Ruská ekonomika krvácí, válečná mašinerie přichází o miliardy. Armáda Ukrajiny zavřela největší ropný přístavu na Krymu

S cílem omezit vojenské operace ruské armády a uškodit ekonomice země útočí ukrajinské jednotky tzv. na strategické cíle včetně těch z ropné infrastruktury. Což Rusko bolí asi nejvíce. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje incident z počátku listopadu 2025, kdy se jí podařilo zcela přerušit provoz v největším krymském ropném přístavu, Tuapse. Nucená přestávka trvá několik dní, uvádí Reuters, a to Rusko plánovalo vývoz v tomto měsíci zvýšit.

Citelný zásah do ekonomiky i financování armády

Na ropě je Rusko do značné míry závislé, ale také je v tomto směru soběstačné. Wikipedia uvádí, že má šesté největší zásoby na světě, což jí prakticky umožňuje ovlivňovat světové ceny. Značnou část produkce však v posledních letech zkonzumuje domácí armáda v důsledku války vedené proti Ukrajině, ačkoliv zrovna přístav v Tuapse slouží výhradně pro export.

Ukrajinská armáda se tak snaží vzít agresorovi způsob financování válečné mašinerie, v důsledku čehož mu budou scházet finance jak pro domácí zakázky, tak na nákupy v zahraničí, na nichž je v oblasti zbrojení závislý. Například Severní Korea mu dodala za 18 měsíců až 12 milionů granátů do dělostřeleckých systémů, a to měla být ruská výroba soběstačná.

Tuapse je přitom největším přístavem pro distribuci ropy na Krymu, a též jedním z největších v zemi – Ukrajinci ho považují za dočasně okupovaný, ale od roku 2014 je připojen k Rusku, takže ho redakce Armádního Zpravodaje posuzuje dle údajů z ruské strany. K 02. listopadu 2025 v něm kotvily ropné tři tankery, které v něm ovšem zůstaly i o tři dny později.

Vychází to z dobře informovaných zdrojů agentury Reuters a dat ze systému LSEG pro sledování lodí. Provoz se tak zcela v důsledku ukrajinských útoků zcela zastavil. Do jednoho tankeru stupně LR1 se mimochodem vejde běžně 310 až 550 tisíc barelů lehké sladké ropy, uvádí EIA, což představuje při ceně 1 341 Kč za barel (159 litrů) přibližně 402,5 až 737 milionům korun. Jde tedy o extrémní ztrátu. V případě plavidel typu AFRA je ztráta asi o 1/2 větší.

Navíc měla přerušit provoz také přiléhající ropná rafinerie, protože Ukrajinci poškodil celkovou distribuční infrastrukturu. V posledních týdnech provedli řadu útoků ze vzduchu i po moři, třeba do ropného terminálu sloužícího k nakládce narazili sebevražedným dronem, nejspíše Sea Baby. Ten má ve své první verzi dosah až 1 000 km, ve vylepšené pak dokonce 1 500 km.

Unese přitom náklad, tedy primárně výbušniny, o hmotnosti až 2 tun (starší verze polovinu), což znamená v případě nárazu do nákladních mol značné škody. Často se přitom nepodaří drony zničit, jelikož jsou velmi rychlé – podle Wikipedie až 90 km/h – a vojáci po nich obvykle pálí manuálně. Zničit je dokáže třeba těžký kulomet, ale jenom, pokud se trefí.