Ukrajinci za noc vypálili 3 sklady ruského „Amazonu“ a rafinérii Lukoilu. Kreml nemá jak reagovat. Trpí více, než se zdá

Noc z 29. na 30. července 2026 přinesla sérii koordinovaných dronových úderů, které pronikly více než tisíc kilometrů za frontovou linii. Nejprve, 29. července, vzplanula rafinérie LUKOIL-Permnefteorgsintez u Permu, závod s roční kapacitou 12,6 milionu tun ropy, napojený na ropovody Surgut–Polock a Cholmogory–Klin, odkud hotové produkty putují po železnici, silnici, řece i produktovodem do Ufy. O den později přišly na řadu tři sklady Wildberries, největšího ruského online tržiště, které denně zpracovává přes 20 milionů objednávek a spolu s konkurenčním Ozonem generuje obrat odpovídající 8,5 % ruského HDP. Přirovnání k Amazonu není novinářská nadsázka: Wildberries je logisticko-platební platforma s marketplace modelem, obří skladovou sítí a zhruba čtyřmi miliony pracovních míst v navázaném sektoru. A právě tato platforma se stala terčem.

Co přesně hořelo a kde

Wildberries sám na svém oficiálním kanálu potvrdil zásah dvou objektů: logistického centra v Penze, kde firma hlásila evakuaci, požár a jednoho zraněného, a skladu v Sarapulu v Udmurtsku, kde proběhla evakuace a požár, předběžně bez obětí. Třetí zasažený objekt AP identifikuje jako další depot Wildberries v Permském kraji s odkazem na investigativní server ASTRA; regionální úřady dronový útok potvrdily, byť bez takového detailu jako u prvních dvou skladů.

Rafinérie u Permu leží pouhých devět kilometrů od města. Podle AP po zásahu z 29. července vypukl požár; přesný technologický rozsah škod nebyl k 30. červenci nezávisle ověřen. Kontext ale mluví jasně: ukrajinské ministerstvo obrany dokumentovalo poškození klíčových zpracovatelských jednotek téhož závodu už v dubnu a květnu. Perm se vrací na seznam zásahů znovu a znovu.

Proč Kreml nedokáže reagovat

Formulace „nemá jak reagovat“ neznamená, že Rusko neumí útočit na Ukrajinu. Znamená něco jiného: nemá levnou a úplnou obrannou odpověď na hluboké průniky. AP to říká přímo: Rusko disponuje sofistikovanou protivzdušnou obranou, ale jeho rozlehlé území je těžké komplexně pokrýt. K tomu přidejte ukrajinskou taktiku přesycení: studie Combating Terrorism Center při West Pointu popisuje kombinaci menších návnadových dronů Rubaka s údernějšími platformami Ljutyj. Návnady odvedou palbu protivzdušné obrany, úderné drony projdou. Ljutyj, zavedený do výzbroje v roce 2024, má podle oficiálního webu ukrajinského prezidenta dolet až 2 000 kilometrů a hlavici o hmotnosti 50–75 kilogramů. Novější verze opakovaně zasahovaly cíle vzdálené přes tisíc kilometrů.

Politická reakce Kremlu zatím vypadá spíš jako hašení než systémové řešení. Kreml 28. července pouze sdělil, že situaci kolem Wildberries „sleduje“ a o konkrétní pomoci ještě nerozhodl. Když největší e-commerce platforma v zemi hoří a stát oznámí, že „monitoruje situaci“, je to signál bezmoci, ne kontroly.

Skryté náklady, které se nevejdou do záběru hořícího skladu

Za každým regionálním hlášením „hoří sklad“ se skrývají systémové náklady, které ruská státní média nezmiňují. Wildberries ještě před útoky z 30. července řešil důsledky předchozích zásahů: Reuters 24. července uváděl, že osm napadených skladů představovalo přes 10 % logistické kapacity firmy. Firma spustila nouzové přesměrování logistických toků, kreditní prázdniny pro prodejce, podpůrné platby pro více než 88 tisíc prodejců a přímé kompenzace postiženým lidem přesahující 40 milionů rublů. Navíc bankovní rameno WB Bank bylo tentýž týden zasaženo sankcemi EU kvůli finančnímu příspěvku do ruského rozpočtu.

Na energetické straně je obraz ještě temnější. Rusko 8. července zakázalo export dieselu. Reuters popsal hodinové fronty na čerpacích stanicích, nouzové přesměrování paliv ze Sibiře do Moskvy a zvýšený dovoz z Běloruska. Evropské benchmarkové marže na diesel po oznámení zákazu vyskočily na rekord 60,17 dolaru za barel. AP k tomu přidává, že vyšší ceny pohonných hmot se už propsaly do ruské inflace a promítají se do cen dalšího zboží. Tohle není jen válečná statistika. Tohle je každodenní realita ruských domácností.

Proč právě Wildberries a proč právě Perm

Ukrajina necílí náhodně. Volodymyr Zelenskyj označil logistické huby Wildberries za objekty zapojené do zásobování ruských sil komponenty pro drony a dalším vybavením. Kreml toto zapojení popírá. Bez zveřejněného logistického dokumentu nelze tvrzení jedné ani druhé strany považovat za prokázané, jisté ale je, že Kyjev firmu vnímá jako součást ruského válečného zázemí a podle toho jedná.

Perm pak není „daleké město za Uralem“, ale průsečík rafinace, palivové logistiky a chemicko-průmyslové infrastruktury. Opakované zásahy v dubnu, květnu a nyní v červenci ukazují na strategický záměr: systematicky degradovat uzel, který zásobuje palivem nejen armádu, ale i civilní ekonomiku. Pokud se tentýž region vrací na seznam zásahů měsíc co měsíc, místní protivzdušná obrana zjevně není hermetická.

Co to mění v širším kontextu

Samotná noc 29./30. července válku nerozhodne. Ale v součtu s předchozími údery jde o něco víc než sérii požárů. Ukrajina tlačí současně na logistiku běžné spotřeby, na rafinérský průmysl a na protivzdušnou obranu hluboko v týlu, a Rusko musí volit, co bude chránit. Evropská unie tento trend financuje: Evropská komise 30. června vyplatila první platbu 3,9 miliardy eur z tranše určené mimo jiné na nákup dronů v rámci Ukraine Support Loan.

Klíčový efekt není vizuální záběr plamenů nad skladem. Je to fakt, že ruské zadní zázemí, od permských rafinerií po distribuční centra e-commerce giganta, už nepůsobí jako bezpečný týl. A každý další úder tuto iluzi dál rozežírá.