F-16 ukrajinského letectva zasazují ruské armádě těžké rány. Provedly už nejméně 300 úspěšných úderů pomocí řízených pum, jimiž zasahují z dálky zhruba 70 km.
Ukrajinské letectvo je oproti tomu ruskému násobně menší a slabší, a ještě na začátku války nemělo příliš možností, jak ho ve větším rozsahu zapojit do bojových operací. Změnil to ovšem příchod F-16, které sice nejsou vyloženě „game-changer“, protože jich je málo, ale i tak prokazují značnou efektivitu. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z prohlášení ukrajinského letectva, podle nějž mají na svědomí 300 úspěšných útoků na pozemní cíle.
Čistí nebe, ale také útočí na pozemní cíle
F-16 byla zavedena již v roce 1978, uvádí Wikipedia, takže by se mohlo zdát, že má nejlepší za sebou, ale díky řadě modernizací se stále drží na světové špičce – nutno připomenout, že třeba Block 70/72, aktuálně ta nejlepší verze, je v podstatě úplně jiný letoun než před téměř 50 lety. Konkrétně Ukrajina ale dostala verzi MLU (Mid-Life Update) pocházející z 80. let 20. století.
Známá jsou také jako Block 15, a v podstatě získala srovnatelné schopnosti s letouny F-16C/D Block 50/52. Výsledkem bylo prodloužení životnosti, zavedení nových typů zbraní i vícebarevných displeje, nebo vylepšený kokpit a rychlejší zpracování dat, stejně jako nový radar N/APG-66(V)2A pro lepší detekci cílů, který byl zároveň odolnější proti rušení, uvádí F-16.
Do služby ukrajinského letectva přitom vstoupily F-16 v srpnu 2024, a primárně slouží v roli PVO, kdy sestřelují hlavně střely a velké drony, například Shahed 136. Stejně tak ale provádí údery na pozemní cíle, jichž od svého zavedení zvládly přes 300. „Piloti F-16 zasáhli více než 300 pozemních cílů, zničili stovky kusů nepřátelského vybavení, velitelských stanovišť, řídících center UAV, muničních skladů a nepřátelské logistiky,“ uvedlo ukrajinské letectvo.
Armádní Zpravodaj připomíná, že k útokům na pozemní cíle využívají ukrajinské F-16 dvě zbraně, a to vysoce přesné bomby GBU-39/B (Small Diameter Bomb) vážící 130 kg s maximálním doletem 110 km, uvádí americké letectvo s tím, že má inerciální navádění a GPS, díky čemuž dosahuje přesnosti 5 až 8 metrů, a hlavice vytváří tvarovanou explozi.
Vedle toho používají F-16 také větší pumy jako GBU-62, která se od přechozí liší tím, že je až dodatečně přeměněna klasická gravitační puma za pomoci konverzní sady s naváděním a křídly, díky níž doletí do vzdálenosti asi 70 km, potvrzuje Wikipedia. U obou přitom platí, že čím výše jsou odhozeny, tím dále doletí, čímž se ale mohou piloti vstavit riziku.
Standardně totiž létají nízko u země, aby se vyhýbali zaměření nepřátelskými radary, a tedy i možnému sestřelení PVO. Armádní Zpravodaj soudí, že jsou v tomto směru lepší francouzské alternativy AASM Hammer, které vznikají rovněž přeměnou bomb z řady Mark 80, ale na rozdíl od nich mají pomocný raketový motor, díky němuž zasáhnou na zhruba stejnou vzdálenost, i když jsou odhozeny v nízké výšce; ty však F-16 nezvládají, zato MiG-29 ano.


