Velká ruská ropná rafinerie se po ukrajinském útoku mohutně rozhořela. Protivzdušná obrana tomu zabránit nedokázala, ačkoliv byla v pohotovosti.
Aby ukrajinská armáda omezila možnosti té ruské, a nejlépe se tak vyhnula boji, útočí na strategické cíle v čele s ropnými rafineriemi. Ty jsou k provozu vojenské techniky klíčové, kdežto jejich vyřazení je relativně snadné i na stovky kilometrů. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak Ukrajinci zapálil ropnou rafinerii asi 800 km od hranic nedaleko Samary, ovšem rozsah požáru nelze odhadovat.
Úder uprostřed noci PVO neodvrátila
Na produktech ropných rafinerií je ruská armáda závislá nejenom, pokud jde o pohonné hmoty nebo maziva, odebírá i řadu jiných, bez nichž nemůže fungovat technika, jak pozemní, letecká ani námořní, ale ani výroba zbraní. Je proto nasnadě je vyřadit a operace ruské armády omezit, eventuálně jí je zcela znemožnit, a na bojišti ji tak velmi znevýhodnit.
Ruská federace má rafinerií nejméně vyšší desítky, alespoň těch velkých, takže je vyřazení každé znát. V tomto případě byla napadena v Novokujbyševsku asi 20 km od Samary, k níž Rosneft uvádí, že zpracovává primárně západosibiřskou ropu, ale též tu vytěženou z polí Orenburg a v oblasti Samary, a to v objemu 8,8 milionů tun (tj. asi 64,25 milionů barelů) ročně.
Na jak dlouho může dojít k omezení produkce, není jasné, ale požár se nezdá úplně malý. Armádní Zpravodaj narazil i na záběry z „bezpečnostní kamery“ v samotném areálu, ale vypadá to spíše na práci umělé inteligence. Tomu odpovídají i malé FPV drony – k ničení útočných dronů jsou totiž pomalé, a podivný je i zrovna projíždějící vlak.
Ukrajinci mohli rafinerii zasáhnout dronem An-196 Liutyi, který urazí až 2 000 km, nese-li hlavici těžkou 50 kg, uvádí Wikipedia. Je k tomu vhodný i proto, že má konstrukci z materiálů, které jsou špatně detekovatelné, a při podobných akcích se nejednou osvědčil. Mohlo jít ale také o FP-1, který zvládne až 1 600 km, a nejspíše alespoň 60kg hlavici, potvrzuje Militarnyi.

