Úderné drony v noci z 6. na 7. června 2026 zasáhly Zujevskou tepelnou elektrárnu v okupovaném Zuhresu, uzel, na němž stojí zhruba třetina elektřiny celé okupované části Doněcké oblasti.
Monitorovací kanál Exilenova zachytil průběh útoku prakticky v reálném čase. Drony zamířily na 330kV rozvodný uzel elektrárny a podle stejného zdroje vyřadily transformátor druhého kotle. V areálu vypukl požár, který zasáhl strojní a energetické zázemí. Ukrajinska Pravda o zásahu informovala 7. června ve 04:52 ráno. Zujevská TPP stojí asi čtyřicet kilometrů východně od Doněcku a její instalovaná kapacita činí podle údajů okupační správy 1 245 megawattů. Když z takového uzlu vypadne byť jen část výkonu, řetězová reakce dopadá na vodárny, kotelny, filtrační stanice i komunikační sítě. A právě v tom spočívá skutečný rozměr nočního úderu.
Co přesně hořelo a co víme jistě
Veřejně doložené minimum vypadá takto: drony zasáhly 330kV uzel Zujevské TPP, Exilenova geolokovala místo zásahu na souřadnice 48°01’58″N, 38°17’12″E. Vyřazen byl transformátor druhého kotle, v areálu elektrárny vypukl požár. Rozsah škod uvnitř celé strojovny zatím nezávisle potvrzený není, otevřené zdroje mluví o požáru strojního zázemí, nikoli o kompletním zničení budovy. Útok je připisován ukrajinským úderným bezpilotním prostředkům, přímé oficiální přihlášení Kyjeva k tomuto konkrétnímu zásahu ale veřejně nezaznělo.
Důležitý je kontext: už v květnu 2024 okupační správa oznámila investici téměř 3,2 miliardy rublů do modernizace Zujevské TPP. Elektrárna byla strategicky klíčová a zároveň dlouhodobě technicky problematická ještě předtím, než na ni dopadl první dron.
Proč třetina Doněcka není jen číslo
Formulace „třetina Doněcka“ odkazuje na přibližně třetinu spotřeby elektřiny v okupované části Doněcké oblasti, ne nutně třetinu samotného města. Ale i tak jde o obrovskou koncentraci. Když jeden velký zdroj pokrývá takový podíl a vypadne, dominový efekt je okamžitý.
Jak moc okamžitý, ukázal už listopad 2025. Tehdy podle Reuters zásahy na Zujevskou a sousední Starobeševskou TPP vedly k výpadkům v řadě obcí a bez proudu zůstalo až kolem půl milionu lidí. Zastavily se kotelny, filtrační stanice, přestala téct voda. Okupovaná Doněčtina přitom trpí chronickým nedostatkem vody už roky, analytická zpráva Doněcké oblastní vojenské správy z března 2026 popisuje rozpadající se sítě, nedostatek opravárenských kapacit a neschopnost místní správy zajistit stabilní komunální provoz. Každý další energetický výpadek proto dopadá násobně tvrději než v regionu s funkční infrastrukturou.
Součást širší strategie, ne izolovaný požár
Zásah Zujevské TPP není osamělá epizoda. Ukrajinské ministerstvo obrany už 3. června 2026 popsalo systematické ničení logistiky a podpůrné infrastruktury v operativním týlu okupantů, dep, opravárenských areálů, tras pro přesuny rezerv. Použilo přitom výraz „logistics lockdown“. V červenci pak velitel Sil bezpilotních systémů Robert Brovdi potvrdil soustavnou kampaň proti energetickým uzlům na okupovaném Krymu a jihu.
Datová analýza serveru Meduza z 23. června 2026 tento trend potvrzuje nezávisle: ukrajinské údery se v posledních měsících systematicky posouvají hlouběji do týlu, daleko za bezprostřední linii fronty. Zujevská TPP, čtyřicet kilometrů od Doněcku, do tohoto obrazu přesně zapadá.
Podle nás jde o záměrnou přípravu podmínek pro tvrdší tlak v dalších měsících. Elektrárna, která napájí vodárny, kotelny a komunikační infrastrukturu, není jen civilní objekt; v kontextu okupace podpírá celé zázemí, na němž jsou ruské síly nepřímo závislé.
Oprava nebude rychlá
Veřejný harmonogram oprav k červnovému zásahu neexistuje. Nouzové přepojení části sítě na jiné zdroje může být záležitostí hodin či dnů. Plná obnova poškozeného 330kV uzlu a transformátoru ale nikoli. Okupační správa už před útokem plánovala miliardovou modernizaci celé elektrárny, a ani ta se nerozběhla podle plánu. Ukrajinská vojenská analytika navíc upozorňuje na akutní nedostatek kvalifikovaných opravářů v okupované oblasti, protože část z nich pohltila ruská mobilizace.
Pro srovnání: ruská kampaň proti ukrajinské energetice je nesrovnatelně širší, podle Mezinárodní energetické agentury bylo do konce května 2024 poškozeno nebo okupováno asi 70 % ukrajinské tepelné výrobní kapacity. Ukrajinské údery na okupovanou infrastrukturu mají lokálnější dopad, ale cílí přesně tam, kde je síť nejkřehčí a nejhůře opravitelná.
Zujevská TPP hořela v noci, kdy většina obyvatel Zuhresu spala. Ráno se probudili do regionu, který měl problém s elektřinou už předtím, a teď ho má o poznání větší.