I když je ruská armáda proslulá početnými obrněnými útoky, které dlouho praktikovala i proti Ukrajině, stále častěji chápe, že nejsou vždy tou nejlepší volbou, a navíc trpí na nedostatek techniky. Do bojů místo toho vypravuje i desítky vojáků „po svých“, ale ani to nemusí znamenat, že se jim podaří uspět. Redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad záběry (níže), na nichž je vidět, jak obratně si Ukrajinci s početným ruským útokem podařili.

Útok z obou směrů Ukrajinci zastavili

V incidentu došlo 06. ledna 2026, když ruské jednotky zahájily masivní kombinovaný útok na pozice 71. brigády „Jäger“ 8. výsadkového sboru ukrajinské armády v oblasti Sumy, tedy jenom asi 30 km od hranic s Ruskem, konkrétně s Kurskou oblastí. Nepřítel se pokusil prorazit obranu mezi obcemi Andriivka a Oleksijivka, a vynaložil opravdu značné zdroje.

Kreml zuří a neví, co má dělat. Američané zveřejnili záběry, jak rychle v mezinárodních vodách zabrali ruský tanker

Jenom v první fázi nasadila ruská armáda pět pěších skupin, jejichž úkolem bylo proplížit se tajně k pozicím ukrajinských výsadkářů. Ti si jich ovšem všimli a zaútočili na ně ze strany, čímž jim postup narušili. Rusové s sebou pravděpodobně neměli žádný systém PVO, takže na ně drony útočily de facto neomezeně, hlavně potom ty bombardovací.

Nejspíše by jim stačil i starý MANPADS, který by mohl zničit alespoň velké drony. Wikipedia totiž vysvětluje, že bombardovací bývají často poměrně velké, v poloměru jde i o vyšší desítky centimetrů, což jim dává poměrně vysokou nosnost až 15 kg. Stejně tak použili Ukrajinci drony sebevražedné, které mohou nést improvizované nálože i protipěchotní granáty.

Video: ukrajinští vojáci natočili z pár metrů, co zbylo z ruského tanku T-80BVM. Věž se ani nepodařilo najít

Kupříkladu granát OG-7V z protitankového granátometu RPG-7 je fragmentační, a i když mají vojáci neprůstřelné cesty, s jistotou je zabije až na 7 metrů, uvádí Wikipedia, ale zraňovat umí i na větší dálku. Vedle toho je v obraně vidět tažená houfnice, ukrajinská armáda používá hojně třeba D-20 a D-30, event. moderní 2P22 Bohdana-BG s dosahem až 60 km.

To však platí pro raketově pohánění projektily. S těmi klasickými zvládne až 42 km, potvrzuje Wikipedia, ale i to je mimořádně dobrý dosah. Rusové zkusili následně zaútočit s pěchotou také z druhého směru, ale scénář byl úplně stejný. Smrt mělo v boji najít 42 útočících vojáků, a další byli nejspíše raněni, ale to ze záběrů posoudit nelze, a prohlášení to neuvádí.