Ukrajinci zaútočili na ruský ropný tanker nedaleko řeckého pobřeží. Využili k tomu námořního dronu, z něhož vzlétaly drony vzdušné, které ho bombardovaly.
Ještě před několika lety bylo nepředstavitelné, aby ukrajinská armáda útočila na vzdálenost ve stovkách až tisících kilometrů – to se ale změnilo několik měsíců po vpádu ruské armády v únoru 2022, a od té doby tyto schopnosti významně posouvá. Redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad útok na ropný tanker ve Středozemním moři, uvádí Serhij Sternenko, který také zveřejnil záběry (níže). Je na nich dobře vidět hned několik úderů na jeho palubu.
Útok na 1 500 km od ukrajinských hranic
Vzdálenost hrála v prvních letech do karet Ruské federaci, protože Ukrajina nebyla schopna na většinu jeho obřího území útočit, a zcela nepředstavitelné bylo, aby napadala cíle kdekoliv jinde než v Černém moři a v ní samotné. Nesouhlasila by s tím nejspíše ani Evropa, a určitě ne Amerika, která by kdysi ani nepřipustila, aby zaútočila na raketový křižník Moskva.
Armádní Zpravodaj proto považuje za překvapivé, že se k takovému kroku odhodlala, jelikož třeba americký prezident Donald Trump jde dlouhodobě na ruku svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, a často to vypadá, že mu nechce působit větší ztráty. I přesto se ale Spojené státy připojily k evropskému embargu na ruský ropný průmysl, uvádí Wikipedia.
V praxi však opatření často selhávají, jelikož vývoz ruské ropy neustále roste, i když příjmy z něj značně klesají, potvrzuje Wikipedia. Vladimir Putin totiž začal obcházet západní sankce přes tzv. stínovou flotilu, jejíž nákladní lodě plují pod vlajkami jiných zemí, ale běžně mají ruskou posádku, což znamená, že je vývoz právně v pořádku, ačkoliv se jinak nic nezměnilo.
Ukrajinci si proto vzali na mušku jeden z tankerů stínové flotily, který napadli ve Středozemním moři. Redakce Armádního Zpravodaje ověřila na VesselFinder, že se nacházel u řeckého ostrova Kréta v mezinárodních vodách, potvrzuje Evropský parlament, takže tím nedošlo k zapojení jiné země. Je však otázkou, jak mohla ukrajinská armáda udeřit na takovou vzdálenost.
Vychází to totiž na cca 1 500 km od nejjižnější ukrajinské pevniny, odkud mohl vyplout námořní dron nesoucí drony vzdušné, ale Armádní Zpravodaj se přiklání k názoru, že ho dopravila až k tureckému pobřeží, aby měl delší operační dosah. Od něj by musel urazit asi 1 100 km, ač je otázkou, zda by Turecko jeho proplutí schválilo. Konvence z Montreux to nezakazují, jak informuje Wikipedia, pouze omezují velikost válečných lodí, což by tady nehrálo roli.
Vzhledem k této vzdálenosti je Armádní Zpravodaj názoru, že byl použit upravený dron Sea Baby, který má dosah až 1 500 km a unese až 2 tuny vybavení a zbraní, uvádí Wikipedia. V tomto případě posloužil jako základna pro start vzdušných dronů, které z ní operátoři ovládali, ale také je možné, že byli někde poblíž. Ukrajinci umí působit i tisíce kilometrů za hranicemi – útok na Transsibiřskou magistrálu u KLDR z poloviny listopad 2025 je toho důkazem.
K útoku využili viditelně bombardovací dron, který shodil na palubu tankeru několik mikropum, což je jasně zřetelné. Rozsah poškození není možné vizuálně posoudit, ale podle všeho měly být rozsáhlé, potažmo kritické, a vést k vyřazení lodi z provozu. V době útoku byla přitom prázdná a nejspíše zrovna mířila do egyptského přístavu, ale to není jasné.
O jak velkou ztrátu pro Rusko jde, lze snadno spočítat. Zasažen byl ropný tanker QENDIL, jehož kapacita vychází dle zjištění Armádního Zpravodaje na cca 115 tisíc tun, což ho podle EIA řadí do kategorie LR2 (Long Range 2), tedy třetí z největších na světě (první má až 550 tisíc, druhá potom až 320 tisíc), zatímco LR2 maximálně 160 tisíc. Je tedy cca středně velká.
Armádní Zpravodaj upozorňuje, že je přepočet z tun na barely proměnlivý, takže se může do tankeru QENDIL vejít cca 842 950 barelů. Cena za jeden je přitom cca 62,5 amerických dolarů, což je v přepočtu přibližně 1 365 Kč (při kurzu 20,844 Kč za 1 dolar). Ve výsledku tedy vychází, že mohlo Rusko tržit za jednu plavbu 1 150 626 750 českých korun.
Co si myslíte o útoku na QENDIL ve Středozemním moři?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 6267
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 8073
