Video: 20 km ohnivého pekla zažili ukrajinští vojáci poté, co obrněné vozidlo zasáhl ruský dron. I když hořelo, jelo dále

Dne 15. října 2026 zveřejnil výrobce vozidla, firma Ukrajinská bronětechnika, na svém telegramovém kanálu záběry z kvadrokoptéry jedné z policejních jednotek. Na videu je vidět hořící obrněnec, který se po přímém zásahu nevzdává. Nestaví. Jede. Dvacet kilometrů plamenů, kouře a naprostého stresu posádky, než konečně dorazí do místa dislokace. Všichni členové střeleckého batalionu Národní policie Ukrajiny z Černihivské oblasti, kteří seděli uvnitř, přežili. Samotné vozidlo už ne, po dojezdu bylo vyhodnoceno jako neprovozuschopné. Svůj poslední a nejdůležitější úkol ale splnilo: dovezlo lidi živé.

Co přesně se stalo a proč Novator nezůstal stát

Zásah přišel během logistické mise. Ruský útočný FPV dron (přesný typ ani způsob navedení zveřejněn nebyl) zasáhl vozidlo, které okamžitě začalo hořet. V takové chvíli má posádka dvě možnosti: zastavit, nebo šlápnout na plyn. Zastavení v zóně, kde operují FPV drony, znamená pozvánku k dorážce. Druhý zásah, třetí. Případně pěší ústup pod otevřeným nebem, kde je každý voják snadný cíl.

Posádka zvolila jedinou rozumnou variantu, pokračovat v jízdě. A Novator jim to umožnil. Vozidlo je vybaveno továrním rychlým hasicím systémem, který chrání prostor posádky i motorový prostor a dokáže detekovat a potlačit hoření v řádu milisekund. Má run-flat vložky v pneumatikách, díky nimž může pokračovat i po jejich poškození. A klíčový detail: tato konkrétní posádka si navíc svépomocně upravila systém hašení v korbě, tedy v nákladové části, kterou tovární konfigurace standardně nepokrývá. Právě tato improvizace mohla být rozhodující.

Zásah evidentně nevyřadil okamžitě pohonný celek ani převodovku. Vozidlo hořelo, ale jelo. Dvacet kilometrů.

Deset zásahů za čtyři měsíce

Příběh tohoto konkrétního kusu je ještě drsnější, než naznačuje samotný incident. Podle údajů výrobce absolvoval Novator přibližně sto výjezdů a za pouhé čtyři měsíce nasazení ustál deset zásahů FPV dronů. Desátý byl poslední.

Číslo zní extrémně, ale neznamená, že jde o anomálii odtrženou od reality. Řidič jiného Novatoru z policejní brigády Chyžak popsal pro Národní policii Ukrajiny nejméně šest zásahů své bojové mašiny. Mluvil o záblesku uvnitř kabiny po výbuchu, o tom, že „nejtěžší není být na pozici, ale dostat se na ni“. V jednom případě Novator po zásahu dál nejel a posádka musela ustupovat pěšky. Výsledek se zkrátka liší zásah od zásahu; záleží na úhlu dopadu, typu nálože, místě zásahu i na tom, jestli pohon přežije první vteřiny.

Mimořádné na tomto případu není to, že by Novator byl nezničitelný. Je to fakt, že i po desátém zásahu, kdy už fakticky umíral, dokázal splnit poslední misi.

Válka o kilometry silnic

Incident s hořícím Novatorem není izolovaná epizoda, je symptomem systémového problému, který Ukrajina řeší v měřítku tisíců kilometrů. Ruské FPV drony dnes neterorizují jen pěchotu v zákopech. Cílí na zásobovací vozidla, sanitky, opravárenské týmy, na všechno, co se pohybuje po silnicích v blízkosti linie dotyku.

Ukrajinské ministerstvo obrany proto od začátku roku 2026 zřídilo přes 1 184 kilometrů antidronové ochrany klíčových logistických tras. Plán do konce roku počítá s dalšími 4 000 kilometry. Jde o kryté koridory, sítě a další opatření, která mají zabránit přesně tomu, co zažila posádka Novatoru: útoku na otevřené silnici, kde vozidlo nemá kam uhnout.

Zároveň se mění i samotná vozidla. Nový ukrajinský MRAP Sova, kodifikovaný v červnu 2026, už počítá s kupolovým systémem elektronického boje přímo proti FPV dronům. To je zásadní posun oproti improvizované úpravě hašení, kterou si posádka Novatoru řešila sama. Proč si ji řešila sama? Šéf Ukrajinské bronětechniky Belbas veřejně přiznal, že hlavním problémem ukrajinského obranného průmyslu je nedostatek financí a nepokryté výrobní kapacity. Frontové požadavky se mění rychleji, než stíhá výrobní linka.

Český kontext: pomoc, která souvisí

Česko patří mezi klíčové dodavatele vojenské techniky Ukrajině; podle MZV ČR jde o stovky těžkých vojenských vozidel a mimo jiné i antidronové systémy Viktor. Česká firma ERA uvádí, že její pasivní sledovací systém PET je bojově nasazen na Ukrajině pro monitoring vzdušného prostoru. Pardubická RETIA nabízí modulární antidronové řešení ReCAS. Přímá vazba na konkrétní Novator doložená není, ale české technologie dnes na Ukrajině aktivně řeší přesně ten typ hrozby, která tento obrněnec zničila.

Novator je po desátém zásahu šrot. Ale pět lidí, kteří v něm seděli, je doma. Ve válce, kde o přežití rozhodují sekundy, improvizace a schopnost dojet i v plamenech, je to výsledek, který se nedá změřit cenou vozidla.