I když se námořnictvo ve válce na Ukrajině neúčastní nějakých přímých střetů a jeho role je celkově velmi malá, nachází využití hlavně v útocích na pozemní cíle. Dává proto smysl zničit každého jedno plavidlo, které je toho schopné – redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad záběry (níže), na nichž je vidět, jak ukrajinské sebevražedné drony napadaly válečnou loď třídy Bujan-M, též Projektu 21631, což je nosič silných střel Kalibr.

Střely odpalovala z „bezpečí“ Azovského moře

Projekt 21631 je jedním z vrcholů současného ruského vojenského námořnictva, jelikož první plavidla vstoupila do služby teprve v roce 2014, uvádí Wikipedia. Celkem jich má být 12, z nichž to poslední je stále ve výstavbě, ačkoliv mělo být dodáno v roce 2024. Typově se přitom jedná o korvety, v Rusku označovaných za malé dělostřelecké a raketové lodě.

Ukrajinská armáda nasadila nejnovější tanky M1 Abrams a určila jim hlavní jednotku. Rusko nic lepšího nemá

Třída je nástupcem původního Projektu 21630 (též Bujan), a její hlavní vylepšení spočívají ve vyšší tonáži, technologii stealth, ale zejména ve vertikálním odpalovacím systému 3S14 pro protilodní řízené střely Kalibr nebo Oniks, což výrazně zvyšuje její bojové schopnosti, potvrzuje Wikipedia. K jejímu zasažení přitom došlo v Azovském moři, ale zničeny asi nebyla.

Kalibr je přitom střela s plochou dráhou letu, což znamená, že se dobře vyhýbá radarům a je těžko sestřelitelná, ačkoliv to není nemožné. V případě pevniny totiž létá 50 až 150 m nad zemí, zatímco nad vodou to je 20 m. Wikipedia také doplňuje, že její hmotnost závisí na variantě a pohybuje se od 1 300 do 2 300 kg, přičemž hlavice váží 400 až 500 kg.

Její rychlost potom stoupá až na Mach 3 a přesnost se pohybuje mezi 2 a 3 metry, což z ní dělá velmi silný prostředek ničení. Vyřadit z provozu její nosič a odpalovač je přitom nejefektivnější možností, jak se před střelou Kalibr chránit. Není to ovšem snadné, protože má obrovský dolet, byť je odhadovaný – z různých zdrojů vyplývá od 1 500 do 2 500 km.

Video: Ukrajinští speciální odstřelovači se dostali do velmi nepříjemné pozice. Masivní ofenzivu museli odrážet z pár metrů

V tomto případě se ale zjevně přiblížila loď k Ukrajině více, než pro ni bylo bezpečné, jelikož s ní Azovské moře přímo sousedí. Jak daleko v době úderu byla, není jasné, možná stovky kilometrů od zamýšleného cíle. Zasáhnout se ji přitom podařilo dvakrát, jedno do komunikační věže, podruhé nejspíše do kabiny, ale záběry končí předčasně.

Samo Hlavní zpravodajské ředitelství ozbrojených sil Ukrajiny přitom uvádí, že byla loď pouze poškozena. Vzhledem k její velikosti a odhadovaným hlavicím na dronech těžkých maximálně desítky kilometrů by ani její potopení nepřipadalo v úvahu. I tak se ji ovšem podařilo vyřadit a opravy mohou trvat týdny, ale i měsíce, takže je o odpalovač Kalibrů méně.