Válka se otáčí proti Kremlu. Ukrajinci mu berou území a kosí jeho hordy tak rychle, že už nemá kde brát

Ruský průměr postupu spadl od začátku roku na třetinu loňského tempa. Ztráty přitom neklesají, přesahují 30 tisíc měsíčně.

Ruští vojáci v Pokrovsku i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

Čísla z prvních čtyř měsíců roku 2026 ukazují něco, co ještě před rokem vypadalo nepravděpodobně: Ukrajina přestává být stranou, která pouze zpomaluje ruský válec, a na několika úsecích fronty diktuje tempo sama. Podle generála Syrského počet ukrajinských ofenzivních akcí k polovině května převýšil ty ruské. Kupjansk je z velké části zpět pod ukrajinskou kontrolou, na jihu bojiště přibylo přes 400 čtverečních kilometrů osvobozeného území a na západě Záporožské oblasti se od konce dubna vrátilo několik sídel. Jenže mezi lokálními zisky a strategickým zlomem leží obrovská propast, a právě v ní se odehrává skutečný příběh téhle fáze války.

Fronta, která přestala být jednosměrná

Ještě v prvních měsících roku 2025 postupovalo Rusko průměrným tempem 9,76 km² denně. Ve stejném období letošního roku to podle analýzy ISW bylo 2,9 km², pokles o 70 %. Přitom nejde o to, že by Moskva přestala tlačit. Tlačí dál, ale za každý kilometr platí víc a získává méně.

Ukrajinské protiútoky nejsou plošné ani bleskové ve stylu charkovské ofenzivy z roku 2022. Fungují jinak: cílené údery na logistiku, sklady a zálohy nutí ruské velení přesouvat síly mezi úseky a reagovat místo toho, aby iniciovalo. Výsledkem je fronta, která se poprvé od podzimu 2022 hýbe oběma směry současně.

Cena, kterou Kreml platí

Britská delegace u OBSE v dubnu 2026 shrnula ruské ztráty za rok 2025 na zhruba 420 tisíc, výměnou za zisk pouhých 0,8 % ukrajinského území. V prvních měsících letošního roku tempo ztrát nekleslo pod 30 tisíc měsíčně. Kumulativně ukrajinské ministerstvo obrany k 7. květnu odhadovalo 1 338 060 ruských personálních ztrát od začátku invaze; CSIS pro období do konce roku 2025 uvádí téměř 1,2 milionu, z toho 275 až 325 tisíc padlých. Čísla se liší metodikou, ale směr je jednoznačný.

Estonská zahraniční rozvědka v květnu řekla agentuře Reuters věc, která vystihuje jádro problému: Rusko ztrácí více mužů, než rekrutuje. Medveděv sice ke konci dubna hlásil 127 tisíc nových kontraktů a dalších 10 tisíc v „dobrovolnických formacích“, prezidentský dekret počítá s odvodem 261 tisíc branců ve věku 18 až 30 let. Jenže to jsou čísla, která sotva pokrývají úbytek, natož aby vytvořila strategickou rezervu. Velká mobilizace by problém vyřešila početně, politicky by ale byla pro Kreml mimořádně riskantní.

U techniky je situace podobně nepříjemná. Přes 3 000 ztracených tanků nutí ruský průmysl stále víc repasovat sovětské zásoby. Výroba běží, ale jede na doraz a závisí na čínských komponentech, íránských dronech a severokorejské munici.

Proč to ještě není zlom

Tady je důležité držet perspektivu. Rusko není na pokraji kolapsu. Congressional Research Service ve své únorové aktualizaci konstatuje, že Moskva je schopná udržet aktuální operační tempo i v blízkém horizontu díky větší náborové a průmyslové základně. Kreml navíc podle ISW nemá zájem o smysluplná mírová jednání a počítá s pokračováním války minimálně přes kampaň před zářijovými volbami do Dumy.

Dálkové údery klouzavými pumami, drony a raketami dál pustošují ukrajinskou infrastrukturu. A Ukrajina zůstává závislá na dodávkách munice, protivzdušné obraně a financování od partnerů. Bez nich je současná taktická výhoda vratká.

Zelenskyj 22. května mluvil o očekávání nových amerických návrhů na formát jednání. Lepší pozice na frontě zlepšuje vyjednávací páku, ale sama o sobě mír nepřiblíží, dokud Kreml kalkuluje s tím, že čas hraje pro něj.

Co to znamená pro Česko

Česká muniční iniciativa v roce 2025 dodala Ukrajině 1,8 milionu kusů velkorážové munice, což podle NSATU představovalo 43 % všech dodávek tohoto typu. V lednovém průzkumu pro ČT podporovalo pokračování iniciativy 62 % Čechů. Vláda deklaruje podporu Ukrajiny jako dlouhodobou prioritu, byť premiér Babiš podmínil pokračování iniciativy financováním od partnerských států a vyloučil vyslání českých vojáků.

Pro debatu o uprchlících aktuální vývoj na frontě rychlý masový návrat neznačí. Ministerstvo vnitra výslovně uvádí, že budoucnost dočasné ochrany po březnu 2027 bude záviset na evropské debatě i dalším průběhu konfliktu. Stát mezitím zpřísňuje a diferencuje režim pobytu, 56 500 lidí do konce dubna projevilo zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt.

Válka se nevyhrává, ale prodražuje

Symbolický detail z letošního 9. května: Kreml mimořádně zpřísnil ochranu Putina a tradiční vojenskou přehlídku na Rudém náměstí zúžil z bezpečnostních důvodů. Ukrajinský tlak se přenáší nejen na frontu, ale i do centra ruské moci.

Podle nás nejpřesnější čtení současné situace zní takto: válka se otáčí proti Kremlu ve smyslu rostoucí ceny a klesající návratnosti každé další ofenzivní operace. Rusko za stejné nebo vyšší ztráty získává méně území, hůř doplňuje lidi a jede na starší technice. To není kolaps, je to opotřebovávání, které má smysl jen tehdy, když druhá strana dostává dost munice, aby v něm pokračovala.

Jak může tato válka skončit?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články