Ukrajinci vzali útokem infrastrukturu největší jaderné elektrárny Evropy. „Dokonale vědí, co dělají“

Záporožská jaderná elektrárna přišla v noci na 3. června o poslední vnější napájecí linku. Dvacet minut běžela jen na nouzové diesely, posedmnácté od začátku okupace.

Záporožská jaderná elektrárna i Zdroj fotografie: Uživatel Imagebank MAAE / Creative Commons / CC BY
                   

Ve 23:44 místního času se odpojilo vedení Ferosplavna-1, poslední elektrická tepna spojující šest odstavených reaktorů s ukrajinskou rozvodnou sítí. Příčinou byl dronový zásah rozvodny Nikopolska na opačném břehu Dněpru, uvedla IAEA prostřednictvím sekundárních zdrojů. Žádný reaktor nebyl zasažen přímo, radiace nestoupla. Přesto incident odhaluje totéž co předchozích šestnáct blackoutů: i „odstavená“ elektrárna zůstává kriticky zranitelná, pokud jí někdo přestřihne dráty.

Co přesně se stalo, a co ne

Terčem útoku nebyla reaktorová budova ani chladicí systém. Dron zasáhl rozvodnu u města Nikopol, desítky kilometrů od samotného areálu elektrárny. Jenže právě přes tuto rozvodnu vedla jediná zbývající vnější linka, která ZNPP zásobovala elektřinou zvenčí. Před válkou měla elektrárna deset nezávislých napájecích tras. Zbylo jí jedno vedení, a to v noci na 3. června vypadlo.

Bezpečnostní systémy zareagovaly automaticky: nouzové dieselové generátory převzaly napájení. Asi po dvaceti minutách se podařilo vnější proud obnovit. Energoatom, ukrajinský provozovatel jaderných elektráren, hlásil incident bez zvýšení radiačního pozadí. Šéf IAEA Rafael Grossi v reakci zopakoval výzvu k vojenské zdrženlivosti a mluvil o „přetrvávajících hrozbách pro jadernou bezpečnost“.

Kdo přesně dron vypustil, otevřené zdroje nepotvrzují. Forenzní atribuce by vyžadovala radarová data, zbytky dronu, satelitní snímky a záznamy provozovatele sítě, nic z toho není veřejně k dispozici.

Proč je rozvodna stejně důležitá jako reaktor

Laicky řečeno: jaderná elektrárna potřebuje elektřinu, i když žádnou nevyrábí. Všech šest bloků ZNPP je v takzvaném studeném odstavení, štěpná reakce neběží, ale vyhořelé palivo v bazénech stále produkuje zbytkové teplo. Čerpadla, která odvádějí toto teplo, potřebují proud. Bez něj se spouštějí záložní dieselové generátory.

Podle IAEA má ZNPP k dispozici 20 stacionárních a 6 mobilních dieselových generátorů se zásobou paliva minimálně na deset dní. V režimu studeného odstavení navíc existuje dodatečná reakční rezerva v řádu několika dnů, než by přerušení odvodu tepla začalo ohrožovat chlazení paliva. Dvacet minut bez vnějšího proudu tedy nebylo „minuty do havárie“.

Závažnost je jinde. ZNPP opakovaně padá na poslední vrstvu obrany. Dieselové generátory jsou pojistka, ne provozní režim. A každý další blackout testuje spolehlivost strojů, které stojí v bojové zóně a procházejí omezenou údržbou. V listopadu 2024 trval výpadek jediné 750kV linky přes třicet hodin. Tentokrát to bylo dvacet minut, příště to může být déle.

„Dokonale vědí, co dělají“

Výrok z titulku nepochází od Grossiho ani přímo od IAEA. Větu „Dokonale vědí, co dělají“ pronesl v září 2024 ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko v kontextu útoků na rozvodny kritické pro jadernou bezpečnost. Mířil tím na systematické cílení na elektrickou infrastrukturu, bez níž nemohou jaderné elektrárny bezpečně fungovat.

Haluščenkova logika je technicky přesná: kdo zasáhne rozvodnu napájející jaderný objekt, nemusí trefit reaktor, aby vytvořil bezpečnostní krizi. Stačí přerušit proud. IAEA to potvrzuje opakovaně; Grossi před Radou bezpečnosti OSN varoval, že i při studeném odstavení zůstává „reálné riziko velké jaderné nehody“, pokud budou jeho principy ochrany dál porušovány.

Podle nás jde o klíčový posun ve vnímání jaderné bezpečnosti ve válce: cílem nemusí být samotná elektrárna. Stačí její elektrická páteř.

Restart nepřipadá v úvahu

Ještě rok před tímto incidentem, v červnu 2025, Grossi v rozhovoru pro Reuters výslovně řekl, že podmínky pro restart ZNPP neexistují. Chybí stabilní napájení, dostatek chladicí vody i bezpečnostní záruky. Nic z toho se od té doby nezlepšilo, naopak, elektrárna ztratila další redundanci.

ZNPP se šesti bloky o celkovém výkonu zhruba 5 700 MW netto zůstává největší jadernou elektrárnou v Evropě. Před válkou pokrývala pětinu ukrajinské spotřeby. Dnes je mrtvá zátěž, která spotřebovává elektřinu místo toho, aby ji vyráběla. A každý výpadek připomíná, že i mrtvá zátěž může být nebezpečná.

Co to znamená pro Česko

SÚJB situaci na ZNPP dlouhodobě monitoruje a opakovaně uvádí, že ani případná radiační mimořádná událost na ukrajinských jaderných elektrárnách by podle dosavadních analýz nevyžadovala neodkladná ochranná opatření na území České republiky. Radiační situaci v Evropě průběžně sleduje český systém MonRaS i evropská síť EURDEP, data jsou veřejně dostupná.

To neznamená, že se nemá smysl připravovat. SÚJB má zpracovaný Typový plán radiační havárie včetně karet opatření pro ukrytí, evakuaci, jodovou profylaxi i havarijní monitorování. Praktická rada pro občany je prostá: neužívat jód preventivně bez výzvy úřadů, v případě mimořádné události zavřít okna, vypnout ventilaci a sledovat oficiální zdroje.

Sedmnáctý blackout Záporožské elektrárny trval dvacet minut. Osmnáctý může trvat hodiny. Dieselové generátory vydrží deset dní, ale nikdo nechce zjišťovat, jestli to stačí.

Jsou takové útoky na místě?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články