Video: Rusové už přecházejí na nové dopravní prostředky. K benzinu jezdí na koních, Ukrajinci je zničili

Dne 14. července 2026 se na internetu objevil klip, v němž Ruska stojící v hodinové frontě na benzin s rezignovaným úsměvem říká, že „alternativou jsou koně“. Nebyl to vtip. Podle ruských médií citovaných The Moscow Times poptávka po pracovních koních v části ruského venkova skutečně vzrostla, lidé je kupují na přesuny, práci v lese i svoz sena, protože provoz auta při nedostatku a zdražujícím benzinu přestal být jistý. Virální záběr jezdce mířícího ke čerpací stanici na hřbetě koně se nepodařilo spolehlivě geolokovat, ale jako symbol funguje dokonale: země, která denně těží miliony barelů ropy, má problém dostat litr benzinu ke svým vlastním občanům.

Přes padesát úderů za čtyři měsíce

Příčina krize má jméno a souřadnice. Ukrajinské drony a rakety od března 2026 systematicky ničí ruskou palivovou infrastrukturu. Agentura AP napočítala za čtyři měsíce přes padesát útoků na rafinerie, sklady, terminály a další energetické cíle. Nejde o náhodné zásahy, jde o promyšlenou kampaň, která postupně ukrajuje z ruské schopnosti zpracovat vlastní ropu na palivo.

Konkrétní bilance je drtivá. V červnu drony zasáhly moskevskou rafinerii Gazprom Něfť a poškodily primární jednotku nesoucí 53 % kapacity celého závodu. Začátkem července přišel na řadu Omsk, největší ruský producent benzinu s roční kapacitou kolem 23 milionů tun. Opakovaně hořela rafinerie v Tuapse na černomořském pobřeží, drony zasáhly ropný terminál v Petrohradu, sklady v Azovu i rafinerii Ilskij v Krasnodarském kraji. Výsledek? Červnové zpracování ropy v Rusku meziročně spadlo o 25 %, produkce benzinu o 17 %. Zhruba třetina ruské rafinační kapacity byla mimo provoz.

Fronty, limity, QR kódy

Důsledky se rozlily přes všech jedenáct ruských časových pásem. Reuters popsal situaci jako nejhorší na jihu země a v okupovaném Krymu, ale fronty dorazily i do Moskvy a po zásahu omské rafinerie také do Sibiře. Regiony sahaly po opatřeních, která připomínají spíš válečný příděl než moderní stát:

• Limity na litry – řada regionů omezila jednorázový nákup na 20 až 30 litrů.
• Zákaz tankování do kanystrů – aby se zabránilo hromadění zásob.
• Sudý/lichý režim – tankovat smíte jen v den odpovídající poslední číslici vaší SPZ.
• QR kódy v Sevastopolu – elektronický systém přidělování paliva.
• Pozastavení prodeje – některé pumpy prostě zavřely, protože neměly co prodávat.

Čekání v řadě na hodiny až dny se stalo běžnou součástí života. DW přidává, že část Rusů přesedlala na veřejnou dopravu, spolujízdu nebo kola. A na venkově právě na ty koně.

Kreml přiznává, co popíral

Zlom nastal 10. července 2026. Vicepremiér Alexandr Novak v prohlášení pro TASS otevřeně řekl: „Musíme přiznat, že máme problémy a nedostatek způsobený údery.“ Bylo to poprvé, co vysoký ruský představitel takto přímo spojil palivovou krizi s ukrajinskými útoky. Putin sám situaci bagatelizoval jako „nekritickou a dočasnou“, jenže realita na pumpách mluvila jinak.

Podle nezávislého ruského média Verstka federální přerozdělování paliva dává přednost armádě, těžkému průmyslu, elektrárnám a zemědělství. Civilisté jsou až na konci fronty, doslova i přeneseně. Moskva zvažovala dovoz paliva ze zahraničí a omezila export, ale ani jedno neřeší jádro problému: zničené rafinerie se neopraví přes noc. Oprava moskevského závodu měla podle AP trvat nejméně tři měsíce. A Ukrajina mezitím nepřestala útočit.

Není to poprvé, ale tentokrát je to jiné

Rusko řešilo problémy s palivem už v roce 2023, kdy dočasně zakázalo export benzinu a dieselu. Tehdy šlo hlavně o cenový tlak a napětí na domácím trhu. Krize léta 2026 má zásadně odlišný charakter, není způsobená trhem, ale fyzickým zničením infrastruktury. Problém není v tom, kolik ropa stojí, ale v tom, že ji není kde zpracovat a odkud rozvézt.

Pro Česko má celá situace spíš nepřímý dopad. Vláda ČR už v dubnu 2025 oznámila, že navýšená kapacita ropovodu TAL plně pokrývá celoroční potřebu země neruskou ropou. Přímá závislost na ruských dodávkách tedy skončila. Širší evropský a světový trh s palivy ale ruskou krizi pocítit může, každý výpadek stovek tisíc barelů denně se promítne do globálních cen.

Kůň na cestě k benzince není důkaz, že celé Rusko přesedlalo do sedla. Je to ale přesná zkratka pro to, kam se dostala země, která měla být druhou vojenskou supervelmocí světa, a teď přiděluje benzin přes QR kódy, zatímco její občané zvažují, jestli se jim víc vyplatí krmit auto, nebo koně.