„Válka přešla do jiné fáze.“ Vojenský odborník žádá zastavení ofenzivy a radí Kremlu, jak postupovat

V noci na 18. června 2026 zamířilo na Moskvu a její okolí zhruba 200 ukrajinských dronů. Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova šlo o největší útok na ruskou metropoli od začátku plnohodnotné války. Poškozena byla rafinerie, zraněno sedmnáct lidí, v Moskevské oblasti zahynula dívka. A právě tato noc se stala rozbuškou pro výzvu, která v prokremelském prostředí rezonuje: Alexej Živov, dobrovolník a publicista s vlivným telegramovým kanálem, napsal, že válka „téměř úplně přešla z pěchotní fáze do fáze vzájemného vyčerpávání přesnými údery“. Z toho vyvodil konkrétní doporučení: zastavit jakoukoli útočnou činnost mimo Donbas, doplnit a sladit jednotky a mezitím soustředit síly na ničení ukrajinské infrastruktury. Nejde o výzvu k příměří. Jde o požadavek přeskládat priority.

Co přesně Živov navrhuje a kdo vlastně je

Živovův telegramový kanál ho popisuje jako dobrovolníka a publicistu, nikoli jako důstojníka generálního štábu. Jeho autorita je neformální: patří k viditelným hlasům proválečné komentátorské scény, která od roku 2022 tlačí Kreml k tvrdšímu vedení konfliktu. Formální mandát z ruského ministerstva obrany ani z Kremlu veřejně doložen není.

Jeho návrh stojí na dvou pilířích. Zaprvé: Moskva a její zázemí jsou nově pod tlakem hlubokých ukrajinských úderů, které zasahují rafinerie, palivové uzly i průmyslové závody. Zadruhé: válka se podle něj rozhoduje schopností chránit vlastní týl a obnovovat síly, ne jen držením tempa pozemních útoků. Proto chce ponechat útočný důraz výhradně na Donbasu, jinde přibrzdit a k širší ofenzivě se vrátit až po přeskupení. Není to kapitulace. Je to přiznání, že čistě pěchotní tlak sám o sobě nestačí.

Kreml reaguje jinak, než Živov navrhuje

Přímou veřejnou reakci Kremlu na Živovovu konkrétní výzvu se nám dohledat nepodařilo. Peskov den po útoku chválil výkon protivzdušné obrany, útok spojoval s „obtížnou situací“ Ukrajiny na frontě a řekl, že ruské údery na ukrajinská města budou pokračovat. Žádná stopka ofenzivy, žádné přeskupení priorit, alespoň ne nahlas. Kreml drží linii: PVO fungovalo, válka pokračuje podle plánu.

Jenže čísla z fronty ukazují něco složitějšího. Jen za červen 2026 ukrajinské ministerstvo obrany eviduje 7 316 bojových střetů, průměrně asi 240 denně, a 8 266 ruských klouzavých pum. Fronta zůstává extrémně aktivní. Válka se nepřestala vést na zemi. Ale vedle těch 240 střetů denně stále víc rozhoduje, kdo udrží vlastní týl a kdo dokáže zasahovat ten protivníkův.

Ukrajinská kampaň proti ruskému zázemí není náhoda

Červnový útok na Moskvu nebyl izolovaný incident. Už 16.–17. května 2026 ukrajinské MO popsalo zásahy na moskevskou rafinerii, palivové překladiště, produktovod a mikročipový závod v okolí metropole. Tehdy na Moskvu mířilo 81 dronů, podle Reuters šlo o největší útok za více než rok. O měsíc později už to bylo 200 dronů. Škála se zvětšuje rychle.

Zelenskyj 19. května veřejně oznámil schválení červnových plánů dálkových úderů. Koncem června AP informovala o dalších útocích na rafinerie v Ufě a Krasnodarském kraji drony s doletem přes 1 500 km. Podle Zelenského Rusko v reakci přesouvá protivzdušnou obranu k Moskvě, Valdaji a Kerčskému mostu, což znamená, že ji stahuje odjinud. Každý systém PVO chránící moskevskou rafinerii je systém, který nechrání něco jiného.

Ukrajinská PVO přitom za červen vykazuje 89% celkovou úspěšnost při velkých útocích a 90% u dronů, ale jen 40 % u balistických střel. Rozdíl je zásadní: Ukrajina čelí kombinovaným masovým salvám včetně balistiky mnohem častěji než Moskva. Ruská metropole zažívá teprve začátek toho, co je pro Charkov, Oděsu nebo Kyjev každodenní realita.

Co Živovova výzva skutečně prozrazuje

Podle nás nejde o signál, že by se ruská ofenziva hroutila. Jde o něco jiného: o nervozitu prokremelského válečného tábora z toho, že Moskva už není mimo dosah. Živov nevolá po mírnění války, volá po její tvrdší, technologičtější verzi. Kdyby Kreml jeho radu poslechl a přesunul zátěž z části fronty do úderů na ukrajinskou infrastrukturu, pro ukrajinské obyvatelstvo by to znamenalo vyšší tlak na energetiku, paliva a dopravu. Žádná úleva.

Armáda ČR v dubnu 2026 na konferenci protivzdušné obrany zdůraznila vícevrstvou PVO a ochranu kritické infrastruktury před drony jako klíčovou odpověď na moderní hrozby. Válka na Ukrajině ukazuje v reálném čase proč.

Živovova výzva nezmění ruskou strategii, k tomu nemá mandát. Ale ukazuje, že i uvnitř prokremelského tábora roste vědomí: válku nevyhraje jen pěchota tlačící na Donbas, pokud vám mezitím drony ničí rafinerie sto kilometrů od Kremlu.