Jestli se vojáci něčeho bojí, tak zbraní, proti nimž není ochrany. Jednou z takových je raketomet TOS-1A Solncepjok ruské armády odpalující rakety s termobarickými hlavicemi, které berou život i dobře schovaným jednotkám, na něž klasická střelba nemůže. Na jeho zničení však stačí i dron, což dle redakce Armádního Zpravodaje dobře ukazují záběry (níže), na nichž je vidět, jak si s ním voják s bombardovacím dronem poradil, ačkoliv se pohyboval.

Zabíjí i schované vojáky, ale musí k nim blízko

TOS-1A Solncepjok je 24hlavňový raketomet zařazený do výzbroje roku 1988, uvádí Wikipedia s tím, že má dostřel pouze 10 km, což je také jeho obrovskou slabinou. Když útočí, musí být blízko nepřátelských pozic, v důsledku čehož je snadným cílem pro drony, jako tomu bylo na záběrech. A nepomohlo mu ani to, že je usazen na relativně odolném tankovém podvozku.

Rusko zahalené strachem z nejmocnější zbraně Ukrajinců dlouhého doletu. Ročně plánují tisíce střel Flamingo, které obrací kartu

Obvykle používá ten z T-72, pozdější modely však z T-90. V tomto případě je nicméně patrné, že nevydržel pravděpodobně výbuch protitankové miny, která explodovala po jeho pravém boku, ale teoreticky mohlo jít o nějakou silnější pumu shozenou z dronu. Následně každopádně začal hořet, což ho po nějaké době donutilo zastavit. Celou dobu ho přitom bombardovací dron sledoval, a i když Rusové ujížděli co nejrychleji, neměli šanci mu uniknout.

Nakonec museli zastavit, protože jim požár zřejmě zničil motor, event. jinou část, a na řadu přišlo opět bombardování. Nejspíše stačila jedna mikropuma, jejíž výbuch byl poměrně velký, a zřejmě se jí podařilo zapálit motorovou část; rakety už zřejmě nabité nebyly, protože jinak by z ohně vylétaly ven. Ruská posádka přitom stihla utéct dříve, než došlo ke zničení.

Foto: Ruské tajemství padlo. Běloruský prezident omylem vyzradil, jak vypadá Orešnik, který poslední roky straší Evropu

Důvodem, proč se nechtějí s raketometem TOS-1A setkat ani ti nejlepší vojáci, je prostý – před jeho účinky se nelze snadno schovat. V místě dopadu totiž termobarické hlavice rozptýlí malé částice aerosolu, který je zažehnut, takže všechno spálí, a kdo by mu náhodou unikl, zasáhne ho podtlaková vlna rvoucí orgány živých bytostí na kusy, potvrzuje ArmyRecognition.

Schovat se za záhyb nebo dva třeba v zákopu tedy nepomůže. Jedinou možností, jak účinkům uniknout, je zavřít se například do tanku nebo nějakého odolnějšího obrněnce, event. do bunkru, do něhož nemůže nic proniknout. Termobarické hlavice totiž nemají vysokou průraznost, takže si jednoduše s pancéřovanými či jinak dobře chráněnými cíli neporadí.