Ukrajinci vytrestali ruské letiště Millerovo, které je teď důležitější než kdy dříve. Jako první padl Nebo-U za 2,2 miliardy Kč

Ráno 27. srpna 2026 zveřejnila tisková služba 429. brigády bezpilotních systémů „Achilles“ záběry, na nichž je vidět přesný zásah radarové stanice Nebo-U přímo v areálu vojenského letiště Millerovo v Rostovské oblasti. Podle brigády šlo o cílený úder jejího dronu RAM-2X na systém, jehož odhadovaná hodnota dosahuje 100 milionů dolarů, tedy zhruba 2,2 miliardy korun. Jenže účet za hardware je jen část příběhu. Skutečná škoda spočívá v tom, že Ukrajina právě oslepila kus protivzdušné obrany nad letištěm, ze kterého v posledních týdnech pravidelně startují íránské drony Šáhid a další útočné bezpilotníky mířící na východní, střední i severní Ukrajinu.

Proč je Millerovo teď klíčové

Letiště Millerovo není žádná novinka na mapě války. Ale v srpnu 2026 se jeho role proměnila. Podle denních hlášení Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se Millerovo opakovaně objevuje mezi směry startu ruských útočných a klamných dronů, a to 18., 21., 22., 23., 24. i 27. srpna. Nejde o ojedinělý výskyt. Jde o vzorec.

Millerovo leží asi 170 kilometrů od linie kontaktu, tedy dostatečně daleko na to, aby se ruská strana mohla cítit relativně bezpečně. Právě ta vzdálenost z něj dělá pohodlný operační uzel: dost blízko pro krátké přelety dronů k ukrajinským městům, dost daleko pro zdánlivý klid. Ukrajina teď ukazuje, že ten klid je iluze.

A nejde o jednorázový zásah. Už 24. srpna potvrdil ukrajinský Military Media Center poškození stíhačky MiG-29 přímo na millerovské ploše. O tři dny později přišel na řadu Nebo-U. Kampaň proti tomuto letišti zjevně pokračuje a radar byl jejím prvním pojmenovaným a vizuálně doloženým velkým skalpem.

Co je Nebo-U a proč stojí tolik

Nebo-U (označení 55Ž6U) není polní radar na přívěsu. Je to tříkoordinátová dálková radarová stanice metrového pásma, navržená pro detekci cílů ve středních a velkých výškách. Podle Velké ruské encyklopedie má dosah až 600 kilometrů, anténa měří 43 metrů na výšku a celý komplet se skládá ze šesti přepravních jednotek. Rozvinutí do bojové pohotovosti trvá přibližně 22 hodin.

Právě tyto parametry vysvětlují cenu. Nebo-U není taktický prostředek pro ochranu jedné křižovatky, je to vrstva, která dává přehled o vzdušné situaci nad stovkami čtverečních kilometrů. Když takový radar zmizí, vznikne v síti protivzdušné obrany díra, kterou nelze zacelit přesunem menšího radaru z vedlejší pozice.

Sériová výroba Nebo-U běží od roku 2011 na kapacitách nižněnovgorodského podniku NITEL, vývojově spojeného s institutem NNIIRT. A právě tady vstupují do hry sankce. NNIIRT figuruje na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie, Velké Británie, Kanady, Austrálie, Švýcarska, Nového Zélandu i Japonska. Náhrada zničeného kompletu proto není otázka týdnů, je to logistický a průmyslový problém v prostředí, kde klíčový výrobce nemá volný přístup k západním komponentům ani technologiím.

Co zásah prakticky znamená pro ruskou dronovou kampaň

Bylo by přehnané tvrdit, že jeden zničený radar zastaví ruské dronové útoky na ukrajinská města. Rusko používá více startovních směrů; kromě Millerova hlášení ukrajinského letectva pravidelně zmiňují Kursk, Orel, Primorsko-Achtarsk, okupovaný Doněck i krymské Hvardiiske. V noci na 28. srpna, tedy jen hodiny po zásahu Nebo-U, ukrajinská protivzdušná obrana čelila 598 útočným a klamným dronům z více směrů.

Praktický dopad je jinde. Millerovo je teď zranitelnější. Radar, který měl včas varovat před příletem ukrajinských bezpilotníků, je pryč. Další útoky na sklady, stojánky, pozemní obsluhu nebo zbývající radary budou pro ukrajinskou stranu jednodušší. Brigáda Achilles ve svém prohlášení výslovně hovoří o „palebné kontrole nad tímto strategickým objektem“ a dosavadní průběh kampaně tomu odpovídá. Nejdřív MiG-29, pak Nebo-U. Logika eskalace naznačuje, že seznam cílů na Millerovu nekončí.

Co z toho plyne pro širší obranu

Každý zničený ruský systém protivzdušné obrany generuje data, která mají hodnotu daleko za hranicemi Ukrajiny. NATO provozuje v polské Bydhošti společné analytické centrum JATEC, kde ukrajinští a alianční specialisté přenášejí bojové zkušenosti do strategií a operačních postupů celé Aliance. Pro Českou republiku to podle Ministerstva obrany znamená přístup ke standardizovanému know-how, které by sama budovala podstatně déle a dráž.

Zásah na Millerovu tak není jen účet za 2,2 miliardy korun předložený ruské armádě. Je to důkaz, že Ukrajina dokáže systematicky ohrožovat klíčovou infrastrukturu 170 kilometrů za frontou, bez jediného vojáka na zemi, jedním přesně naváděným dronem. A pro Rusko nepříjemné zjištění, že letiště, ze kterého každou noc startují desítky Šáhidů, samo potřebuje ochranu, kterou právě ztratilo.