Dva odpalovací vozy HIMARS 19. raketové brigády „Svatá Barbora“ střídavě pálí na ruské pozice. Záběry zveřejněné v červenci 2026 ukazují, proč se tento systém stal noční můrou ruského týlu.
Klip, který převzal Censor.NET, zachycuje dvě posádky HIMARS stojící nedaleko od sebe. Jeden vůz odpálí raketu, druhý vzápětí následuje, a tak dokola. Žádné dlouhé přípravy, žádné čekání. Rychlá palba, rychlý odjezd. Přesně tenhle rytmus dělá z amerického raketového systému zbraň, na kterou se ruská strana nedokáže spolehlivě připravit. Brigáda, která si vysloužila čestný název po patronce dělostřelců a raketových vojsk, ukazuje, proč ho nese právem.
Co video skutečně ukazuje, a co je technická schopnost
Titulkových 300 kilometrů je maximální dosah systému HIMARS při použití raket ATACMS. Standardní přesně naváděné rakety GMLRS, které tvoří každodenní „chléb“ posádek, létají do vzdálenosti zhruba 80 kilometrů. Samotné zveřejněné video neupřesňuje typ použité munice ani přesnou vzdálenost cíle, jde o bojovou práci, ne o technický briefing.
Co ale záběry dokládají jednoznačně: dva odpalovací vozy koordinovaně pálí na ruské pozice, přičemž čas mezi jednotlivými odpaly je extrémně krátký. Starší video téže brigády, které v červenci 2025 převzal ArmyInform, popisuje jako cíle sklady munice, velitelská stanoviště a opevněné pozice. V květnu 2026 Censor.NET zveřejnil konkrétní výsledek práce 19. brigády na záporožském směru: dvě houfnice D-30 ráže 122 mm, dvě Msta-B ráže 152 mm a jedna Giacint-B ráže 152 mm, vše zničeno.
Proč Rusové nemají čas reagovat
Celý řetězec od detekce cíle po dopad rakety je navržený tak, aby protivníkovi nechal minimum prostoru. Průzkumný dron pracuje v ruském týlu a v reálném čase předává obraz. Pozorovatel potvrdí cíl, souřadnice putují přes palebný řídicí prvek k operátorům HIMARS. Odpal. A pak to nejdůležitější: odpalovací vůz během minut opouští palebnou pozici a mizí.
Britský think-tank RUSI ve své analýze zdůrazňuje právě tuto kombinaci přesnosti, rychlosti a schopnosti přežít. Rusko mělo od počátku problém HIMARS lokalizovat a zničit, protože systém na jednom místě jednoduše nezůstane dost dlouho. Šestikolový podvozek M1140 není obrněnec, je to nákladní auto s raketnicí, které po výstřelu ujíždí po silnici jako běžný kamion. A právě v tom je jeho síla.
Svatá Barbora: jméno, které zavazuje
19. raketová brigáda nese čestný název „Svatá Barbora“ od 5. prosince 2019, kdy jej udělil prezident Ukrajiny. Svatá Barbora je v evropské vojenské tradici patronkou dělostřelců a raketových vojsk, a brigáda, která operuje s jedním z nejpřesnějších raketových systémů na světě, to pojmenování naplňuje doslova.
Ukrajina dnes disponuje více než 40 systémy HIMARS dodanými Spojenými státy, k nimž Německo přidalo další 3 HIMARS a 5 pásových MARS II. Německý MARS II nese 12 raket oproti šesti u HIMARS a pojíždí na pásech, ale používá stejnou munici GMLRS s dosahem kolem 84 km. Dohromady tvoří tyto systémy páteř ukrajinské schopnosti přesně zasahovat cíle hluboko za frontovou linií.
Rusko se přizpůsobuje, ale za vysokou cenu
Bylo by naivní tvrdit, že Rusko na HIMARS nijak nereagovalo. Po bolestivých ztrátách skladů munice a velitelských stanovišť v letech 2022 a 2023 začalo rozptylovat logistické uzly, maskovat pozice a přesouvat zásoby do menších depotů. Jenže právě to je paradox: samotná adaptace je důkazem, že systém funguje.
Rozptýlená logistika znamená pomalejší zásobování. Menší sklady znamenají častější konvoje. Přesunutá velitelská stanoviště znamenají delší komunikační řetězce. Analytici RUSI to shrnují jasně: Rusko sice snížilo okamžité ztráty, ale trvale si tím podkopává vlastní efektivitu. Každý kilometr, o který musí odsunout muniční sklad dál od fronty, je kilometr navíc pro každý zásobovací kamion. A těch kamionů Rusko nemá nazbyt.
Český kontext: munice ano, rakety pro HIMARS veřejně ne
Česká republika patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny v poměru k velikosti ekonomiky. Během prvního roku války putovalo na Ukrajinu přes 1,5 milionu kusů munice, více než 60 tisíc raket a 33 salvových raketometů. Česká muniční iniciativa, která zprostředkovává nákup velkorážné munice od třetích zemí, podle vládního vyjádření z ledna 2026 pokračuje, byť už bez dalších peněz z českého státního rozpočtu.
Veřejně dostupné vládní materiály ale výslovně neuvádějí dodávky raket GMLRS ani ATACMS kompatibilních s HIMARS. Česká pomoc míří primárně do dělostřelecké munice a zprostředkování. To neznamená, že se na financování raket pro HIMARS nepodílí nepřímo, ale veřejně to doložené není.
HIMARS sám o sobě válku neukončí. Žádná jednotlivá zbraň to nedokáže. Ale systém, který nutí protivníka přeorganizovat celý týl, zpomaluje jeho zásobování a ničí mu dělostřelectvo dřív, než stihne vystřelit, není jen taktický nástroj. Je to strategický tlak, a 19. brigáda „Svatá Barbora“ ho umí vyvinout.