Video: Severokorejský raketomet u Slovjansku odhalil průzkumník, kterého nikdo nečekal. Jednotka ho pak smetla na první pokus

Na slovjanském směru, kde se linie klikatí mezi lesy, terénními zlomy a polorozpadlými budovami, operuje ukrajinský batalion Apači z 81. brigády se zbraní, proti které běžné ruské rušičky nic nezmůžou. Jejich optovláknové FPV drony neletí po rádiovém signálu, odvíjejí za sebou tenký kabel s optickým vláknem, a proto je nelze zarušit klasickými prostředky elektronického boje. Právě takový dron v posledních dnech odhalil zamaskovanou palebnou pozici severokorejského raketometu a vzápětí ji zničil. Žádný předchozí průzkumný let klasickým dronem, žádné složité navádění. Jeden stroj, který zvládl obojí, najít i zasáhnout.

Průzkumník, který umí i zabíjet

Když se řekne „průzkumný dron“, většina lidí si představí malý komerční kvadrokoptér typu Mavic, který kroužící nad pozicí pořizuje záběry a předává souřadnice dělostřelectvu. Tady šlo o něco jiného. Optovláknový FPV je úderný dron, který v terminální fázi letu současně „vidí“ cíl, navádí se na něj a zasahuje ho. Operátor sedí v úkrytu, sleduje obraz v reálném čase přes optické vlákno a řídí dron až do momentu nárazu.

Inženýři z dílny batalionu Apači pro server Mezha popsali, proč právě na slovjanském směru je tato technologie tak cenná. Terén je členitý: lesy, kaponiéry, blindáže, budovy. Běžný radiově řízený FPV tu často ztrácí signál za terénní překážkou, obraz zamrzne, dron spadne. Optické vlákno tento problém eliminuje. Spojení je stabilní bez ohledu na reliéf a ruské rušičky, které jinak dokážou shodit analogový dron na stovky metrů, jsou proti kabelu bezmocné. Sami operátoři Apači říkají, že „FPV drony na optovlákně změnily pravidla hry“ a létají i tam, kde dřív panoval nepřátelský elektronický boj.

Co je 107mm raketomet rodiny Type 63/Type 75

Zbraň, kterou dron odhalil a zničil, není žádný těžký raketový systém. Jde o lehký dvanáctihlavňový raketomet ráže 107 milimetrů z rodiny Type 63/Type 75. Původní čínský Type 63 se rozšířil do desítek zemí, Severní Korea si vyrobila vlastní derivát označovaný jako Type 75. Základní parametry:

• Ráže: 107 mm
• Počet trubic: 12
• Účinný dostřel: přibližně 8–8,5 km
• Hmotnost: kolem 600 kg
• Použití: tažený, na lehkém vozidle, případně i na robotické platformě

Proti běžným ruským 122mm systémům je to menší, lehčí a levnější prostředek. Nenahrazuje těžkou raketovou palbu, ale hodí se pro rychlou saturaci blízkého prostoru: krátká salva, rychlý přesun. Právě proto bývá dobře zamaskovaný v porostu nebo v improvizovaném úkrytu. Jenže proti dronu, který letí na optickém vlákně a jehož operátor má stabilní obraz i v hustém lese, ani toto maskování nestačilo.

Přesné určení, zda šlo o čínský originál, nebo severokorejský Type 75, není ze záběrů šířených na sociálních sítích jednoznačně možné. Obě varianty jsou si konstrukčně velmi blízké. Podstatné je něco jiného, že se na frontě u Slovjansku vůbec objevuje.

Proč severokorejské zbraně končí na Donbasu

Přítomnost severokorejského raketometu na ukrajinské frontě není izolovaná kuriozita. Je to symptom systémové vojenské spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem, která za poslední dva roky nabrala rozměry, jež už nikdo nemůže bagatelizovat.

Investigace agentury Reuters zdokumentovala, že Severní Korea dodala Rusku od poloviny roku 2023 nejméně čtyři miliony dělostřeleckých granátů a další zbraňové systémy včetně raket. V dubnu 2025 pak severokorejská státní agentura KCNA poprvé veřejně přiznala, že Pchjongjang vyslal své vojáky do Ruska, což do té doby obě strany popíraly. NATO na své oficiální stránce otevřeně konstatuje, že Severní Korea a Írán „přímo vojensky podporují“ ruskou agresi proti Ukrajině.

Lehký 107mm raketomet do tohoto logistického toku zapadá přirozeně. Rusko vede opotřebovací válku obrovského rozsahu a potřebuje doslova všechno, od granátů přes munici po levné zbraňové systémy, které lze rychle nasadit na frontě. Severokorejský Type 75 je přesně takový prostředek: levný, jednoduchý, snadno přepravitelný. To, zda ho u Slovjansku obsluhovala ruská, nebo severokorejská posádka, z dostupných záběrů nelze potvrdit. Ale samotná přítomnost zbraně mluví jasně.

Optovlákno už není experiment, ale priorita

Případ ze slovjanského sektoru ilustruje širší trend, který mění charakter celé války. Optovláknové FPV drony přestaly být technologickou kuriozitou a staly se nákupní prioritou ukrajinského státu. Ministerstvo obrany Ukrajiny je označilo za „kriticky důležitý nástroj na bojišti“; v roce 2025 jich armáda dostala 374 tisíc kusů a už k dubnu 2026 bylo dodáno více než 92 procent objemu celého předchozího roku.

Batalion Apači si v tomto kontextu vybudoval vlastní zázemí. Inženýři jednotky sami namotávají cívky s optickým vláknem a těla cívek tisknou na 3D tiskárně. Decentralizace a improvizace, které by ještě před pár lety zněly jako sci-fi.

A nejde jen o Ukrajinu. NATO vypsalo samostatnou inovační výzvu zaměřenou přímo na boj proti optovláknovým FPV dronům. Aliance konstatuje, že běžné prostředky elektronického boje proti nim nefungují a že je třeba kombinovat radarová, optická, akustická a termální čidla. Optovláknový FPV se tak stal samostatnou kategorií hrozby, a to, co se děje u Slovjansku, je pro plánovače NATO studijním materiálem v reálném čase.

Co to znamená pro Evropu i Česko

Evropská rada v závěrech z června 2026 označuje ruskou agresi za existenční bezpečnostní výzvu pro celou EU a volá po navýšení kapacit v oblasti dronů, munice a protivzdušné obrany. České ministerstvo obrany v nové obranné strategii pojmenovává Rusko jako nejvážnější dlouhodobou hrozbu pro bezpečnost ČR i spojenců. Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě při květnové návštěvě Prahy řekl, že riziko už nelze přenášet na ostatní spojence.

Zkušenosti z bojiště u Slovjansku, kde jeden dron s optickým vláknem dokáže najít a zničit zamaskovaný raketomet dřív, než stihne vystřelit jedinou salvu, jsou přesně tím, co musí vstřebávat i Armáda ČR. Válka na Ukrajině v reálném čase ukazuje, že i dobře ukrytá lehká technika se proti síti optovláknových dronů mění na jednorázově zranitelný cíl. A kdo tuto lekci nepochopí z cizích ztrát, bude se ji učit z vlastních.