Ještě před několika lety bylo nepředstavitelné, aby ukrajinská armáda útočila na nějakou delší vzdálenost – to se však změnilo několik měsíců po začátku ruské invaze v únoru 2022, a od té doby tyto schopnosti významně posouvá. Redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad útok na ropnou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí RBC, která je nejméně 1 000 km od frontové linie. Jde o důkaz, že ani velká rozloha už nedokáže Rusku zajistit bezpečnost.

PVO ani jiná opatření evidentně nefungovala

Už za druhé světové války se ukázalo, že co ztrácí Rusko na kvalitě techniky a výcviku vojáků, to dokáže částečně kompenzovat rozlohou svého území a počasím. Na tamní kruté zimě se ostatně vylámal již Napoleon, a v letech 1941 až 1942 také Němci, když táhli na Moskvu v rámci operace Barbarossa, uvádí Wikipedia. A na to se nejspíše Rusové spoléhali i dnes.

Video: Rusové nevěřili svým očím. Z jejich tanku T-72B3 nic nezbylo a posádka se „vypařila“. Ukrajinské řádění natočili

Mnoho strategických podniků mají umístěných až na západní Sibiři, ačkoliv jich je hodně také blíže hranic s Ukrajinou s jinými západními státy, neboť jinak by logistika trvala dlouho, prodražila se a byla neefektivní. Ani na stovky kilometrů přitom nemohli Ukrajinci zpočátku útočit, takže byly odkázáni na obranu bez možnosti zasazovat údery na ruském území.

A nezměnilo se to ani s dodávkou dalekonosných zbraní ze Západu, protože těmi nesměla ukrajinská armáda útočit na cíle v Rusku, pouze na tom svém na okupovaných oblastech. A tak si z nouze vyvinula An-196 Liutyi, dalekonosný dron s doletem až 2 000 km, na něž dopraví hlavici těžkou 50 kg, uvádí Wikipedia, případně na 600 km až 75kg hlavici.

Poláci nasadili na východním křídle NATO jedny z nejnebezpečnějších zbraní, kterých se Rusové po právu bojí

Válka na Ukrajině se tím začala dramaticky měnit, protože Rusové rázem pociťovali, že je právě rozloha jejich země problémem. Neměli dostatek systémů PVO a objektů museli zabezpečit jiným způsobem tolik, že to zkrátka nebylo při intenzivních ukrajinských útocích možné, potvrzuje Wikipedia. Akce proti ropné plošině Lukoil-Nizhnevolzhskneft v Kaspickém moři je toho důkazem, přičemž se ze strany Ukrajinců zdaleka nejedná o první takový incident.

Armádní Zpravodaj ověřil, že leží asi 1 000 km od frontové linie, potvrzuje LiveUAmap, tedy nikoliv od hranic s Ukrajinou, aby mohly drony startovat z bezpečí, které na okupovaných územích není. Z toho důvodu se Armádní Zpravodaj domnívá, že byl k útoku zvolen zmíněný An-196 Liutyi, jenž má ruská PVO problémy lokalizovat i sestřelit.

2 měsíce a Ukrajina značně posílí. Poláci jí chtějí poslat svoje MiG-29, které jsou na frontě naprosto skvělé

Teoreticky se mohlo ale jednat také o FP-1 s doletem až 1 600 km a hlavicí těžkou až 60 kg, uvádí Militarnyi. Jak velké škody se podařilo způsobit, nelze z fotografií odhadnout, ale údajně došlo k přerušení těžby, jelikož bylo zasaženo kritické vybavení. Zásoby ropy u plošiny jsou přitom odhadovány na 129 milionů tun ropy, takže patří k největším v Kaspickém moři.

iZdroj fotografie: Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU)