Video: úder v ruském týlu na extrémní vzdálenost. Přes 1 700 km od hranic zasáhli Ukrajinci ropnou rafinerii

Ukrajinská armáda zasáhla ruskou ropnou rafinerii v cca 1 700 km vzdáleném městě. Potvrdila tak, že má zbraně dlouhého dosahu, s nimiž umí efektivně zacházet.

Hořící ropná rafinerie i Zdroj fotografie: Zdroj fotografie: StockCake / Public Domain (generováno umělou inteligencí)
                   

S cílem ochromit ruskou armádu a ekonomiku nepřátelské země útočí Ukrajinci na ropné rafinerie, na jejíchž produktech je závislá. A umí to dnes na velmi dlouhé vzdálenosti, což podle redakce Armádního Zpravodaje dokazují záběry (níže), na nichž je hořící ropná rafinerie ve městě Ukhta asi 1 700 od hranic s Ukrajinou. Ta tím dala Rusku jasně najevo, že ač je početně slabší a má i méně prostředků, dokáže mu zasadit tvrdé a citelné rány.

Ani velikost už není pro Rusko záchranou

Ropa je pro Rusko klíčovou komoditou, ať se jedná o její vývoz, tak o soběstačnost jak průmyslu civilního, tak vojenského. Právě armáda je v posledních letech velikým konzumentem, jelikož ji potřebuje zejména k pohonu „hladových“ tanků, BVP, transportérů, ale též letadel, dronů a lodí, stejně jako k pohánění generátorů, výrobě zbraní atd., uvádí Wikipedia.

Stugna-P střílí ve sněhu

Video: silně chráněný ruský tank neměl šanci přežít. Ukrajinci ho z boku deklasovali Stugnou-P

Celá ropná infrastruktura Ruska tak logicky bude ve válce patřit k hlavním cílům, jelikož její napadení znamená omezení jak bojových operací, tak přiškrcení státní kasy, z níž je financována agrese. Jenomže pokud jde o válku s Ukrajinou, spoléhalo se nejspíše Rusko na výhodu, která se již v minulosti prokázala několikrát, a sice na svou enormní rozlohu.

Ukrajinská armáda neměla v době zahájení invaze v únoru 2022 žádné prostředky, jimiž by dokázala zasahovat cíle na dlouho vzdálenost. Nanejvýš mohla použít střely ze systému S-300, který je sice součástí PVO, ale v omezené míře dokáže zasahovat i pozemní cíle. Ovšem v tom nejlepší případě do 150 km, uvádí TWZ, i když některé zdroje uvádí i více.

Ukrajinští vojáci v zimním maskování

Video: maskované ukrajinské speciální jednotky řádily při -15 °C v lese. Rusové neměli šanci cokoliv udělat, tak se raději vzdali

Záleží to pochopitelně na typu samotné střely, jelikož ruská armáda má mít k dispozici dokonce takovou, která doletí po balistické křivce do dálky až 280 km. Ukrajina nicméně tuto možnost postrádá, a i když dostala později od Západu řízené střely s dosahem ve stovkách kilometrů, proti mnoha cílům to bylo k ničemu. A tak si vyvinula vlastní dalekonosné drony.

Tím zřejmě nejznámějším je An-196 Liutyi, který doletí až 2 000 km, na něž unese 50kg hlavici, uvádí Wikipedia, ale stále oblíbenější je v poslední době také FP-1 s doletem až 1 600 km, i když není známo, jak velkou hlavici unese (max. 120 kg, ale čím dále letí, tím je menší, potvrzuje Militarnyi). Vzhledem ke vzdálenosti rafinerie Lukoil-Ukhtaneftepererabotka ve městě Ukhta v Komijské republice je zřejmé, že k tomu musel posloužit An-196 Liutyi.

Hořící ruská rafinerie Lukoil-Ukhtaneftepererabotka ve městě Ukhta zasažená cca 1 700 km od hranic s Ukrajinou

Z jakého důvodu nedokáže ruská armáda zabezpečit klíčové objekty?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články