Americká armáda odtajnila záběry: smetla obří tanker dlouhý 332 metrů. Chtěl prorazit blokádu, schytal to tvrdě

Dvacetisekundový klip, který 2. června 2026 zveřejnilo americké Centrální velitelství (CENTCOM), vypadá skoro rutinně: záblesk, sloup kouře, obří silueta tankeru, který se zastavuje. Jenže právě ta rutinnost je na celém incidentu nejznepokojivější. Od 13. dubna, kdy USA zahájily blokádu íránských přístavů, americká armáda systematicky stupňuje sílu proti komerčním plavidlům, která výzvy ignorují. M/T Lexie, 332 metrů dlouhý kolos s hrubou prostorností přes 157 tisíc tun, je v této řadě šestá. A prostředky, které na ni padly, jsou dosud nejtvrdší.

Dvacet čtyři hodin varování, pak Hellfire

Podle oficiálního prohlášení CENTCOM americké síly kontaktovaly Lexie opakovaně po dobu 24 hodin, zatímco tanker mířil Arabským zálivem směrem k íránskému přístavu Chárg. Posádka výzvy ignorovala. Poté americký letoun (CENTCOM typ stroje neupřesnil, uvedl pouze „U.S. aircraft“) vypálil řízenou střelu AGM-114 Hellfire do strojovny. Loď byla znehybněna a vyřazena z plavby. Oficiální zpráva nehovoří o potopení ani o úplném zničení. Oběti na posádce veřejně potvrzeny nebyly.

Hellfire je přesně naváděná raketa původně vyvinutá proti obrněným vozidlům. Její nasazení proti strojovně tankeru dává smysl: cílem není potopit loď plnou ropy, ale chirurgicky zlikvidovat pohon. Výsledek odpovídá záměru, Lexie stojí, ale nepředstavuje ekologickou katastrofu v podobě rozlitého nákladu.

Šest lodí za sedm týdnů, eskalace jako systém

Lexie není výjimka, ale zatím poslední dílek v mozaice, která ukazuje jasný vzorec. Od vyhlášení blokády 13. dubna CENTCOM odklonil 122 plavidel a šest jich znehybnil silou. Prostředky přitom pokaždé narostly:

• 19. dubna – M/V Touska: torpédoborec USS Spruance zasáhl strojovnu z lodního 127mm kanonu po šesti hodinách výzev.
• 6. května – M/T Hasna: stíhací letoun F/A-18 poškodil kormidlo dávkami z 20mm kanonu.
• 8. května – Sea Star III a Sevda: opět F/A-18, přesná munice do komínů obou tankerů.
• 30. května – Lian Star: poprvé Hellfire do strojovny.
• 2. června – Lexie: znovu Hellfire, znovu strojovna, tentokrát u dosud největší lodi v řadě.

Vzorec je čitelný. Americká strana nejdřív sáhla po lodním dělostřelectvu, pak po leteckých kanónech, nakonec po řízených střelách. Každý zásah byl veřejně zdokumentován videem. Podle nás jde o záměrnou komunikační strategii, nejde jen o zastavení konkrétní lodi, ale o signál dalším kapitánům, kteří by blokádu chtěli prorazit.

Tanker se sankční minulostí a měnící se vlajkou

Lexie nebyla náhodný cíl. Americké ministerstvo financí ji pod označením LEXI/LEXIE a identifikačním číslem IMO 9203277 zařadilo na sankční seznam OFAC už v březnu 2025. Podle tehdejší tiskové zprávy ministerstva loď přepravovala miliony barelů íránské ropy prostřednictvím překládek z lodi na loď a byla napojená na společnost Sea Services Providers NV.

Zajímavý je i detail s vlajkou. V době sankcionování plula Lexie pod kamerunskou vlajkou, aktuálně ji lodní databáze VesselFinder eviduje pod vlajkou Botswany. Přeregistrace pod jinou vlajku po zařazení na sankční seznam je typický manévr takzvané stínové flotily, sítě tankerů, které obcházejí sankce změnami identity, vypínáním transpondérů a častým přejmenováváním. Kdo konkrétně nařídil plavbu na Chárg navzdory blokádě, veřejně doložit nelze. Vazba na íránský ropný řetězec je ale zdokumentovaná.

Právní rámec: blokáda ano, ale za přísných podmínek

Smí vůbec americká armáda střílet na cizí obchodní loď? Mezinárodní právo námořní blokádu připouští, ale klade na ni přísné podmínky. Podle pravidel shrnutých Mezinárodním výborem Červeného kříže musí být blokáda vyhlášená, efektivní, nestranná a nesmí způsobovat nepřiměřenou civilní újmu ani bránit humanitární pomoci. Široce uznávaný San Remo Manual pak stanoví, že obchodní loď podezřelá z porušení blokády může být po varování zachycena, a pokud jasně odmítne zastavit, i napadena.

CENTCOM formálně tyto kroky dodržel: blokádu veřejně vyhlásil, Lexie varoval 24 hodin, teprve poté zasáhl. Neobvyklé je ale opakované nasazení leteckých zbraní proti obchodním plavidlům, a hlavně to, že každý zásah okamžitě publikuje jako video. Hranice mezi legitimním vynucováním a demonstrací síly se tu stírá.

Spirála odvety a cena ropy nad 97 dolary

Zásah proti Lexie nezůstal izolovaný. Téhož dne CENTCOM oznámil, že americké a spojenecké síly odrazily íránské střely a drony mířící na Kuvajt a Bahrajn a provedly vlastní údery na íránskou pozici na ostrově Kešm. Guardian popsal íránský útok na kuvajtské letiště jako přímou odvetu. Veřejné verze událostí se liší v pořadí i motivaci, jedno je ale zřejmé: region se nachází v rychlé spirále akce a reakce.

Trhy reagují. Brent se 3. června obchodoval kolem 97 dolarů za barel; Reuters uváděl 97,05 USD, agentura AP 97,81 USD. Hormuzským průlivem v roce 2024 proudilo zhruba 20 milionů barelů ropy denně, tedy asi pětina světové spotřeby. I částečné omezení provozu průlivem zdražuje globální trh.

Pro české řidiče má nervozita na trzích zatím tlumič. Ministerstvo financí pro 4. června stanovilo cenový strop 41,98 Kč za litr benzinu Natural 95 a 39,51 Kč za litr nafty. Regulace stojí na třídenním klouzavém průměru velkoobchodních cen s marží 3 Kč na litr. Pokud ale Brent zůstane nad 97 dolary nebo dál poroste, stropy se posunou nahoru.

Dvacet sekund videa z Arabského zálivu ukazuje víc než jeden zásah jednoho tankeru. Ukazuje armádu, která z radiových výzev přešla k sériovému nasazení řízených střel proti obchodním lodím, a která to dělá před kamerou.