S cílem omezit operace ruské armády a ochromit ekonomiku země napadá ta ukrajinská cíle strategického významu, mezi nimiž je hojně zastoupena ropná infrastruktura. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět ropovod v Moskevské oblasti, na nějž zaútočily drony i přesto, že byl chráněn pomocí sítí. V důsledku rozsáhlého poškození měl být dokonce vyřazen z provozu a údajně ho nelze tak snadno opravit.

Ropovod vzdálený 470 km byl „dobře“ chráněn

Zejména operace v týlu Ruské federace vyžadují zvláštní schopnosti a precizní přípravu, takže se jich často ujímají speciální jednotky a vysocí odborníci. Konkrétně útok na ropovod Kolcevoj je výsledkem speciální operace Obranného zpravodajství Ukrajiny (rozvědky), které ji provedlo pod rouškou noci 31. října 2025. Nachází se v okrese Ramensky asi 42 km od Moskvy.

I když je Rusko uprostřed války a samo nemá kde brát, dodalo Ugandě těžkou vojenskou techniku

Je přitom součástí tzv. kritické infrastruktury a dle ukrajinských vojáků byl zodpovědný za dodávky ruským okupačním silám. Konkrétně měl přepravit až 3 miliony tun leteckého paliva, 2,8 milionu tun nafty a 1,6 milionu tun benzínu ročně, dodává EuroNews. Pro srovnání, cisternový vagon má kapacitu asi 100 až 130 tisíc litrů nafty, uvádí Wikipedia, což je ve volném převodu, kdy tuna nafty odpovídá asi 1 200 litrům, min. 33 735krát méně (oproti naftě).

Součástí vlaku bývají pochopitelně i desítky cisteren a mohou jezdit i každý den, ale s jejich vykládkou souvisí ještě další infrastruktura a procesy, takže nejsou vždy nejlepším řešením. Tento případ tedy jenom ilustruje, nakolik je ropovod Kolcevoj důležitý. To podporuje i jeho napojení na rafinerie v Rjazani, Nižním Novgorodu a Moskvě, odkud ropné produkty „tahal“.

NATO začíná chápat, že domluva nefunguje a musí použít sílu. Sestřelilo letoun u vojenské základny v Estonsku

A Rusové si to zjevně uvědomují, protože nad ním a kolem něj natáhli ochranné protidronové sítě. Vedle toho byl chráněn polovojenskými strážemi, ale přesto se podařilo Ukrajincům zaútočit na třech místech současně; záběry níže však ukazují jenom jeden z následků. Sice nebylo upřesněno, jaké drony k tomu posloužily, ale nejspíše šlo o An-196 Liutyi.

Ty jsou ostatně hlavním úderným prostředkem pro tyto případy, jelikož doletí až 2 000 km a nesou hlavici těžkou 50 kg, uvádí Wikipedia, zatímco ropovod leží asi 470 km od ukrajinských hranic. Drony tedy mohly být koncipovány na menší vzdálenost, konkrétně do 600 km, ale nést větší 75kg hlavici. Ruskou PVO se jim přitom daří pronikat opakovaně.