Ukrajinci řádili, Neptuny srovnali se zemí sklady zbraní v Sevastopolu. Ruská černomořská flotila přišla o všechny zásoby

Striletská zátoka není náhodný bod na mapě. Historicky sloužila jako zázemí 68. brigády ochrany vodní oblasti, tedy jednotky zodpovědné za obranu přístupů k hlavní základně celé flotily. Když tam v noci dopadly ukrajinské střely a začaly hořet sklady výzbroje a vojenské techniky, Rusko nepřišlo jen o další budovu, přišlo o kus infrastruktury, která drží Sevastopol pohromadě jako funkční námořní základnu. A to v situaci, kdy už měsíce řeší, jak na Krym vůbec dostat palivo.

Co přesně Neptuny zasáhly

Podle sdělení Vojenských námořních sil ZSU, které cituje ArmyInform, rakety R-360 Neptune zničily „místa skladování výzbroje a vojenské techniky Černomořské flotily Ruské federace“ ve Striletské zátoce. Přesný inventář, kolik skladů, jaká munice, jaké množství, ukrajinská strana nezveřejnila a satelitní snímky s vyhodnocením škod zatím nejsou k dispozici.

Co ale víme o zátoce samotné: Defense Express ji už v roce 2023 popisoval jako místo stálé dislokace 68. brigády, s bariérami proti podmořským sabotážím a servisním zázemím pro menší plavidla. Partyzánská síť Atesh v létě 2025 hlásila, že zátoka je téměř prázdná, velké bojové lodě odtud Rusko stáhlo a zůstaly hlavně remorkéry, malé hlídkové čluny a údržbové kapacity. Zasažené sklady tedy s největší pravděpodobností obsahovaly lokální zásoby a technické vybavení pro pobřežní provoz, nikoli kompletní arzenál celé flotily.

Noc, kdy hořel celý Krym

Úder na Striletskou zátoku nebyl osamělou akcí. Šlo o součást koordinované noční vlny, která zasáhla poloostrov na několika místech najednou. Kyiv Independent hlásil exploze u Komyšové i Kozácké zátoky, požáry v okolí Striletské zátoky a zásahy mostů na přístupových trasách ke Krymu. Okupační šéf Sevastopolu Razvožajev tvrdil, že protivzdušná obrana odrazila dvě velké vlny a sestřelila 33 dronů. Ruské ministerstvo obrany pak uvedlo, že za posledních 24 hodin zneškodnilo tři rakety Neptune „dlouhého doletu“, ale neupřesnilo kde. Požáry ve Striletské zátoce mluví samy za sebe.

Kombinace dronů z více směrů a raket na klíčové cíle je taktika, kterou Ukrajina opakovaně používá k zahlcení ruské obrany. A funguje. Sevastopol patří k nejhustěji bráněným místům na Krymu, přesto střely prošly.

Neptune už dávno není jen protilodní střela

Když v dubnu 2022 Neptune potopil křižník Moskva, svět si ho zapamatoval jako „zabiják lodí“. Od té doby se ale jeho role zásadně rozšířila. Oficiální prezentace z kanceláře prezidenta Zelenského z dubna 2026 výslovně uvádí, že R-360 Neptune ničí nadvodní i pozemní cíle, má dosah do 300 kilometrů a nese bojovou hlavici o hmotnosti 150 kilogramů. Vzdušná vzdálenost ze severu Mykolajivské oblasti do Sevastopolu činí přibližně 273 kilometrů, standardní Neptune se tam teoreticky vejde.

Existuje i prodloužená varianta, takzvaný Long Neptune, o které Zelenskyj mluvil už v březnu 2025. Zda byla u červnového úderu nasazena právě ta, ukrajinská strana neřekla. Jisté je, že Neptune v dubnu 2026 zasáhl závod Atlant Aero v Taganrogu i hlídkovou loď FSB přímo v Sevastopolu. Červnový zásah skladů je pokračováním trendu, ne anomálií.

Logistický škrt, který se sčítá

Samotné zničení jednoho skladovacího uzlu Černomořskou flotilu nepotopí. Ale zasaďme ho do kontextu. Reuters den před útokem popisoval, že Sevastopol pozastavil distribuci paliva civilistům, protože cisternové vozy nedorazily po předchozích úderech na zásobovací trasy. Ve stejné noci byly poškozeny mosty na přístupech ke Krymu. A britská vláda už dříve konstatovala, že Ukrajina zničila nebo vyřadila zhruba třetinu Černomořské flotily, což pomohlo obnovit černomořský export; v březnu 2026 přes tento koridor putovalo 80 % ukrajinského vývozu obilí a olejnin.

Každý zasažený sklad, každý poškozený most, každý den bez paliva je vrstva tlaku, která nutí Rusko přesouvat kapacity, hledat objížďky a improvizovat. Flotila nezmizí přes noc. Ale Sevastopol jí slouží hůř a hůř.

Co to znamená pro Krym i Evropu

Černé moře není jen válečná zóna, Evropská komise ho označuje za klíčovou tepnu pro obchod, energetiku a propojení Evropy s Kavkazem a Střední Asií. EU na to reaguje strategií pro bezpečný a odolný černomořský region a přes program EDIP směřuje 260 milionů eur přímo do ukrajinské obranné průmyslové základny. Úspěšný Neptune je pro takové programy praktický důkaz návratnosti investice.

Pro Česko je to relevantní přes ceny potravin, logistické řetězce a dunajské koridory. Každý úder, který oslabí ruskou kontrolu nad Sevastopolem, posiluje bezpečnost tras, po nichž proudí ukrajinské obilí do Evropy.

Striletská zátoka v noci na 11. června nehořela poprvé a s největší pravděpodobností ne naposledy. Ukrajina nepotřebuje zničit flotilu jedním úderem. Stačí jí systematicky rozebírat zázemí, na kterém flotila stojí.