Ukrajinci doletěli Rusům připomenout, že je ani velikost jejich země neochrání. Drony poslali až 1 800 km od hranic, aby uškodili energetické infrastruktuře.
Ještě před několika Ukrajina neměla možnosti, jak ohrozit nepřátele na velké vzdálenosti, na což nejspíše Rusko při invazi sázelo. Situace se však rychle změnila, a dnes trpí pod dálkovými útoky den co den. Redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad obzvláště ten z 25. dubna 2026 na města Jekatěrinburg a Čeljabinsk, která leží od Ukrajiny asi 1 800 km. Potvrzuje to, že už se Rusové nemohou cítit ani na Uralu, kam válka dříve tolik nedopadala.
Jeden útok nevyšel, druhý se zřejmě netrefil
O útoku je známo minimum informací, ale gubernátor Sverdlovské oblasti, Denis Pasler, uvedl, že byla poškozena jedna vícepatrová obytná budova. Je nepravděpodobné, že by Ukrajinci cílili právě na ni. Spíše se jednalo o ztrátu cíle v důsledku nějakého rušení, event. mohl operátor provádět manévry, protože po něm pálila PVO, ale ani jedno potvrdit nelze.
Gubernátor Čeljabinské oblasti, Alexej Teksler, potom oznámil, že ruská protivzdušná obrana úspěšně zmařila útok na infrastrukturní zařízení, ale více nedoplnil. Armádní Zpravodaj připomíná, že Ukrajinci hojně útočí na ropné rafinerie a celkově ropnou infrastrukturu, ale zrovna v Čeljabinsku žádná není – cílem mohla být spíše plynová infrastruktura.
Městem prochází strategický plynovod a je v něm výrobní závod pro zpracování zemního plynu nebo velké teplárny. U letiště je potom velký sklad maziv, která jsou nezbytná pro útoky ruského letectva. Jekatěrinburg je na tom podobně, ropná rafinerie tam není, ale je kritickým logistickým a energetickým uzlem pro celou Uralskou oblast.
Nachází se v něm rozsáhlé sklady pohonných hmot a vedou přes něj klíčové větve plynovodů ze Sibiře směrem do evropské části Ruska, uvádí Gazprom. Ačkoliv není jasné, jakými drony ukrajinská armáda útočila, jednalo se nejspíše o An-196 Liutyi. Má totiž dosah až 2 000 km, uvádí Wikipedia, na něž unese 50kg hlavici, což na poškození infrastruktury stačí.
Běžně se přitom podaří cíle zasáhnout na cca 1 400 až 1 500 km, takže je dolet 1 800 km od hranic spíše výjimkou, i když nejde o jediný případ. Armádní Zpravodaj je názoru, že to jasně potvrzuje rostoucí schopnosti ukrajinské armády, a naopak potíže Rusů se útokům bránit. Ani odlehlé regiony už zkrátka nejsou v bezpečí, což vyvolává v lidech nespokojenost.

