Velké ztráty utrpělo ruské dělostřelectvo, na které se zaměřili Ukrajinci. V jeho neprospěch hrál velký handicap i všudypřítomné drony, které houfnice odhalovaly.
I když mělo být dělostřelectvo podle mnohých odborníků do budoucna víceméně mimo hru, tak válka na Ukrajině jasně ukázalo, že má nejenom své místo, ale že je často rozhodující. To je také důvod, proč se vojáci na obou stranách snaží zničit houfnice hned, jakmile je objeví, k čemuž jim často slouží drony, jindy samotné dělostřelecké systémy. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět eliminace ruských houfnic.
4 zničená děla, všechna blízko fronty
Ukrajinská armáda se podělila o několik úspěchů proti ruskému dělostřelectvu, včetně těžkého, jemuž zničila čtyři tažené houfnice. Tou nejcennější je bezpochyby 2A65 Msta-B ráže 152 mm, k jejímuž zavedení došlo v roce 1987, ale přesto je stále velmi užitečná, proto také běží její produkce dodnes, uvádí Wikipedia s tím, že dostřelí až 24,7 kilometrů.
Jedná se nicméně o údaj s raketově poháněnými projektily, s těmi klasickými je výrazně menší, což také dělá houfnici zranitelnou ze strany dronů i protibaterijní palby ze strany ukrajinského dělostřelectva, jelikož musí být poměrně blízko nepřátelských pozic. Jestli měli Ukrajinci v oblasti třeba 2S22 Bohdana s dostřelem 42 km s běžnými projektily, uvádí Wikipedia, snadno ji zničili, aniž by ji mohl nepřítel taženou houfnicí ohrozit, a problém by měly i drony.
K dalším zasaženým patří rovněž tažené houfnice, tentokrát tři D-30 ráže 122 mm. Jsou tedy lehčí, ale stále velmi nebezpečné, přičemž mají stejné omezení jako 2A65 Msta-B, a sice malý dosah, který vychází na pouhých 15,4 km s klasickými projektily, uvádí Wikipedia. To je dělá zranitelnější jak drony, tak houfnicemi, včetně těch tažených s podobně malým dosahem.
Nejméně houfnice 2A65 Msta-B byla přitom zasažena dronem a druhá D-30 nejspíše také, kdežto o zbylé se mohlo postarat dělostřelectvo, ale ze záběrů to nelze odhadnout. Mohutnost detonace by odpovídala těžkým 155mm nebo 152mm projektilům, ale stejně tak může jít o sekundární výbuch munice, kterou měli ruští vojáci připravenou k palbě.
Je přitom patrné, že se Rusové pokusili děla správně schovat mezi rozbořené domy, kde téměř nebyla vidět – ale to se může zdát, protože jsou záběry opravdu nekvalitní – jenomže zkušeným průzkumníkům s drony neunikla. Ani dobré maskování tak není zárukou přežití, což dnes dělá tuto profesi extrémně nebezpečnou, ale zároveň je zcela nezbytná.
Útok na ruské těžké dělostřelectvo včetně těžkého (zveřejněno v listopadu 2025)

