Zelenskyj přiznal, že F-16 sundávají ruské proudové drony zbytečně draze. V Kanadě mu ale ukázali, jak to změnit

Volodymyr Zelenskyj to řekl bez diplomatických obálek. Stíhačky F-16 nasazují střely AIM-9 a AIM-120 proti ruským proudovým dronům, protože v danou chvíli prostě nemají nic jiného. Lidské životy jsou dražší než raketa, dodal. Jenže jedna AIM-120 stojí podle rozpočtových dokumentů amerického letectva přes 1,1 milionu dolarů, tedy zhruba 28 milionů korun. Cíl, který ničí, přitom Rusko vyrábí za zlomek. Při návštěvě Kanady v září 2026 ale Zelenskyj poprvé viděl konkrétní průmyslový rámec, který má tenhle nepoměr postupně zlomit.

Raketa za milion dolarů na dron za sedmdesát tisíc

Jádro problému je aritmetické. Rusko lokalizovalo výrobu útočných dronů rodiny Šáhed a podle analytického briefu Missile Defense Review stlačilo cenu jednoho kusu zhruba na 70 tisíc dolarů. Proudové varianty, označované jako Geraň-3, Geraň-4 a Geraň-5, létají rychlostí 500 až 600 km/h, tedy třikrát rychleji než původní Šáhed-136. Mají nízkou radarovou signaturu, odolávají rušení a Rusko je vypouští v masových salvách, kde se míchají s pomalejšími cíli.

Proti nim Ukrajina nasazuje F-16 se dvěma typy střel. AIM-120 AMRAAM vychází v americkém rozpočtu pro fiskální rok 2026 na 1,169 milionu dolarů za kus. AIM-9X Sidewinder je „levnější“, kolem 580 tisíc dolarů. Pro srovnání: řízená raketa APKWS, která se na F-16 rovněž testuje v roli vzduch-vzduch, stojí přibližně 85 tisíc dolarů. I ta je ale dražší než cíl.

Analytik Justin Bronk z britského think-tanku RUSI spočítal, že ukrajinské F-16 zničily přes 2 500 dronů Geraň a Gerbera. Jak upozornil Defense News, tato role malou flotilu přetěžuje, spotřebovává letové hodiny, opotřebovává draky a vyčerpává zásoby střel, jejichž celkový stav Kyjev tají. Dlouhodobě je to neudržitelné.

Co Zelenskyj viděl v Kanadě

V Ottawě 10. a 11. září 2026 proběhlo víc než jen diplomatické jednání. Zelenskyj se s kanadským premiérem Markem Carneym zúčastnil prezentace, na které 21 kanadských firem představilo společné ukrajinsko-kanadské technologie: drony, protidronové systémy a komponenty. Třetina dronů vyráběných v rámci nového programu má jít přímo ukrajinským silám.

Výsledky návštěvy podle oficiálního webu ukrajinského prezidenta zahrnují:

• Balík v hodnotě 2 miliardy kanadských dolarů zahrnující rakety pro systémy Patriot, munici pro F-16 a kritické interceptory protivzdušné obrany.
• Dlouhodobé partnerství na společné výrobě bezpilotních systémů, protidronových technologií a prioritní munice.
• Pokračování investice 389 milionů kanadských dolarů do výcviku ukrajinských pilotů F-16 do roku 2029.

Kanada přitom už dříve rozběhla dva konkrétní dronové projekty pro Ukrajinu. Jeden z nich, interceptorový dron, má být schopen detekovat a ničit cíle do vzdálenosti 40 kilometrů i v prostředí intenzivního elektronického rušení. Zajímavý je i širší kontext: Ottawa svůj nový národní dronový trh modeluje podle ukrajinského akcelerátoru Brave1. Ukrajina tu už není jen příjemce pomoci. Exportuje bojově ověřené know-how.

Prototypy existují, masová výroba zatím ne

Zelenskyj sám na zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany 3. září přiznal, kde přesně se Ukrajina nachází. Prototypy rychlých interceptorů proti proudovým šáhedům jsou vyvinuty. Probíhá ale práce na dotažení účinnosti na potřebnou úroveň. Zároveň nařídil urychlit výrobu „levných raket“, formulace, která naznačuje, že jde o zcela novou kategorii efektorů, nikoli o úpravu stávajících systémů.

Šéf Ukrajinského centra obranného průmyslu (UCDI) Ihor Fedirko pro Janes v červnu potvrdil, že nejméně dvě ukrajinské firmy testují proudové interceptorové drony. Některé využívají infračervené senzory k navádění na motor cíle. Fedirko ale zároveň řekl věc, která vysvětluje, proč F-16 stále létají: proudové Geraně je „velmi obtížné“ zachytit a Ukrajina potřebuje vlastní proudové řešení, které zatím nemá v sériové výrobě.

Ministerstvo obrany Ukrajiny přitom v březnu 2026 oznámilo, že interceptorové drony zničily přes 33 000 nepřátelských bezpilotních prostředků různých typů. Levná vrstva obrany tedy funguje, ale proti pomalejším cílům. Proudové varianty tento model narušují.

Proč to zajímá i Česko

Téma levné obrany proti rychlým dronům není vzdálená ukrajinská specialita. České ministerstvo zahraničí v lednu 2026 označilo protidronovou obranu za klíčovou bezpečnostní prioritu a výslovně zmínilo přenos ukrajinského know-how do Česka. Armáda ČR na přelomu září a října 2026 pořádá cvičení Drone Shield 2026, zaměřené právě na nové technologie a obranu proti dronům.

Český průmysl se navíc do ukrajinského obranného ekosystému už zapojuje. Skupina CSG prostřednictvím své divize AviaNera Technologies v červnu 2026 oznámila partnerství s firmou Ukrainian Armor na dodávkách pohonných jednotek pro ukrajinské raketové a bezpilotní systémy. Nejde o přímou dodávku „zbraně na šáhedy“, ale o průmyslový vstup do řetězce, který tyto zbraně vyrábí.

Skutečná změna není jedna střela

Zelenskyj v Kanadě nedostal zázračnou zbraň, která okamžitě nahradí AIM-120 na pylonech F-16. Dostal něco potenciálně cennějšího: průmyslový a technologický rámec, který má přesunout obranu z milionových raket a drahých letových hodin k masově vyráběným levným efektorům. Interceptorové drony, levné řízené střely, autonomní navádění pomocí umělé inteligence, společná výroba s partnery od Kanady po Česko.

Cesta od prototypu k sériové výrobě ale zabere měsíce. A Rusko mezitím výrobu proudových dronů škáluje. Každý den, kdy F-16 startuje s raketou za 28 milionů korun proti cíli za necelé dva miliony, je den, který Ukrajina platí cenou, kterou si dlouhodobě nemůže dovolit.