Letecké bombardování je stále velmi účinným prostředkem boje, a i když má armáda na frontě systémy PVO, nedokáže se v mnoha případech bránit. Ruské letectvo tak dlouho dominovalo mj. i díky přesným řízeným pumám FAB s konverzními sadami, které působily ukrajinské armádě obrovské potíže. Redakce Armádního Zpravodaje ale zaznamenala, že se proti nim naučila částečně bránit pomocí rušiček, které působí, že nezasahují přesně.

I nepřesné bombardování páchá obří škody

Rusko má obrovský zbrojní průmysl ještě z dob Sovětského svazu, po němž mu také zůstaly značné počty klasických gravitačních pum, ačkoliv vyrábí i nové. Jejich nevýhodou je ovšem nutnost odhazovat je až nad cílem, což je v době silné protivzdušné obrany de facto nemožné a piloti by tím hodně riskovali, takže je využívají pouze tam, kde to je bezpečné.

Ukrajinská taktika, jak ničit nejlepší ruský tank T-90M: Slabiny si nese z dob SSSR, zrazuje ho karuselové nabíjení

Takových míst ovšem v rusko-ukrajinském konfliktu moc není, jelikož území na obou stranách hlídá značné množství systémů PVO. Ruští konstruktéři nicméně později přišli s řešením, stejně jako ho mají západní země (ve Francii to je AASM Hammer, v Americe zase GBU), a sice s konverzní sadou UMPK instalovanou na gravitační pumy od roku 2023, uvádí Wikipedia.

Ta ji přeměňuje na tzv. klouzavou, díky němuž se může po vzduchu doklouzat až 60 km daleko, a díky navádění jí to zároveň umožňuje zasáhnout cíl s vysokou přesností. Od roku 2023 mimochodem existuje i výkonnější konverzní sada UMPB, u níž je dosah o 20 až 30 km delší. Stále přitom platí, že kvantita hraje značnou roli, takže v momentě, kdy ruské letectvo zasype ukrajinské pozice vysokým počtem pum, v podstatě proti nim není obrany.

Německo našlo odpověď na drony, kterou může koupit i ČR. Říká „ne“ drahým zbraním, pořídí 600 systémů Skyranger 30

Redakce Armádního Zpravodaje nicméně upozorňuje, že lze působení takto naváděných pum omezit pomocí různých rušiček. To potvrdil v únoru 2025 i David Axe, analytik Forbesu, podle něhož se ukrajinské armádě takto daří kazit Rusům přesné bombardování jejích pozic. To znamená, že musí shazovat mnohem větší množství pum, ale ani to jí úspěch nezaručí.

Letecké pumy s UMPK jsou naváděny pomocí GLONASS, a právě tento signál se daří vojákům na frontě rušit. „Bez stálého spojení pro korekci kurzu mají klouzavé bomby tendenci zabloudit a neškodně explodovat někde na poli,“ upřesnil David Axe. Ruské letectvo tak musí použít nejméně 8krát, ale někdy až 16krát více pum k zasažení jediného cíle.

Rusko stanovilo stěžejní podmínku, za jaké zastaví válku proti Ukrajině. Je na kolenou, ekonomicky vyčerpané

UMPK mimochodem přeměňuje pumy FAB, které existují v několika velikostech, potvrzuje Wikipedia. Jednat se může o FAB-250, FAB-500, ale i FAB-1500, přičemž číslo označuje jejich hmotnost. Jejich rušení má ještě přitom druhořadý, ale rovněž velmi důležitý efekt – ruské letectvo musí kvůli tomu nasazovat na zničení jednoho cíle i čtyři letouny namísto jednoho, což ale představuje značné nebezpečí ze strany protivzdušných systémů.

Navíc je nákladnější vysílat vícero letadel, takže to značně vyčerpává kapacity ruského letectva a nemůže působit na více místech v takové intenzitě. Musí tak hledat i alternativní možnosti, jak útočit, například používat drony s optickým vláknem, ale s těmi zase musí být vojáci blíže bojové linie, což je činí zranitelnými sebevražednými i bombardovacími drony.