. Je navržen pro ničení koncentrací vojsk, obrněné techniky i velitelských stanovišť, přičemž využívá širokou škálu kazetové i monoblokové munice, uvádí Wikipedia.
Modernizovaný nástupce Tornado-S pak posouvá jeho schopnosti do 21. století díky integraci digitálního řízení palby a navigace GLONASS. Hlavní výhodou jsou přesně naváděné rakety 9M544 a 9M549, které zasahují cíle s vysokou přesností na vzdálenost až 120 km. Tornado-S tak funguje jako ruská odpověď na systémy HIMARS, ovšem s mnohem větší ničivou silou.
Na druhou stranu je oproti nim méně přesný. Trefí se nejspíše s odchylkou min. 7 metrů, kdežto M142 HIMARS zasáhne s přesností pod metr. Tornado-S to nicméně částečně kompenzuje právě vysokou ráží a salvou zacílenou na jednu oblast. Ukrajinci se proto logicky snaží o zničení vždy, když tento raketomet lokalizují, jelikož jim působí nemalé škody.
„Nejšpinavější a zároveň nejsilnější konstrukce v řadě sovětských/ruských raketových systémů. Právě Tornado-S terorizuje Charkov, Záporoží, Sumy, Cherson, Nikopol a další klidná města Ukrajiny,“ vysvětlili ukrajinští vojáci. Generálporučík Robert „Maďar“ Brovdi potom doplnil, že se podařilo na Krymu, konkrétně u vesnice Sovchozne, podařilo zničit tři raketomety BM-30 Smerč nebo Tornado-S, a též TZM (transportní nakládací vozidlo) pro ne.
Soudě dle ovládacího rozhraní se redakce ArmádníZpravodaj.cz domnívá, že k tomu posloužily drony FP-2, které jsou k úderům na Krymu stále oblíbenější. Doletí až 200 km a unesou na ně hlavici těžkou až 105 kg, uvádí Militarnyi. Jejich výhodou je, že je nelze tak snadno rušit, a PVO má problém s jejich lokalizací, protože jsou z kompozitů, dřeva a překližky.

