Ukrajinci za noc zasáhli desítky cílů od Krymu po jih Ruska. Hoří přístavy, radary, trajekty i ropné terminály

Nešlo o jediný efektní výbuch, ale o koordinovaný úder na celý zásobovací řetězec, který drží pohromadě ruskou logistiku směrem na Krym. V noci z 12. na 13. července 2026 hořely palivové nádrže v Portu Kavkaz, cisternový vlak na nákladní stanici Kavkaz, ropná základna ve Vjaznikách hluboko ve Stavropolském kraji. Na hladině Černého moře byly zasaženy dva hlídkové čluny Mangust, na okupovaném Krymu hangáry na letecké základně Bagherove a tři stacionární radarové stanice. V kerčském terminálu Krym dostaly zásah trajekty Jejsk a Marija, v Portu Kavkaz trajekty Lavrentij a Panagija. Tisková služba SBU seznam zveřejnila ještě během dopoledne, kompletní vyčíslení škod ale zatím chybí a rozsah poškození jednotlivých objektů nelze nezávisle plně ověřit.

Co se za „desítkami cílů“ skutečně skrývá

Čtrnáct veřejně pojmenovaných objektů je spodní hranice. Uvnitř areálů se počítají vícenásobné položky: neurčený počet hangárů na Bagherove, neurčený počet cisteren ve vlaku, tři samostatné nádrže překládkového komplexu v Portu Kavkaz. „Desítky“ tedy nejsou nadsázka, ale spíš opatrný součet.

Geografický rozptyl je přitom stejně důležitý jako počet. Zasažené body leží na třech odlišných osách:

• Černé moře: dva čluny projektu 12150 Mangust, rychlé hlídkové lodě schopné jet až 50 uzlů, vyzbrojené kulometem ráže 14,5 mm, granátomety a přenosnými protiletadlovými systémy. Podle GUR slouží k ochraně vodní plochy kolem průlivu a mostu. Nejsou to bitevní lodě, ale pro obranu citlivého prostoru kolem Kerčského průlivu jsou takticky nenahraditelné.
• Okupovaný Krym: hangáry na letišti Bagherove u Kerče a tři radarové stanice, které podle SBU sloužily k detekci bezposádkových člunů i úderných dronů. Vyřazení radarů neznamená jen slepou skvrnu na mapě, znamená, že příští vlna dronů proletí s vyšší šancí na zásah.
• Ruské vnitrozemí: nejhlubší potvrzený cíl je ropná základna ve Vjaznikách ve Stavropolském kraji, zhruba 600 kilometrů od ukrajinské hranice. To už není příhraniční pásmo, to je hluboký týl.

Proč právě kerčský uzel

Kerčský průliv je pro ruskou logistiku na Krymu něco jako hrdlo přesýpacích hodin. Oficiální stránka kerčského trajektového terminálu popisuje linku Kerč–Kavkaz jako celoroční a nepřetržitou přepravu kamionů i cestujících. Rosmorport pro rok 2023 vykázal přes 200 tisíc plavidel ve VTS zóně průlivu, z toho téměř 144 tisíc příjezdů do přístavu Kavkaz. I s Krymským mostem zůstává trajektová linka klíčovou záložní tepnou, a po opakovaných útocích na most jedinou spolehlivou alternativou pro těžkou nákladní dopravu.

Právě proto SBU necílí na jeden objekt, ale na celý řetězec naráz. Zasáhne radary, které chrání průliv. Zasáhne trajekty, které přes něj vozí náklad. Zasáhne palivové terminály, které zásobují Krym pohonnými hmotami. A zasáhne cisternový vlak, který palivo přiváží na překladiště. Každý jednotlivý zásah je opravitelný. Ale opravovat všechno najednou, pod tlakem a opakovaně, to je jiná disciplína.

Analytici z Critical Threats/ISW už u červnových útoků na Port Kavkaz a ropný terminál TES-Terminal-1 popsali, že Ukrajina záměrně kombinuje zásahy do pozemních komunikačních linií, radarů, mostů a palivové infrastruktury, aby zdražila a zpomalila přesuny lidí, techniky a paliva.

Kampaň, ne jednorázový výpad

Noc z 12. na 13. července nebyla blesk z čistého nebe. Zapadá do čtyřicetidenní operace, kterou SBU sama veřejně popisuje na svém webu; jen v předchozím týdnu hlásila 13 dálkových a střednědobých úderů. V červnu šlo o Port Kavkaz a TES-Terminal-1, v květnu o strategickou čerpací stanici Jaroslavl-3 a plynový terminál v přístavu Temrjuk. Vzorec je jasný: SBU systematicky ničí uzly, které drží pohromadě zásobování Krymu a jihu okupovaných území.

Referenčním měřítkem koordinační schopnosti zůstává operace Pavučina z 1. června 2025: 117 FPV dronů udeřilo v předem určený moment na čtyři ruská letiště po roce a půl příprav. Noční vlna z července 2026 je méně „ikonická“, ale logisticky šířeji rozprostřená. Místo jednoho typu cíle pokrývá celou osu od detekce přes přepravu až po palivo.

A důsledky jsou měřitelné. Už po červnových zásazích ruské okupační úřady na Krymu oficiálně pozastavily civilní prodej benzinu, potvrdila to i agentura TASS. Prezident Zelenskyj později uvedl, že dovoz benzinu z Běloruska do Ruska meziročně vzrostl třináctkrát a nafty třikrát. Čísla nelze přičíst jedinému útoku, ale ukazují, pod jakým tlakem ruské palivové zásobování operuje.

Co Rusko může a co nemůže

Bezbranné Rusko není. Krymský most byl po explozích u Kerče uzavřen přes jedenáct hodin, pak provoz obnovili. Telegram operativního štábu Krasnodarského kraje následně hlásil trajekty Marija, Lavrentij a Kerčskij-2 zpět v provozu. Rusko umí opravovat, provizorně nahrazovat, přesměrovávat. Ale právě v tom spočívá logika ukrajinské kampaně: nejde o jednorázové vyřazení, ale o neustálý tlak, který nutí protivníka stále znovu opravovat, přesouvat a krýt tentýž uzel.

Opakované zásahy do stejného prostoru, dočasná omezení plavby přes Kerčský průliv, zastavení přijímání žádostí o průjezd a pozastavení plavby v Don-Azovském kanálu: to všechno ukazuje, že ruská obrana útoky tlumí, nikoli že by jim spolehlivě předcházela. A každý zničený radar znamená, že příští vlna dronů narazí na menší odpor.

Pro širší bezpečnostní kontext: dění kolem Krymu se odehrává na východním křídle NATO. Rumunská základna Mihail Kogălniceanu s aliančními jednotkami leží zhruba 400 kilometrů od okupovaného poloostrova. Česko se na podpoře Ukrajiny podílí obecnou spoluprací na dronech a munici, včetně vzniku Drone Alliance; přímé napojení českých systémů na tuto konkrétní operaci ale veřejně doložené není.

Jedna noc válku neotočí. Ale SBU touto nocí ukázala, že dokáže v jedné koordinované vlně zasáhnout celý zásobovací řetězec od radarů přes trajekty až po ropné terminály, a že to hodlá dělat znovu.