Ruská železnice východně od Ukrajiny zůstala ochromena, PVO nefungovala. Schytala to důležitá rozvodna elektřiny, bez níž vlaky ani nevyjedou.
Aby ruská armáda nemohla některé operace vůbec provádět, případně v omezeném rozsahu, což ji na bojišti značně znevýhodňuje, útočí Ukrajinci na řadu tzv. strategických objektů. Ty přitom nemusí být nutně vedené jako vojenské – stačí, pokud armádu nějak podporují. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je pomocí dronu zasažena trakční napájecí stanice, která zajišťuje dodávky elektrické energie pro železniční dopravu.
Několikanásobný úder nechal stanici v plamenech
Železniční napájecí soustava (též trakční soustava) je dle Wikipedie soubor technických zařízení, která slouží k přenosu elektrické energie ze stabilní soustavy do drážních vozidel, a trakční napájecí stanice je významnou součástí, neboť dokáže v závislosti na technickém řešení napájet i opravdu dlouhé železniční úseky. Vysokonapěťovou elektřinu (220 kV) z hlavní elektrické sítě přeměňuje na úroveň 25 k vhodnou k dodávkám do kolejového vozidla.
Jde tedy o klíčový prvek infrastruktury, neb zajišťuje stabilní provoz elektrifikovaných železničních úseků, bez něhož mohou být ochromeny i tisíce kilometrů železnice. Ukrajinské armádě se podařilo zasáhnout trakční napájecí stanici Kanevskaya ležící za Krymem v Krasnodarském kraji, vzdušně asi 150 km od ukrajinského Mariupolu, ale drony mohly letět i odjinud.
Armádní Zpravodaj soudí, že byl útok veden právě od moře, kde je nejspíše slabší PVO, ale není jasné, jakými drony – mělo jich být pět – ale dle zvuku ve videu byly určitě vrtulové. Ukrajina jich má ve výzbroji vhodných hned několik, potvrzuje WarPowerUkraine, a jako dobrý adept se jeví An-196 Liutyi z Ukrajiny. Sice má dosah až 2 000 km, což by se mohlo zdát při tak blízkém cíli jako zbytečné, ale zase má poměrně velkou hlavici, kterou řada jiných dronů neunese.
Wikipedia upřesňuje, že jeho max. dosah je možný s 50kg hlavicí, zatímco při užití 75kg klesá na stále dostačujících 600 km. Teoreticky mohlo jít také o UJ-26 Bober s dosahem přes 1 000 km, ale hlavicí těžkou pouze 20 kg, i když je i varianta s větší, uvádí Militarnyi. Vyřazením tohoto objektu došlo prakticky s jistotou k omezení logistiky pro ruskou armádu, ať už šlo o dodávku munice, zbraní, techniky nebo zásob pro samotné vojáky, palivo apod.
Jak může ruská armáda vyřešit dodávky armádě, než stanici opraví?


