Video: Rusové už přecházejí na nové dopravní prostředky. K benzinu jezdí na koních, Ukrajinci je zničili

Ropná velmoc, která zásobuje půlku světa, nedokáže natankovat vlastní auta. Na sociálních sítích koluje video, kde Rusové řeší cestu na pumpu na koni.

Ruský muž na koni i Zdroj fotografie: Gorbunovová M.S. / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Dne 14. července 2026 se na internetu objevil klip, v němž Ruska stojící v hodinové frontě na benzin s rezignovaným úsměvem říká, že „alternativou jsou koně“. Nebyl to vtip. Podle ruských médií citovaných The Moscow Times poptávka po pracovních koních v části ruského venkova skutečně vzrostla, lidé je kupují na přesuny, práci v lese i svoz sena, protože provoz auta při nedostatku a zdražujícím benzinu přestal být jistý. Virální záběr jezdce mířícího ke čerpací stanici na hřbetě koně se nepodařilo spolehlivě geolokovat, ale jako symbol funguje dokonale: země, která denně těží miliony barelů ropy, má problém dostat litr benzinu ke svým vlastním občanům.

Přes padesát úderů za čtyři měsíce

Příčina krize má jméno a souřadnice. Ukrajinské drony a rakety od března 2026 systematicky ničí ruskou palivovou infrastrukturu. Agentura AP napočítala za čtyři měsíce přes padesát útoků na rafinerie, sklady, terminály a další energetické cíle. Nejde o náhodné zásahy, jde o promyšlenou kampaň, která postupně ukrajuje z ruské schopnosti zpracovat vlastní ropu na palivo.

Konkrétní bilance je drtivá. V červnu drony zasáhly moskevskou rafinerii Gazprom Něfť a poškodily primární jednotku nesoucí 53 % kapacity celého závodu. Začátkem července přišel na řadu Omsk, největší ruský producent benzinu s roční kapacitou kolem 23 milionů tun. Opakovaně hořela rafinerie v Tuapse na černomořském pobřeží, drony zasáhly ropný terminál v Petrohradu, sklady v Azovu i rafinerii Ilskij v Krasnodarském kraji. Výsledek? Červnové zpracování ropy v Rusku meziročně spadlo o 25 %, produkce benzinu o 17 %. Zhruba třetina ruské rafinační kapacity byla mimo provoz.

Fronty, limity, QR kódy

Důsledky se rozlily přes všech jedenáct ruských časových pásem. Reuters popsal situaci jako nejhorší na jihu země a v okupovaném Krymu, ale fronty dorazily i do Moskvy a po zásahu omské rafinerie také do Sibiře. Regiony sahaly po opatřeních, která připomínají spíš válečný příděl než moderní stát:

  • Limity na litry – řada regionů omezila jednorázový nákup na 20 až 30 litrů.
  • Zákaz tankování do kanystrů – aby se zabránilo hromadění zásob.
  • Sudý/lichý režim – tankovat smíte jen v den odpovídající poslední číslici vaší SPZ.
  • QR kódy v Sevastopolu – elektronický systém přidělování paliva.
  • Pozastavení prodeje – některé pumpy prostě zavřely, protože neměly co prodávat.

Čekání v řadě na hodiny až dny se stalo běžnou součástí života. DW přidává, že část Rusů přesedlala na veřejnou dopravu, spolujízdu nebo kola. A na venkově právě na ty koně.

Kreml přiznává, co popíral

Zlom nastal 10. července 2026. Vicepremiér Alexandr Novak v prohlášení pro TASS otevřeně řekl: „Musíme přiznat, že máme problémy a nedostatek způsobený údery.“ Bylo to poprvé, co vysoký ruský představitel takto přímo spojil palivovou krizi s ukrajinskými útoky. Putin sám situaci bagatelizoval jako „nekritickou a dočasnou“, jenže realita na pumpách mluvila jinak.

Podle nezávislého ruského média Verstka federální přerozdělování paliva dává přednost armádě, těžkému průmyslu, elektrárnám a zemědělství. Civilisté jsou až na konci fronty, doslova i přeneseně. Moskva zvažovala dovoz paliva ze zahraničí a omezila export, ale ani jedno neřeší jádro problému: zničené rafinerie se neopraví přes noc. Oprava moskevského závodu měla podle AP trvat nejméně tři měsíce. A Ukrajina mezitím nepřestala útočit.

Není to poprvé, ale tentokrát je to jiné

Rusko řešilo problémy s palivem už v roce 2023, kdy dočasně zakázalo export benzinu a dieselu. Tehdy šlo hlavně o cenový tlak a napětí na domácím trhu. Krize léta 2026 má zásadně odlišný charakter, není způsobená trhem, ale fyzickým zničením infrastruktury. Problém není v tom, kolik ropa stojí, ale v tom, že ji není kde zpracovat a odkud rozvézt.

Pro Česko má celá situace spíš nepřímý dopad. Vláda ČR už v dubnu 2025 oznámila, že navýšená kapacita ropovodu TAL plně pokrývá celoroční potřebu země neruskou ropou. Přímá závislost na ruských dodávkách tedy skončila. Širší evropský a světový trh s palivy ale ruskou krizi pocítit může, každý výpadek stovek tisíc barelů denně se promítne do globálních cen.

Kůň na cestě k benzince není důkaz, že celé Rusko přesedlalo do sedla. Je to ale přesná zkratka pro to, kam se dostala země, která měla být druhou vojenskou supervelmocí světa, a teď přiděluje benzin přes QR kódy, zatímco její občané zvažují, jestli se jim víc vyplatí krmit auto, nebo koně.

Je toto ten blahobyt, o kterém čeští obdivovatelé Ruska sní?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články