Protivzdušná obrana viditelně vůbec nestíhala, i když se snažila. Ruskou ropnou rafinerii v Saratově tak Ukrajinci zasáhli zcela přesně. Nejspíše použili svůj osvědčený dron.
Ještě před lety neměla Ukrajina de facto žádnou zbraň, kterou by mohla zasahovat na opravdu dlouhé vzdálenosti. Z nouze si proto vyvinula dalekonosný dron, který dělá Rusku velké potíže. Je jím An-196, a redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad jeho účinnosti útok na ropnou rafinerii v Saratově na jihu západní části Ruské federace. Ze záběrů (níže) je patrné, že se jednalo o práci bezpilotních letounů, které PVO nedokázala všechny odrazit.
Útočil nejspíše An-196, ruská PVO ho nestíhala
Jakmile armáda přijde o dodávky z rafinerie, rychle to oslabí její mobilitu i zásobování, a naruší taktické i strategické plány. A právě proto se stává častým cílem, jehož vyřazení může zpomalit postup klidně o několik dní, ale i přinést rozhodující výhodu v nějakém boji – někdy stačí, aby protistrana neměla leteckou podporu, a prohraje. Navíc se blíží zima.
Zejména v blízkosti frontové linie přitom bývají tyto objekty lépe chráněné a hlídané, takže není vždy snadné je napadnout, ale obcházení PVO a její zahlcení často umožní uspět. Útok na ropnou rafinerii poblíž Saratova je toho důkazem, a na videu je jasně slyšitelný letící dron, o němž ruská PVO střílí všemi směry, ale neúspěšně, a tak nakonec dosáhl svého cíle.
Z exploze není přímo patrné, že jde o ropnou rafinerii, ale vzhledem k jejímu rozsahu a jiných případů, které Armádní Zpravodaj dlouhodobě sleduje, to odpovídá. K úderu byl totiž téměř jistě použit dron An-196 Liutyi s dosahem až 2 000 km, pakliže nese 50kg hlavici, případně 600 km, na něž unese hlavici těžkou 75 kg, potvrzuje Wikipedia; nejspíše šlo o první variantu.
Saratov sice leží asi 600 km od ukrajinských hranic, ale vypouštět drony z východních území, která jsou z velké části pod kontrolou ruské armády, by bylo obtížné, takže k tomu nejspíše došlo z větší vzdálenosti. PVO po nich přitom pálila pomocí kanonů, dost možná podobných Zu-23-2, což jsou sice staré zbraně, ale právě vzhledem k větším dronům zažívají renesanci.
PromfinStroye uvádí, že zpracuje 7 milionů tun ropy ročně, což patří k lepšímu průměru. Armádní Zpravodaj připomíná, že středně velké rafinerie běžně zpracují 5 až 6 milionů tun za rok, takže lze tu saratovskou označit za něco významnější. A to tím spíše, že má strategickou polohu relativně blízko frontové linie, kterou průběžně zásobuje rychleji než vzdálenější rafinerie.