Ukrajinským jednotkám se podařilo vyčistit okolí důležité zásobovací trasy na severu Pokrovsku a vytvořit barikády proti Rusům, kteří by se ji chtěli pokusit znovu získat.
Již téměř rok se snaží ruská armáda intenzivně dobýt významný logistický i symbolický bod na východě Ukrajiny, a sice Pokrovsk. V posledních týdnech se jí do něj přitom daří pronikat, ale zdaleka nemá vyhráno, jelikož jí ta ukrajinská klade značný odpor – a taktizuje. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak obsazuje důležitou komunikaci na severu města, aby tak znemožnila Rusům postup a uvěznila je.
Boj vedly nablízko malé skupiny vojáků
Každý den dojde v okolí Pokrovsku i přímo v něm k desítkám bitev, z nichž některé mění situaci ve prospěch jedné či druhé strany, zatímco mnohé nerozhodnou vůbec nic. Když přitom ruští vojáci dobudou ukrajinské pozice, neznamená to nutně, že jim zůstanou – tak jako v případě obce severně od Pokrovsku, v níž vystřílel proniknuvší jednotku z domu tank.
V tomto případě vojáci ze 425. útočného pluku „Skelja“ vyčistily ruskou opevněnou baštu severně od města, která střežila důležitou zásobovací trasu. Následně oblast zajistili a obsadili i zákopy, aby tak zastavili postup dalších útočníků. Kolem nedaleké železnice zároveň operují ukrajinské útočné skupiny, které mají propojit stávající obranné linie v tomto sektoru.
To zřejmě odpovídá východní části Pokrovsku, na níž se napojuje zmíněná zásobovací cesta, která je též důležitá pro severovýchodně ležící Myrnohrad. Aktuální vývoj je vidět na LiveUAmap, podle níž je hranice bojů v místě, kde se křižuje železnice se silnicí. Boje byly viditelně sváděny muž proti muži pomocí ručních zbraní a granátů, eventuálně nějaké „těžší podpory“.
Ukrajinská armáda aktuálně využívá ve velkém různé útočné pušky, včetně starých AK-74 a jim podobných, potvrzuje Wikipedia. Z těch novějších lze jmenovat například české CZ BREN 2, nebo též UAR-15, které by je mohly v budoucnu nahrazovat. Vojáci, i ti řadoví (nejenom speciální jednotky), jich však mají k dispozici desítky druhů hlavně ze západních zemí.
V případě granátů se pak často spoléhají na F-1 a RGD-5 z dob Sovětského svazu, ale mají k dispozici i západní, třeba americké M67 nebo německé DM51. Některé jednotky si pak berou na podporu kulomety, které jim zajišťují zásadní palebnou převahu, přičemž umí prorazit i některé zábrany. Příkladem je M249, jímž vojáci pokropili ruskou skupinu v lese.
Proti zakopaným a jinak skrytým jednotkám je pak často užíván také granátomet RPG-7, z něhož lze odpálit granáty s termobarickými hlavicemi, případně, jsou-li nepřátelé vidět, tak s tříštivo-výbušnými, potvrzuje Wikipedia s tím, že mají smrtící poloměr několik metrů.
Armádní Zpravodaj připouští, že pokud se ukrajinským vojákům podaří získat některé strategické body, mohou těm ruským nejenom zamezit v dalším postupu, ale také odříznout část těch, kteří drží pozice v samotném městě. Obecně přitom platí, že se lépe brání než útočí, ale zase je nutné zohlednit, že Ukrajinci znají Pokrovsk mnohem lépe než přicházející Rusové.


