Unikl Trumpův mírový plán. Kopíruje ruské podmínky, Ukrajina má odejít z Donbasu, vzdát se NATO a zradit sama sebe

Když server Axios 20. listopadu 2025 zveřejnil kompletní draft amerického mírového plánu pro Ukrajinu, reakce přišla ze dvou hlavních měst téměř současně, a řekla víc než samotný dokument. Vladimir Putin označil text za „možný základ řešení“. Volodymyr Zelenskyj ho odmítl jako nepřijatelný. Mezi těmito dvěma větami leží celý problém: plán, který vyhovuje agresorovi a zároveň požaduje od napadeného, aby se vzdal vlastní ústavy, armády i bezpečnostních ambicí, není kompromis. Je to kapitulace v diplomatickém balení.

Co přesně draft obsahuje

Osmadvacetibodový dokument formálně potvrzuje ukrajinskou suverenitu. Na papíře. V praxi ale požaduje něco jiného:

• Ústavní zákaz vstupu Ukrajiny do NATO a úpravu pravidel aliance tak, aby Kyjev nemohla přijmout.
• Omezení ukrajinské armády na 600 tisíc vojáků.
• Zákaz rozmístění jednotek NATO na ukrajinském území.
• Volby do 100 dnů od podpisu dohody.
• Amnestii pro všechny strany konfliktu.
• Postupné rušení sankcí proti Rusku, návrat Moskvy do G8 a společné americko-ruské ekonomické projekty.

ABC News doplnila, že draft počítal i s postoupením dalších východních území, která Rusko v té době plně neovládalo. Implementaci měla hlídat „mírová rada“ vedená Donaldem Trumpem. Mechanismus inspekcí a vymáhání ale v textu chyběl.

Proč to kopíruje ruské podmínky

Stačí položit vedle sebe dvě listiny. Vladimir Putin 14. června 2024 na Kremlu veřejně požadoval úplné stažení ukrajinských vojsk z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti v jejich administrativních hranicích a formální konec ukrajinské cesty do NATO. Americký draft totéž přepisuje do diplomatického jazyka: neutralita zakotvená v ústavě, omezení armády, územní ústupky na východě.

Shoda není náhodná. Bloomberg v listopadu 2025 zveřejnil přepis telefonátu mezi Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem z října téhož roku. Witkoff v něm řešil, jak plán prezentovat Trumpovi. Americký senátor Mike Rounds pak prohlásil, že 28bodový text „není náš mírový plán“, ale návrh, který Spojené státy obdržely. Jinými slovy: Moskva dodala obsah, Washington přilepil hlavičku.

Rozdíl mezi ruským originálem a americkým přepisem existuje, ale týká se toho, co Ukrajina formálně dostane, ne toho, co odevzdá. Draft slibuje bezpečnostní záruky, cestu do EU a ekonomickou obnovu. Jádro ústupků ale leží výhradně na ukrajinské straně.

Odejít z Donbasu, co to prakticky znamená

Nejde o zmrazení fronty na linii dotyku. V tvrdší verzi plánu se jedná o vyklizení i těch částí Donbasu, které Kyjev stále drží. Reuters v březnu 2026 citoval Zelenského, že americké bezpečnostní záruky byly podmíněny připraveností Ukrajiny stáhnout se z Donbasu. Ruské maximum zní jasně: úplný odchod z celé Doněcké a Luhanské oblasti.

Pro miliony lidí by to neznamenalo mír, ale legalizaci okupačního režimu. Podle ukrajinské statistiky žilo v Doněcké, Luhanské a Záporožské oblasti k únoru 2022 přibližně 7,8 milionu obyvatel. Zprávy OSN a Human Rights Watch z okupovaných území dokumentují nucenou pasportizaci, vazbu přístupu ke službám na ruské doklady, vysídlování, bránění návratu, nucenou brannou povinnost a rusifikaci školství. „Mír za území“ by pro statisíce civilistů znamenal trvalý život pod represí, tentokrát s mezinárodním razítkem.

Proč Kyjev mluví o zradě sám sebe

Ukrajinská ústava v článku 73 váže jakoukoli změnu území na celoukrajinské referendum. Zelenského mírová formule stojí na obnově územní celistvosti v mezinárodně uznaných hranicích. A společné prohlášení Francie, Británie, Německa a Ukrajiny ze 7. června 2026 výslovně říká, že hranice nelze měnit silou a že Ukrajina má svrchované právo zvolit si vlastní bezpečnostní aliance.

Přijmout draft by znamenalo porušit všechny tři pilíře najednou: ústavu, vlastní mírový plán i spojenecké závazky. Proto formulace o zradě není nadsázka. Je to popis právního a politického rozporu, do kterého by se Kyjev dostal.

Zelenskyj má formálně nástroj, jak plán odmítnout: bez referenda nemůže území odevzdat. Trump v listopadu 2025 sám řekl, že nejde o finální nabídku, Bílý dům mluvil o „živém dokumentu“. Tlak ale byl reálný, americká administrativa spojovala přijetí podmínek s rizikem ztráty podpory Washingtonu.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Tehdejší český ministr zahraničí Jan Lipavský k 28bodovému draftu v listopadu 2025 řekl, že takový plán zasahuje nejen ukrajinskou suverenitu, ale i evropskou obranyschopnost, a zdůraznil: evropská bezpečnost je bezpečnost česká. NATO na summitu v Ankaře v červenci 2026 potvrdilo podporu Ukrajině balíkem 70 miliard eur, Francie, Německo a Británie s Kyjevem připravují vlastní vyjednávací podmínky.

Důvod je zřejmý. Ukrajina s omezenou armádou, bez NATO a po nuceném územním ústupku by přestala být nárazníkem mezi Ruskem a východním křídlem aliance. Bezpečnostní zátěž by se přesunula na Polsko, Pobaltí, a na Česko jako zázemí. Ještě nebezpečnější je ale precedent: pokud agresor válkou vynutí lepší vyjednávací pozici a mezinárodní společenství to posvětí, pravidla přestanou platit pro všechny.

Kyvadlová diplomacie Witkoffa a Kushnera pokračovala i v září 2026; jednání v Moskvě a Kyjevě mezi 5. a 8. zářím ale podle evropských i ukrajinských zdrojů nepřinesla veřejně rozepsané parametry nové dohody. Zelenskyj po schůzce s oběma vyslanci zopakoval, že klíčovou zárukou míru je silná ukrajinská armáda, ne její omezení. Válka trvá, jednání pokračují a na stole stále leží dokument, který žádá od napadeného víc než od agresora.