Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo za září 2026 historický rekord v počtu zasažených ruských prostředků protivzdušné obrany. Jeden zásah padl ve vzdálenosti 552 kilometrů od fronty.
Čísla, která v říjnu zveřejnil Kyjev, ukazují dvě věci najednou. Program ePoints, motivační systém odměňující jednotky za ověřené zásahy, poprvé překročil hranici 11 000 potvrzených úderů na cíle vzdálené více než dvacet kilometrů od přední linie. A souhrn takzvaných middle-strike operací za září uvádí přes třicet zasažených prostředků protivzdušné obrany, radarů a systémů elektronického boje, včetně dvou odpalovačů S-400 v Brjanské oblasti a multifunkčního radaru 92N6 u Soči. Nejde přitom o náhlý výkyv. Jde o vrchol trendu, který se zrychluje od jara.
Rekord, který má dvě patra
Slovo „rekord“ v tomto případě stojí na pevných základech. Ministerstvo obrany Ukrajiny potvrdilo, že září přineslo nejvyšší počet zasažených prostředků PVO a radarů za celou historii programu ePoints. Zároveň poprvé překročil počet ověřených zásahů na cíle ve vzdálenosti 20 a více kilometrů od fronty hranici jedenácti tisíc. Rekord padl i v kategorii 50+ kilometrů.
Pro kontext: už v březnu 2026 ePoints hlásil 274 zničených nepřátelských prostředků PVO za jediný měsíc. Do konce května evidovalo ministerstvo 81 neutralizovaných ruských systémů protivzdušné obrany jen od začátku března. Červenec přidal nejméně devět vyjmenovaných zásahů do PVO, radarů a elektronického boje. Září z tohoto vzestupného oblouku vystřelilo ještě výš.
Symbolicky nejsilnější detail? Zásah na prostředek ruské PVO ve vzdálenosti 552 kilometrů od fronty. To už dávno není boj o přední linii. To je operace hluboko v ruském týlu.
Proč Putin nestíhá nahrazovat
Nejtvrdší číslo k otázce náhrad dodal šéf ukrajinské bezpečnostní služby SBU Vasyl Maljuk na poradě u prezidenta Zelenského v říjnu 2025. Podle něj Ukrajina od začátku roku 2025 zničila 48 procent ruských systémů Pancir. Titulková „polovina“ je tedy zaokrouhlení; skutečný podíl je těsně pod ní, ale trend je jednoznačný.
Klíčová je druhá část Maljukovy rovnice: Rusko vyrábí přibližně 30 Pancirů ročně. Při tempu ničení, jaké Ukrajina předvádí, výroba nestačí pokrývat ani zlomek ztrát. Kancelář prezidenta Ukrajiny navíc výslovně uvádí, že sankce a nedostatek komponent brzdí ruskou schopnost navyšovat výrobu raket.
Problém ale nespočívá jen v odpalovačích. Ukrajinské údery systematicky ničí i radary, velitelská vozidla a krycí komplety. I kdyby Rusko doplnilo část odpalovacích vozidel, bez funkčních radarů a řízení palby je jejich bojeschopnost zlomková. Protivzdušná obrana je vrstvený systém: Pancir kryje blízkou obranu objektů proti dronům, S-400 tvoří dlouhý dosah, Buk-M3 střední vrstvu. Když vypadne jedna součástka, celá architektura se hroutí.
S-400: velká čísla, ale ne nekonečná
Rusko vstupovalo do konfliktu s masivní zásobou systémů S-400. Podle studie Lawrence Livermore National Laboratory disponovalo v roce 2021 celkem 56 praporními komplety, tedy 448 odpalovači S-400. Na první pohled obrovské číslo.
Jenže OSINT databáze Oryx, která eviduje pouze vizuálně potvrzené ztráty, tedy absolutní konzervativní minimum, aktuálně počítá nejméně 34 zničených odpalovačů S-400 plus další poškozené a neurčené kusy. U systému Buk-M3 Oryx eviduje minimálně 19 zasažených odpalovačů TELAR, k tomu radary a překládací vozidla.
Čistá aritmetika by po odečtení vizuálně potvrzených ztrát dávala zhruba 414 zbývajících odpalovačů S-400. Ale to číslo klame. Nezahrnuje poškozené kusy, ztráty radarů, které nejsou na fotkách, ani fakt, že Rusko musí zbývající systémy rozmísťovat po obrovském území, od Krymu přes frontovou linii až po ochranu Moskvy, rafinerií a zbrojních závodů.
Díry v ruském štítu a co z nich plyne
Ministerstvo obrany Ukrajiny přímo popisuje mechanismus: když Rusko ztrácí radary a krycí prostředky, hůře odhaluje vzdušné hrozby a reaguje pomaleji. Vznikají mezery v radarovém poli. A právě těmito mezerami pronikají další vlny ukrajinských dronů na letiště, rafinerie, logistické uzly a průmyslové podniky.
Výsledky jsou viditelné. Ukrajinské údery v posledních měsících zasáhly hangáry a letadla na letišti Saky, moskevskou rafinerii, ropnou infrastrukturu u Solněčnogorska i závod Angstrem poblíž Moskvy. Jen na Krymu bylo od začátku roku neutralizováno dvanáct Pancirů různých verzí.
Nejde o to, že by ruská protivzdušná obrana zítra zmizela. Rusko ji stále má, a má ji hodně. Ale musí si ji čím dál tvrději přerozdělovat. Každý zničený radar u fronty znamená, že někde v týlu zůstane objekt bez krycího deštníku. Každý ztracený Pancir na Krymu je Pancir, který chybí jinde. A výroba třiceti kusů ročně tuhle rovnici nevyrovná.
Český rozměr a co sledovat dál
Česká republika patří k nejvýznamnějším dodavatelům munice pro Ukrajinu. Podle ministerstva obrany ČR bylo do konce září 2025 dodáno přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice, k tomu příspěvky do Dronové koalice a výcvik. Přímou vazbu mezi konkrétním českým systémem a zářijovým ničením ruské PVO z otevřených zdrojů doložit nelze. Ale česká munice a průmyslové zprostředkování prokazatelně posilují celkovou ukrajinskou údernou kapacitu, která tyto výsledky umožňuje.
K 19. září 2026 ukrajinský generální štáb evidoval 1 657 ztracených ruských prostředků protivzdušné obrany od začátku invaze. To už není série incidentů. To je strukturální opotřebení systému, který měl být jedním z pilířů ruské vojenské síly.
Ruská protivzdušná obrana se v některých úsecích děraví natolik, že už nezaručuje souvislý štít. A každý měsíc, kdy Ukrajina překonává vlastní rekordy v ničení těchto systémů, je měsíc, kdy se okna pro další údery do ruského týlu rozšiřují.