Nejlepší taktika, jak nad ruskou armádou v nějaké oblasti získat výhodu, je omezit její bojové operace, případně jí je úplně překazit. S tímto cílem tak útočí ukrajinská armáda na strategické objekty, jejichž napadení znamená velké problémy. Za dobrý příklad dává redakce Armádního Zpravodaje satelitní snímek (níže), který ukazuje několikanásobný zásah muničního skladu na okupovaném poloostrově Krym, který ruská PVO nezvládla ochránit.

Schytal to stovky kilometrů vzdálený „muničák“

Muniční sklad je nesmírně důležitý jak pro jednotky v týlu, kde působí hlavně protivzdušná obrana a letectvo – které může být též její součástí, ale stejně tak se účastnit útoků – tak rovněž pro jednotky na frontě. V „muničáku“ může být munice do dělostřeleckých systémů, tanků nebo BVP, a stejně tak pěchotních zbraní, ať jde o útočné pušky nebo granáty.

Ukrajinci ukradli Rusům carský tank, který jim měl prolomit pozice. Nasadí ho proti nim

Jednat se může o ruční, protitankové i jiné, potvrzuje Wikipedia, zatímco pro letectvo to budou zase různé pumy k bombardování pozemních cílů, střely vzduch-vzduch apod. Zkrátka v něm může být cokoliv, co potřebují vojáci doplňovat, aby mohli bojovat. A pokud nemají, dostávají se pochopitelně do nevýhody, která jim může prohrát boj, nebo na něj ani nedojde.

Armádní Zpravodaj zjistil od OSINT analytika „Dnipro Osint“, se v tomto případě jednalo o dělostřelecký muniční sklad ve vesnici Mizhhirya, což je asi 23 km východně od Simferopolu, a zhruba 125 km od hranic s Ukrajinou, ačkoliv bojová linie sahající k řece Dněpr je vzdálená nejméně 220 km, potvrzuje LiveUAmap. Útok též potvrdil 07. ledna 2026 velitel Bezpečnostní služby ozbrojených sil Ukrajiny, Robert Brovdi, známý jako „Maďar“.

Američané použili neznámou zbraň, tvrdí Madurovi strážci. Ani nemuseli střílet, těsně před útokem vše selhalo, vojáci si „trhali hlavy zevnitř“

Ze satelitního snímku to nicméně vypadá, že nebyla ani jedna ze tří zasažených budov zničena, ale jenom jim zůstaly otvory ve střechách. Armádní Zpravodaje se domnívá, že nebyly v té době naplněny municí, takže údery dopadly mimo ni, případně sloužily k jinému účelu. Ukrajinci tak alespoň připomněli ruské armádě, jak daleko na ně umí udeřit.

Není ovšem jasné, jaké zbraně k tomu ukrajinští vojáci použili. Vzhledem ke vzdálenosti to redakce Armádního Zpravodaje odhaduje na drony FP-1 s doletem až 1 600 km, ale pokud mají nést 120kg hlavici, bude do nejspíše ve stovkách kilometrů, shoduje se Militarnyi. Tento dron je k úderům na Krymu používán opakovaně a ruská PVO ho neumí efektivně zachytit.

Satelitní snímek potvrzuje zásah 3 budov v dělostřeleckém muničním skladu ve vesnici Mizhhirya na Krymu (zveřejněno 13. ledna 2026, ale k útoku došlo asi o týden dříve)