Video: Rusové u Kostiantynivky trpí. Ukrajinci vypátrali ukryté Buk-M3 a S-300 hluboko v týlu a smetli je

Specializovaná dronová jednotka Národní gardy Ukrajiny zasáhla na konci června dva klíčové prvky ruské protivzdušné obrany schované hluboko za frontou u Kostiantynivky.

Buk-M3, nejlepší verze systému i Zdroj fotografie: Kirill Borisenko / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Maskování, týlová pozice, vzdálenost od linie bojového styku, nic z toho nestačilo. Analytici jednotky Lasar’s Group nejprve vytipovali pravděpodobný prostor, kde Rusové ukryli komplex Buk-M3 a baterii S-300. Pak do prostoru vyslali průzkumné drony, které cíle potvrdily. A teprve potom přišel úder. Video z operace, které jednotka zveřejnila na svých sociálních sítích a které následně citovala i Ukrajinska pravda, ukazuje celý řetězec od identifikace maskovaného úkrytu po zásah obou systémů. Výsledek: dvě vrstvy ruské protivzdušné obrany v jednom z nejtěžších sektorů doněcké fronty přestaly fungovat.

Co přesně Ukrajinci našli a zasáhli

Na kostiantynivském směru, jednom z hlavních ohnisek ruského tlaku v Doněcké oblasti, Lasar’s Group odhalila dva komplexy protivzdušné obrany ukryté pod krytím v hloubce ruského týlu. Přesné souřadnice ani konkrétní obec zveřejněny nebyly, což je u podobných operací standardní postup kvůli ochraně metod a zdrojů.

Prvním cílem byl Buk-M3, nejnovější verze rodiny Buk a podle studie britského think-tanku RUSI jádro taktického krytí ruských manévrujících vojsk. Podle ruských vlastních údajů má dosah kolem 70 km, o 25 kilometrů více než předchozí generace, a nese šest střel na odpalovači místo čtyř. Druhým cílem byla baterie S-300, která plní vyšší, dlouhodosahovou roli: chrání důležité objekty, velitelské uzly a vojska proti letadlům, střelám i části balistických hrozeb.

Obě vrstvy v jednom sektoru. Obě zasaženy v jedné operaci.

Proč je ztráta dvou vrstev najednou tak bolestivá

Ruská protivzdušná obrana funguje jako vrstvený systém. Buk-M3 kryje střední pásmo a pohyblivé síly u fronty, S-300 zajišťuje hloubku a překryv na delší vzdálenosti. Když vypadne jedna vrstva, druhá může částečně kompenzovat. Když vypadnou obě, vzniká lokální trhlina, okno, kterým mohou proniknout ukrajinské drony, střely i letadla.

Přesně tento scénář už má reálný precedens. Začátkem července Lasar’s Group zveřejnila jinou operaci, při níž po umlčení Buk-M3 následoval úder ukrajinského letectva na dva ruské velitelské body. Lov protivzdušné obrany tedy není efektní video pro sociální sítě. Je to první krok v operačním řetězci, který otevírá prostor pro další prostředky.

A problém pro Rusy sahá dál než za jeden sektor. Databáze Oryx, která eviduje vizuálně potvrzené ztráty, k červenci 2026 zaznamenává nejméně 18 zničených odpalovacích vozidel Buk-M3 a minimálně 8 zničených odpalovačů S-300V4. Moderní vrstvy ruské PVO jsou pod systematickým tlakem.

Týl už není bezpečný

Klíčové poučení z celé operace neleží v samotném zásahu, ale v tom, co mu předcházelo. Rusové udělali, co se od nich čekalo: techniku schovali pod maskování, umístili ji hluboko za linii boje, daleko od dosahu běžné pěchotní palby. A přesto to nestačilo.

Lasar’s Group postupovala ve třech krocích. Analytici nejprve na základě dostupných dat vytipovali pravděpodobný prostor rozmístění. Průzkumné drony pak letěly ověřit už zúžený okruh možných pozic, ne naslepo přes celou frontu, ale cíleně do konkrétního prostoru. Až po vizuálním potvrzení nastoupily úderné platformy. Jednotka sama na oficiálním webu Národní gardy Ukrajiny popisuje, že údery hluboko v týlu proti PVO, radarům a těžké technice jsou součástí jejího standardního portfolia. Nejde o jednorázový úspěch.

Selhání na ruské straně nebylo jen v maskování. Bylo v celém řetězci: v disciplíně rozmístění, v nedostatečné ochraně proti dronům v blízkém okruhu, v absenci dostatečně častých přesunů. Prosté schování pod plachtu a spoléhání na vzdálenost od fronty přestává fungovat ve válce, kde protivník propojí analytiku, průzkum a úder do jednoho cyklu.

Co to znamená pro ruskou obranu nebe

Lokálně a krátkodobě je odpověď jednoznačná: ruská ochrana nebe na kostiantynivském směru byla výrazně oslabena. Dvě vrstvy integrované obrany v jednom sektoru vypadly z provozu, a dokud Rusové nepřesunou náhradu, ukrajinské prostředky mají v tomto prostoru větší volnost.

Dlouhodobě je situace pro Moskvu komplikovanější. CBS News s odkazem na ukrajinské představitele informuje o tlaku na ruské zásoby střel S-300 i o problémech s klíčovými komponenty. Studie RUSI podrobně mapuje zranitelnost ruského průmyslového řetězce protivzdušné obrany. Rusko systémy i munici dál vyrábí a přesouvá, ale rychlá, bezbolestná náhrada moderních kompletů není samozřejmá. Každý ztracený Buk-M3 bolí víc než starší verze, protože jich je méně a stojí na nich krytí nejcennějších sil.

Rusové budou nuceni reagovat: častěji přesouvat baterie, rozptylovat je, přidávat klamné cíle a posilovat blízkou obranu proti dronům. Jenže každé takové opatření stojí čas, lidi a prostředky, které chybí jinde.

Kostiantynivský směr zůstává jedním z nejtěžších úseků doněcké fronty. Ale po konci června 2026 tam ruské jednotky operují s děravějším deštníkem nad hlavou, a Lasar’s Group už ukázala, že ví, kde v tom deštníku hledat další trhliny.

Kolik je ještě Rusko ochotné obětovat, než ukončí válku, kterou začalo?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články