Největší ropný přístav Ruska je opět v plamenech a státní kasa to okamžitě pociťuje. Opakovaným útokům se navíc nedokáže efektivně bránit.
Ukrajina se snaží všemožně odříznout Rusko od zdrojů peněz, aby nemohlo financovat válku, kterou proti ní vede. S tímto záměrem napadá jeho tzv. strategické cíle, mezi něž patří přístavy a související infrastruktura. Což dokáže i na velmi dlouhou vzdálenost. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje přístav Usť-Luga, na něž zaútočila během několika dní hned 3krát. To vede ke značnému omezení provozu a okamžité ztrátě peněz.
Strategický přístav, na němž Rusko závisí
Usť-Luga v Baltském moři je pro Rusko kritickým exportním uzlem a největším přístavem v regionu. Slouží jako hlavní brána pro vývoz ropy, plynu, uhlí a hnojiv na světové trhy, a díky své obrovské kapacitě a napojení na ropovod Družba umožňuje Moskvě obcházet tranzit přes sousední země a přímo plnit státní pokladnu devizami, uvádí Wikipedia.
Pokud je tedy jeho provoz ochromen, hrozí zemi drastický propad příjmů z energií a logistický kolaps. Ropa se začne hromadit v potrubích, což může vynutit fyzické zastavení těžby v polích, které je technologicky náročné obnovit. Výpadek terminálů navíc způsobuje kritický nedostatek paliva pro domácí trh, a hlavně pak armádu, a oslabuje ruský vliv v Baltu.
Jenom pro srovnání, největším ruským přístavem, pokud jde o hmotnost odbaveného zboží, je krymský Novorossijsk, který v roce 2024 odbavil přes 164 milionů tun zboží, hlavně ropy a obilí, uvádí Wikipedia s tím, že přes něj prochází každoročně asi 1/5 nákladu v zemi. Oproti tomu Usť-Luga odbaví „pouze“ 135 milionů tun zboží, ale je považován za největší ruský uzel pro export ropy a ropných produktů. V tomto směru tedy Novorossijsk překonává.
Usť-Luga se přitom stala v posledních dnech poprvé cílem 25. března 2026, podruhé 27. března, a nakonec potřetí 29. března. To měla být zapálena jedna z palivových nádrží, což vedlo k explozi a požáru. Armádní Zpravodaj upozorňoval také na zasažení unikátní ruské lodi Projekt 23550 v loděnici ve Vyborgu, který leží asi 120 km vzdušnou čarou od Usť-Lugy.
Není jasné, o jaký dron v tomto případě šlo, ale minimálně v prvním útoku se mělo jednat hlavně o drony FP-1. Ty doletí až 1 600 km, na něž unesou 60kg hlavici, uvádí Militarnyi s tím, že jsou obtížné detekovatelné radary, jelikož mají konstrukci z dřeva, překližky a kompozitních materiálů, a zároveň umí manévrovat, takže je není snadné sestřelit ani po vizuální identifikaci.
Jenom o pár dní dříve to přitom odnesl přístav Primorsk ležící severně od Usť-Lugy. Ta ho v posledních letech připravila o post největšího uzlu pro vývoz ropy, ale i nadále zůstává důležitý. Armádní Zpravodaj je názoru, že pokud by Rusko chtělo konfrontaci v Baltském moři, mohlo by NATO vytvořit totální blokádu a de facto mu tak zničit ekonomiku.


