Úpadek morálky, rezignace na život. Ruské vojáky zabila otrávená kořalka. Ve směru k Záporoží to měli Ukrajinci bez práce

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) zveřejnila 20. května odposlech rozhovoru dvou ruských vojáků ze 166. samostatného motostřeleckého pluku. Jeden z nich popisuje scénu, která zní spíš jako zápisek z pitevního protokolu než z frontové komunikace: na předsunuté pozici leží těla spolubojovníků, kteří se otrávili náhražkovým alkoholem. Nikdo je neodvezl. Pět až šest dní. V odposlechu zaznívá slangové označení „siněvoj“, výraz pro levnou, domácky pálenou lihovinu, jejíž přesné složení ani původ HUR neuvádí. Nejde tedy o doloženou sabotáž ani o konkrétní jed. Jde o to, co se na frontě stane, když vojáci pijí cokoli, co hoří.

Osm až deset mrtvých bez jediného výstřelu

Na první pohled se číslo osm až deset nevojových mrtvých může zdát marginální vedle tisíců padlých v celém konfliktu. Jenže kontext orichivského směru je jiný než u masových útoků na Pokrovsk nebo Kupjansk. Tady se bojuje v malých útočných skupinách, pět, deset, patnáct lidí na pozici. Ztráta celého osazenstva jednoho pozorovacího stanoviště znamená díru v obranné linii, kterou musí někdo zacelit. A pokud těla leží na místě téměř týden, nikdo ji zřejmě nezacelil rychle.

Podle březnové zprávy HUR ukrajinské jednotky na záporožském směru za tři měsíce vyřadily přes 300 ruských vojáků a dalších 39 zajaly. Alkoholová epizoda jednoho pluku je vedle toho statistická poznámka pod čarou. Ale na úrovni jedné předsunuté pozice jde o ztrátu celé směny, a tu si Rusové způsobili sami.

Orichivský směr není mrtvá zóna

Kdo by si myslel, že záporožský úsek fronty je klidný, mýlí se. Mluvčí jižních obranných sil Vladyslav Vološyn v polovině května potvrdil zesílení ruských útoků u Stepnohirsku, Ščerbaky a Malých Ščerbaky. Stepnohirsk přitom není jen tečka na mapě, z tohoto prostoru by ruské síly mohly dostat logistické trasy směrem k Záporoží pod palebnou kontrolu.

HUR 18. května oznámil, že jeho speciální jednotka Artan vytlačila Rusy z klíčových pozic ve Stepnohirsku a pokračuje v dočišťování. O tři dny později ranní svodka generálního štábu, kterou citoval Ukrinform, hlásila dva odražené ruské postupy u Ščerbaky a Stepnohirsku. Sektor je živý. A právě do tohoto živého sektoru spadá jednotka, která přišla o celé stanoviště kvůli láhvi.

Alkohol jako systémový problém, ne kuriozita

Incident 166. pluku není ojedinělý. Partyzánské hnutí ATESH, které tvrdí, že má agenty přímo uvnitř ruských jednotek, popsalo podobný rozklad u 108. desantně-útočného pluku na témže záporožském směru. Nově příchozí vojáci tam podle ATESH umírají na otravu alkoholem, situace se zhoršila s příchodem zimy. Zprávy mluví o útěcích z pozic a sebevraždách.

U 74. motostřeleckého pluku ATESH popsal ještě drsnější obraz: systematicky opilé velitele a až sto mrtvých a raněných měsíčně v jednotce, které vojáci sami přezdívají „alko-bat“. Spolehlivost těchto tvrzení nelze nezávisle ověřit v plném rozsahu, ale vzorec se opakuje napříč jednotkami a časem:

• Léto 2022 – HUR hlásil masové pití ruských vojáků v okupované části Záporožské oblasti; úřady musely omezovat prodej alkoholu.
• Listopad 2025 – HUR uvedl přes 600 vnitřních úmrtí v Centrálním vojenském okruhu způsobených chaosem, drogami, zanedbáním a intoxikacemi.
• Zima a jaro 2026 – ATESH dokumentuje rozklad disciplíny u minimálně dvou dalších pluků na záporožském směru.

Zima problém prokazatelně zhoršuje, ale nejde jen o sezónní výkyv. Je to strukturální rys armády, která posílá na frontu mobilizované bez dostatečného výcviku a zázemí.

Proč těla nikdo neodvezl

Pět až šest dní bez evakuace. HUR v odposlechu důvod neuvádí, ale vzorec je známý z jiných úseků fronty. V dubnu 2026 rozvědka zveřejnila odposlech z pokrovského směru, kde velitelé nechávali i raněné vojáky ležet na pozicích bez pomoci. Nejde o logistický kolaps v klasickém smyslu, jde o systém, v němž má lidský život na předsunuté pozici mizivou hodnotu.

Právě tady podle nás leží skutečná zpráva celého incidentu. Ne v tom, že ruští vojáci pijí, to dělají armády od nepaměti. Ale v tom, že když osm až deset z nich zemře na jednom místě, nikdo nepřijde. Ani pro těla, ani pro pozici.

Orichivský směr zůstává aktivní a Ukrajina na něm kombinuje průzkum, drony a údery s tlakem na ruskou logistiku. Rozklad nepřítele zevnitř tento tlak nezpůsobuje, ale znásobuje ho. Každá pozice obsazená mrtvými, které nezabil nepřítel, je pozice, kterou nemusíme dobývat.