Ukrajinci paralyzují kremelský ropný průmysl. Čtvrtá největší rafinerie v Rusku musela úplně zastavit provoz

V noci z 26. srpna dopadly ukrajinské drony na areál LUKOIL-Nižegorodnefteorgsintez, obří rafinerii ležící v Kstovu, asi 400 kilometrů východně od Moskvy. Analýza satelitních snímků projektu Dnipro Osint ukázala nejméně čtyři silná ohniska požáru a poškození hned několika klíčových technologických jednotek. Závod musel úplně zastavit provoz a přejít do režimu oprav. Nižněnovgorodský gubernátor Gleb Nikitin potvrdil poškození „průmyslového objektu“, aniž rafinerii jmenoval. Ukrajinský generální štáb zásah potvrdil.

Srdce rafinerie v plamenech

Aby člověk pochopil, proč je tenhle útok tak bolestivý, musí vědět, co vlastně v rafinerii hoří. Jednotky označované AVT (atmosférická a vakuová destilace) jsou vstupní branou celého provozu. Surová ropa se v nich rozloží na frakce: benzín, naftu, mazut, letecké palivo. Bez nich nemá zbytek technologie co zpracovávat.

Podle Dnipro Osint srpnový úder zasáhl rovnou tři z těchto páteřních jednotek: AVT-4, AVT-5 a AVT-1. K tomu přibyla ještě jednotka hydrorafinace vakuového plynového oleje, sekundární linka, která čistí meziprodukt pro výrobu kvalitní motorové nafty. Poškozeny byly i technické estakády, tedy potrubní mosty, jimiž se mezi jednotkami přepravují suroviny a polotovary. Když vypadnou estakády, i nepoškozená jednotka zůstane bez vstupního materiálu.

Právě v tom je zásadní rozdíl oproti situaci, kdy dron zasáhne jednu věž a zbytek závodu pojede dál na sníženou kapacitu. Tady se rozpadla celá technologická páteř.

Kstovo není ledajaký závod

Rafinerie v Kstovu patří skupině Lukoil a Reuters ji řadí jako čtvrtou největší v Rusku s kapacitou kolem 15,8 až 17 milionů tun ropy ročně. Pro srovnání: větší jsou jen závody v Kirišách (17,7 milionu tun), Omsku a Ufě. Kstovo přitom vyrábí přes padesát druhů ropných produktů a podle dat z roku 2023 pokrývalo zhruba 11 % ruské produkce benzínu a 6,4 % výroby nafty a dieselu.

Důležitá je i logistika. Lukoil na svém webu uvádí, že hotové produkty z Kstova putují po železnici, silnici, řece i potrubím. Závod je distribuční křižovatkou pro celou evropskou část Ruska. Jeho výpadek neznamená jen ztrátu výrobní kapacity, znamená díru v zásobovacím řetězci, kterou musí někdo zaplnit.

A to není poprvé. Už v březnu 2024 drony poškodily klíčovou jednotku AVT-6, která sama představovala 53 % kapacity závodu. Restart tehdy trval zhruba tři měsíce. V červenci letošního roku přišel další zásah, opět na AVT-6. Srpnový útok ale podle dostupných informací zasáhl více jednotek naráz, takže délka odstávky zatím není veřejně známá, a dá se čekat, že bude delší.

Strategie, ne náhoda

Kstovo není izolovaný incident. Ukrajina od roku 2024 systematicky cílí na ruskou rafinační infrastrukturu a v průběhu roku 2025 útoky ještě zintenzivnila. Reuters v září 2025 popsal, jak série úderů na rafinerie a exportní terminály v některých dnech srazila ruské rafinační běhy téměř o pětinu. Výsledkem byly regionální výpadky benzínu tříd Ai-92 a Ai-95, problémy s exporty z klíčových přístavů a rostoucí tlak na ruský státní rozpočet.

Logika je přímočará: rafinerie dodávají paliva ekonomice i armádě a generují exportní příjmy, které financují válku. Každá odstavená jednotka znamená:

• méně paliva pro domácí trh a vojenskou logistiku,
• nižší exportní tržby,
• náklady na opravy v řádu stovek milionů rublů,
• tlak na přesměrování toků z jiných závodů.

Ruský průmysl na hrozbu reaguje. Reuters psal o instalaci protidronových sítí u rafinerií Bašněfti a o tom, že ruské firmy lobbují u Kremlu za možnost financovat těžší prostředky protivzdušné obrany a elektronického boje. Přesto drony opakovaně pronikají stovky kilometrů do ruského týlu. Obrana zjevně nestačí.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Přímý dopad na české čerpací stanice je omezený. EU zakázala dovoz ruských rafinovaných produktů a v červenci 2025 v rámci 18. sankčního balíku uzavřela i zadní vrátka pro produkty vyrobené ve třetích zemích z ruské ropy. Česko navíc v roce 2025 oficiálně oznámilo konec závislosti na ruské ropě díky alternativním trasám přes ropovody TAL a IKL.

Nepřímý efekt ale existuje. Podle analýzy S&P Global velké ruské odstávky utahují globální bilanci dieselu a plynového oleje. Když Rusko vyváží méně, musí někdo jiný pokrýt poptávku, a to tlačí ceny nahoru pro všechny, včetně evropských odběratelů. Nejde o skok ze dne na den, ale o postupné přitahování šroubu na světovém trhu s palivy.

Opotřebovávání ruského zázemí

Jeden útok válku neukončí. Ani deset. Ale kumulativní efekt desítek zásahů na ruské rafinerie mění ekonomiku konfliktu. Rusko má sice přebytek dieselu, jenže u benzínu je produkce mnohem blíž domácí spotřebě, a právě Kstovo bylo jedním z největších benzínových závodů v zemi. Každá odstávka zvyšuje logistický chaos, nutí přesměrovávat vlakové soupravy a tankery a ukrajuje z příjmů, které Kreml potřebuje na financování fronty.

Ukrajina nemá sílu zničit ruský ropný průmysl jedním úderem. Ale dokáže ho systematicky opotřebovávat, závod po závodu, jednotku po jednotce. A rafinerie v Kstovu, která teď stojí s poškozenými třemi destilačními věžemi a rozbitými potrubními mosty, je toho zatím nejviditelnějším důkazem.