Video: Ukrajinci zavedli novou taktiku. Pozemní roboti s granátomety najeli do ruských pozic a začali pálit

Koncem září 2026 zveřejnil 3. armádní sbor Ukrajiny na svém Telegramu video, které během hodin obletělo ukrajinská i zahraniční média. Malé pásové stroje, bezpilotní pozemní vozidla, v armádním žargonu UGV, se plazí terénem směrem k ruským zákopům. Každý nese dvojici jednorázových raketových kompletů Bullspike. Nejdřív vypálí. Pak pokračují dál, vjedou přímo do úkrytu a odpálí se. Žádná pěchota, žádný voják na posledních metrech před nepřátelskou pozicí. Jen stroj řízený na dálku a exploze uvnitř krytu. Podle popisu 3. armádního sboru měli ruští obránci dojem, že je napadá celá útočná skupina. Ve skutečnosti to byl robot.

Dvoukroková smrt z dálky

Taktika, kterou NC13 předvedla, má jasnou logiku dvou fází. V první UGV zastaví na dostřel a odpálí dvojici Bullspike, 72,5mm jednorázových raketových kompletů bulharské výroby určených proti živé síle v zákopech a polních úkrytech. Palba přitlačí obránce ke dnu, rozbije pozorovací stanoviště nebo poškodí vstup do krytu. Ve druhé fázi vozidlo pokračuje v jízdě, najede až k pozici, nebo přímo dovnitř, a detonuje vlastní náloží.

Efekt je trojí: palebný, psychologický a čistící. Obránce čelí palbě, kterou nedokáže přiřadit konkrétnímu útočníkovi, a než se zorientuje, exploze uzavře celou sekvenci. Operátoři NC13 přitom seděli desítky kilometrů od linie dotyku. Konkrétní komunikační architektura zveřejněna nebyla, ale 3. armádní sbor současně popsal, jak jeho jednotky elektronického boje vytvořily nad částí bojiště ochrannou „kupoli“, která zaslepila ruské průzkumné drony. Kombinace rušení nepřátelských očí a doručení robota blíž k cíli zjevně stačila k tomu, aby útok proběhl bez ztráty jediného ukrajinského vojáka.

Vivaldi: roboti jako systém, ne kuriozita

Video s Bullspike není izolovaný virální klip. Spadá do operace Vivaldi, kterou 3. armádní sbor vede na kurském směru a jejíž druhou fázi shrnul 20. září 2026. Čísla mluví jasně: 125 km² pod ukrajinskou kontrolou, z toho 50 km² deokupovaných, osvobozeny obce Šandryholove a Derylove, obnovena plná kontrola nad Drobyševem.

Čtyři dny po zveřejnění výsledků, 24. září, sbor popsal další novinku: vzdušné vysazení kamikaze UGV více než deset kilometrů do ruského týlu pomocí těžkých bombardovacích dronů. A paralelně ženijní roboti z 96. samostatného praporu podpory odminovali přes 30 kilometrů tras, po kterých pak postupovala pěchota. Útočné UGV s Bullspike, logistické roboty skupiny Arma z 21. pluku KRAKEN, které zásobovaly bojovou sestavu a evakuovaly čtyři civilisty, odminovací stroje, to všechno běželo současně v jedné operaci. Pozemní roboti ve Vivaldi nejsou zbraň pro efektní záběry. Jsou servisní ekosystém.

Ukrajina vede, Rusko dohání

Rozsah ukrajinské robotizace přestal být experimentální někdy na přelomu let 2025 a 2026. Podle ukrajinského ministerstva obrany bylo od začátku roku 2026 autorizováno 50 nových domácích typů UGV, na frontu dorazilo 1 028 kusů a bezpilotní pozemní stroje absolvovaly přes 50 tisíc logistických a evakuačních misí. Ministerstvo zároveň plánuje násobné navýšení a převod co největší části frontové logistiky do bezosádkového režimu, primárně proto, aby šetřilo životy.

Federico Borsari, expert citovaný serverem Breaking Defense, v červnu 2026 přímo řekl, že Ukrajina je v bojové integraci UGV „na špici“ díky letům testování přímo na bojišti a vybudovaným organizačním strukturám, které žádná jiná armáda nemá.

A Rusko? Podle výroční zprávy estonské zahraniční zpravodajské služby z roku 2026 jsou ruské plány pro UGV méně rozvinuté než u leteckých dronů. Ruské pozemní roboty se zatím soustředí hlavně na podpůrné a ženijní úkoly. To neznamená, že Moskva v této oblasti nic nedělá (buduje novou větev bezpilotních systémů od podzimu 2025), ale v taktické integraci útočných UGV za Ukrajinou prokazatelně zaostává. Směr je nicméně zřejmý a podle nás je jen otázkou času, kdy se podobné stroje objeví i na druhé straně fronty.

Co to znamená pro budoucnost boje

Klíčové je pochopit, co přesně se tu mění. Nejde o „roboty místo lidí“ plošně. Jde o vytlačení člověka z nejsmrtelnějších metrů války, z prostoru před zákopem, z minového pole, ze vstupu do nepřátelského krytu. Právě tam padá neúměrné množství pěchotních ztrát a právě tam teď ukrajinská armáda nasazuje stroje.

Budoucnost pozemních bojů na Ukrajině podle všeho nebude vypadat jako sci-fi plné autonomních robotických armád. Pravděpodobnější je další růst smíšených operací: UGV pro logistiku, evakuaci, odminování a útok na jednotlivé pevné body, drony pro průzkum a palebnou podporu, elektronický boj pro otevření krátkého okna, ve kterém to všechno funguje. A pěchota, která vstoupí až do pozice, kterou už vyčistil stroj.

I česká armáda tento trend registruje. V září 2026 uspořádala cvičení Drone Shield, kde testovala UGV, robotiku a autonomní technologie. Česko-ukrajinská spolupráce v oblasti dronů a protidronové obrany probíhá oficiálně minimálně od roku 2025 a celková vojenská pomoc českých firem Ukrajině dosáhla stovek miliard korun. Přímá česká stopa u konkrétního robota NC13 veřejně doložena není, ale směr, kterým se obě armády ubírají, je totožný.

Malé pásové vozidlo s dvojicí granátometů, které vjede do ruského krytu a odpálí se, to není budoucnost. To je přítomnost. A válka na Ukrajině ji právě definuje pro všechny ostatní.