S cílem omezit operace ruské armády útočí ta ukrajinská na energetickou infrastrukturu, což ji nechává bez pohonných hmot i dalších důležitých produktů. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž jsou vidět následky dronů, které zasáhly ropný sklad největší sítě čerpacích stanic na poloostrovu Krym. Současně došlo i k omezení dodávek civilistům, díky čemuž musí úřady zaměřovat svou pozornost více směry, ne jenom na válku.

PVO u skladu prakticky chyběla, dron udeřil přesně

Důvod, proč Ukrajinci tak intenzivně a vytrvale útočí v Rusku na vše, co souvisí s ropou, je prostý. Jakmile jí není dostatek, klesají dodávky pohonných hmot, maziv, petroleje a dalších produktů armádě, která bez nich ztrácí dynamiku, musí omezovat nebo odkládat operace, vymýšlet záložní plány, taktizovat, vynechávat z útoků i obrany techniku a mnoho dalšího.

Rusko jako zbrojní velmoc selhalo. Jeho pozici 2. největšího exportéra zbraní na světě o 80 letech převzala evropská země

Vedle toho, pokud jsou škody rozsáhlé, resp. dojde k většímu narušení produkce a skladování, může dojít k omezení dodávek civilnímu obyvatelstvu a výrobnímu sektoru. Wikipedia uvádí, že je např. 95 % potravin pěstováno za přispění ropy, 90 % dopravy zprostředkovávají ropné deriváty, nebo že se za každou kalorií běžně vyráběných potravin skrývá 10 kalorií z ropy.

Stejně tak jsou z ropy vyráběny produkty důležité ve stavebnictví, leteckém u automobilovém průmyslu, stejně jako v námořním apod. Její nedostatek má zkrátka v menší či větší míře dopad na mnohé obyvatele, což nutí vládu omezovat některou výrobu a jiné aktivity, a hledat nouzová řešení. Dává proto smysl, že Ukrajinci útočí na ropná zařízení, v tomto případě na sklad.

Pomoc Ukrajině se ČR vyplatila. Sice vydala přes 17 miliard, ale vrátilo se jí to s tučnými úroky. Získala i nezaplatitelné zkušenosti

Zasažen byl konkrétně ve vesnici Hvardiyske v okrese Simferopol, kde je také významné letiště ruského letectva. Samotný dron vidět není, ale dle názoru redakce Armádního Zpravodaje se jednalo o An-196 Liutyi, který slouží k takovým akcím nejčastěji. Jeho dosah je až 2 000 km, uvádí Wikipedia, pokud nese 50kg hlavici, nebo 600 km, je-li těžká 75 kg.

K zapálení vysoce hořlavé ropy ve skladovacích věžích to je zcela dostačující, což je na záběrech dobře vidět. Je také slyšet střelba, s největší pravděpodobností z ručních zbraní, potažmo útočných pušek, zatímco jiná PVO slyšitelná ani viditelná není. Svědčí to buď o laxním přístupu armády takový objekt chránit, nebo o silném nedostatku vhodných zbraní.