I když vyslali Rusové do útoku několik obrněnců a desítky vojáků, neuspěli. Zastavilo je ukrajinské dělostřelectvo spolu s drony, které lovily i jednotlivé vojáky.
Odjakživa je pravidlem, že to má útočník ve většině případů těžší – ke všemu, když vyrazí proti dobře chráněným pozicím. Musí pak počítat s většími ztrátami, a měl by tomu také přizpůsobit taktiku, ale ne vždy to udělá, což může vést ke katastrofě. Za velmi dobrý příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět obrněný útok ruské armády, který zpočátku rozneslo dělostřelectvo, a poté se do akce vložily bezpilotní letouny.
Fiasko, které ruská armáda stále opakuje
I když je už dlouho jasné, že velké mechanizované útoky nefungují, navíc vedené po jedné a té samé cestě, ruská armáda se odmítá doktríny z dob SSSR vzdát, a tak stále ženě i několik desítek vozidel s desítkami až stovkami vojáků na jedno místo. V tomto případě byl tedy útok menší, ale na výsledku to nic nemění, jelikož skončil naprostým fiaskem.
První o obrněnců najel na minu, načež ho zasáhlo dělostřelectvo, které vytrvale útočilo také na ostatní transportéry a tank. Do akce se průběžně vkládaly i drony, zejména sebevražedné, které si vzaly na mušku jak techniku, tak jednotlivé vojáky. V několika případech je vidět, jak ruští vojáci vůbec netuší, co mají dělat, a tak se schovávají nebo dávají na útěk.
K ukrajinským pozicím se tak nikdo z nich ani nepřiblížil, a celý útok u obce Stavy v Lymanském okrese v Doněcké oblasti lze označit za fiasko. Celkem mělo padnout několik vozidel a až dvacet vojáků, další pak možná byli zraněni. Vzhledem k protidronovým konstrukcím nelze s přesností všechny obrněnce určit, ale v prvním případě se může jednat o MT-LB.
Wikipedia vysvětluje, že jde původně o tahač dělostřelectva, který dnes slouží výhradně jako transportér, přičemž má místo až pro 11 vojáků + 2 členy posádky. Jeho pancéřování i ochrana proti minám jsou ovšem žalostné, a tak nemělo šanci protitankové miny přežít. Jednat se mohlo o TM-62 vážící 8,5 kg, uvádí Wikipedia, která dokáže prorazit i dno tanku.
Z dělostřeleckých úderů pak nejde vůbec poznat, jaká děla byla použita, zatímco u dronů lze předpokládat, že nesly proti obrněncům hlavici z RPG-7 nebo podobnou. Ta prorazí asi 500 mm RHAe, uvádí Wikipedia, což na většinu obrněnců stačí. V případě tanků byl nicméně útok opakován, protože měl reaktivní pancéřování, které první údery zastavilo.

