I když bylo ještě před několika lety nepředstavitelné, že by ukrajinská armáda prováděla útoky na dlouhé vzdálenosti, dnes to dělá úplně běžně, a to velmi efektivně. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak opakovaně napadá přístav Taman u mostu spojující poloostrov Krym s pevninským Ruskem. Ukrajinci zřejmě letěli stovky kilometrů, aby opakovaný úder provedli, a vypadá to, že PVO vůbec nic neudělala.

Opakované údery vyvolaly obrovský požár

Přístav Taman leží na Tamaňském poloostrově na jihu evropského Ruska, v Krasnodarském kraji v oblasti u Kerčského průlivu mezi Azovským a Černým mořem, takže má strategickou polohu výhodnou pro námořní obchod. Ostatně také patří mezi nejdůležitější pro export a import zboží mezi evropskou částí Ruska a světem, takže by dávalo smysl ho dobře chránit.

Čečenští veteráni, kteří se vzepřeli Putinovi a začali bránit Ukrajinu proti jeho hordám

Wikipedia upřesňuje, že přes něj proudí například ropa a ropné produkty, zkapalněný plyn (LPG), zemědělské komodity, uhlí a jiné sypké i průmyslové materiály, a řada dalšího. Ukrajinská armáda se přitom snaží právě takováto místa napadat, aby ochromila ekonomiku země, která proti té její vede již skoro 4 roky agresivní válku. A jde jí to velmi dobře.

Na záběrech je vidět útok nejméně pěti drony nasměrovanými na infrastrukturu přístavu, ne na samotná plavidla, ačkoliv tam byla přítomna. Odnesl to například ropný terminál, z něhož se požár rozšířil do okolí, což potvrdily nejenom další přilétající drony, ale nakonec i dron námořní, ačkoliv není jasné, jakou sehrál roli. Nejspíše mohl sloužit jako startovací platforma.

Ukrajina se hluboko v týlu otřásla pod hypersonickou střelou Zircon. Kritická infrastruktura schytala tvrdou ránu

Ukrajinci si za tímto účelem upravili například dron Magura W6P, ale také Katran, jímž zaútočili třeba na ropnou plošinu v Černém moři. Jelikož zvládne zatížení ve stovkách kilogramů, někdy i v nižších jednotkách tun, unese zařízení, které zajistí komunikaci s vojáky na pevnině na dlouhou vzdálenost. Ti potom komunikují se vzdušnými drony skrze něj a mohou ovládat vzdušné drony startující z námořního dronu, ale ani tady není jasné, o jaké se jednalo.

Obvykle to bývají kvadrokoptéry, jenomže podle stylu letu to vypadá na klasickou konstrukci s křídly, což by znamenalo, že startovaly z námořního dronu pomocí katapultu. Druhou možností je potom kombinovaný útok, kdy k přístavu letěly dalekonosné drony jako FP-1, a dron námořní to jenom natočil, protože mohl v oblasti provádět průzkum a navést je.

Video: ruská PVO fatálně selhala a nadělila zkázu vlastnímu lidu. Střela se vychýlila z kurzu a zasáhla obytný dům

V případě útoku vzduchem by Ukrajinci museli uletět vzdálenost min. 350 km, protože tak daleko leží Taman od frontové linie, potvrzuje LiveUAmap, což není pro FP-1 problém. Má totiž dosah až 1 600 km, uvádí Militarnyi. Pokud by ale drony vypouštěl dron námořní, plul by 600 km kolem Krymu, což ale není pro Maguru ani Katran s dosahem až 1 600 km problém.