V místech bez nepřátelské PVO mohou i daleko za frontou působit letouny, které často útočí na pozemní cíle pomocí řízených pum. Za příkladné dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět úder na velkou budovu, v jejímž suterénu se měli schovávat ruští vojáci. Ti tak museli zůstat uvězněni pod troskami, jelikož šla k zemi zřejmě celá její polovina. Jedná se bezpochyby o efektivní způsob, jak nepřítele na frontě oslabit.

Velká budova si vyžádala úder velkou pumou

Informací je k incidentu známých jenom málo, ale to důležité bylo prozrazeno – úder provedlo ukrajinské taktické letectvo pomocí přesně řízené pumy AASM Hammer francouzského původu. Wikipedia potvrzuje, že jde o celou rodinu bomb s konverzní sadou, jejíž zásluhou má gravitační puma dosah prodloužený až na 70 km, ale záleží na výšce odhození.

Murmansk-BN anuluje největší výhodu NATO: Údajně nedá šanci F-35 ani F-22. Sotva vzlétnou, může je až na 8 000 km rušit

Taková zbraň je obvykle mnohem levnější než střely nebo rakety, a vzhledem k velikosti hlavice dokáže napáchat obrovské škody. Armádní Zpravodaj odhaduje, že se v tomto případě jednalo o 447kg variantu s 202kg hlavicí, protože byla cílem rozlehlá dvoupatrová budova. Ta vzniká přidáním konverzní sady na pumu Mark 83 amerického původu, uvádí Wikipedia.

Standardně je ale na frontě užívána menší verze s hmotností 227 kg, ačkoliv existuje i menší o váze 113 kg, a naopak mnohem větší 907kg, ale tu nejspíše Ukrajina k dispozici nemá. K jejímu odhazování pak nejspíše posloužil MiG-29, který byl k jejímu nošení upraven, ač jde původně o sovětskou konstrukci z roku 1983, uvádí Wikipedia, kdy s tím počítáno nebylo.

Rusko to nezvládá, tak pro něj Severní Korea staví největší vojenskou továrnu v historii. Masivní zbrojení zjevně jen tak neskončí

Jak dopadli vojáci, kteří měli v budově být, nelze ze záběrů odhadovat, ale protože je vidět, jak se nejméně podstatná část zasaženého křídla budovy zhroutila do sebe, je pravděpodobné, že zůstali pod troskami v suterénu uvězněni. Obvykle z něj přitom bývá jeden nebo dva východy, ostatně ani není důvod, proč jich stavět v klasických civilních budovách více.