Ještě před několika lety si bylo Rusko jisté, že ho Ukrajina nemůže alespoň v týlu nijak zásadně ohrozit, protože je obrovské. To se ovšem s nástupem dalekonosných dronů pomalu měnilo, a dnes není do 2 000 km místo, které by Ukrajinci neuměli zasáhnout. Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje na jejich úspěchy opakovaně, a i když to Vladimir Putin skrývá, analýza ISW z 20. dubna 2026 potvrzuje, že to Rusku působí obří problémy.

Ukrajinci sráží ruskou ekonomiku na kolena

Infrastruktura v Rusku hoří každým dnem více. Kdo to vidět nechce, pochopitelně nevěří ani vlastním očím, potažmo videím od tamních (ruských) obyvatel, ale analýzy a čísla hovoří jasně. Kreml má problém, který už nedokáže zakrývat, a opakovaná devastace i v hlubokém týlu vyvolává nevoli mezi obyvateli, kteří mu to dávají za vinu.

Nová jatka nebo konečná odveta proti Západu. Rusko stojí před propastí a musí se rozhodnout, zda překročí rudou linii

To ruku v ruce prohlubuje ekonomické problémy země, s nimiž si Putin neví rady. Kupříkladu jenom vývoz ropy v Baltském moři se po ukrajinských útocích propadl na historické minimum, a nepříliš dobře je na tom vývoz z moře Černého. Mělo mu sice pomoci, že ceny ropy po válce v Íránu a blokaci Hormuzského průlivu rostou, ale nikoliv. Situace zůstává i kritická i přesto, že D. Trump prodloužil povolení na její nákup, uvádí CNBC.

Generálporučík Thomas Nilsson, šéf švédské vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby, uvedl, že se ruská ekonomika přesto nedokázala zotavit a její problémy rostou. Ruský obranný průmysl, mimo dronový, je navíc ztrátový, trpí korupcí a je závislý na půjčkách od státních bank. Jako například společnost Aviaremont JSC, která má na starosti flotil Antonovů.

Stačila vteřina a vše mohlo být jinak. Gripeny a F-35 stanuly tváří v tvář několika ruským bestiím Tu-22M3 v doprovodu Su-35S

Jiné už dokonce kvůli válce zkrachovaly, a jiné jsou tak vázané na státní Rostec, že jim de facto hrozí převzetí. Což je nejspíše osud Kronstadtu, jediného výrobce těžkých dronů v Rusku, který stojí i za simulátory pro výcvik pilotů nebo systémy pro řízení letového provozu. Kreml má být dokonce tak zoufalý, že systematicky manipuluje s daty, aby přesvědčil Západ, jak moc ruská ekonomika odolává tlaku sankcí a nadměrným vojenským výdajům.

Už z logiky věci je to ale nesmysl, a na bojišti je navíc vidět klesající kvalita techniky. K dopravě vojáků už se například ruská armáda ani nesnaží doplňovat obrněné transportéry nebo BVP, ale posílá je v nechráněných vozidlech Ulan. Samozřejmě ne všude, ale případů přibývá. Stejně tak používá třeba Buchanku, prehistorickou dodávku s nulovou ochranou.

„Ještě nedávno se Rusové cítili bezpečně. Odteď bude zničen každý, kdo se objeví.“ Ukrajinci budí hrůzu 80 km v ruském týlu

Ruské síly se sice snaží zajistit obranu infrastruktury proti opakovaným ukrajinským útokům, k čemuž dokonce v některých oblastech povolaly záložníky, ale bez velkého úspěchu. Na frontě se jim nicméně mělo trochu zadařit, jelikož postoupily v taktických oblastech Kostiantynivka-Druzhkivka a Dobropillja, kde se jim ještě nedávno vůbec nedařilo.

Jedná se o nejtěžší úsek fronty, kde nemá ani strana vyloženě iniciativu. Ostatně tam ukrajinská armáda ještě před dvěma týdny postup ruské armády nejenom zastavila, ale dokonce jí vzala nějaká území. Lépe se jí pak dařilo ve směru na Borovu v Charkovské oblasti, a v Záporožské oblasti, kde ukrajinští dronaři také pocuchali ruskou PVO, např. Tor-M2KM.

Rusko má čas maximálně 6 měsíců, poté Ukrajina rozpoutá armagedon. Střely Flamingo si zatím šetří

Na své si potom přišli také na Krymu, kde to v posledních dnech odnesla dvojice výsadkových lodí a radar Podlet-K1 – celková škoda za 3,2 miliardy korun. Ruské síly vedle toho pokračovaly v omezených ofenzivních operacích směrem na Cherson, konkrétně v deltě řeky Dněpr, ale nepostoupily. Celkově tak fronta spíše stagnuje, což je pro Ukrajince také úspěch, jelikož se jim to daří poprvé za více než 4 roky trvající války, kterou proti nim Rusové vedou.