Video: Ukrajinský Mi-8 vypouští stíhací drony F7 Litavr přímo za letu. Ruské UAV uloví dříve, než doletí k cíli

Dne 23. října 2026 zveřejnil The New York Times frontové záběry, na nichž posádka Mi-8 odpaluje z vnějších závěsníků drony F7 Litavr proti přilétajícím ruským bezpilotníkům. Není to propagandistická ukázka ani testovací let, jde o ostré nasazení někde na frontové linii, jehož přesná lokalita zůstává z bezpečnostních důvodů utajena. Poprvé se přitom tato kombinace mihla už 24. srpna 2026 v prezidentském videu ke Dni nezávislosti Ukrajiny. Mezi srpnovým zábleskem a říjnovým důkazem uplynuly dva měsíce, během nichž se z experimentu stal bojový nástroj.

Co je F7 Litavr a jak loví

Litavr je interceptorový dron ukrajinské firmy F-Drones, navržený primárně k ničení vzdušných cílů. Maximální rychlost 350 km/h, operační dosah 40 kilometrů, dostup až 9 kilometrů. V přídi nese bojovou hlavici o hmotnosti 500 gramů, žádné sítě, žádné vytlačování z trasy. Jde o kinetický zásah: dron identifikuje cíl pomocí denní i termální kamery, ve finální fázi přebírá řízení automatika s funkcí označovanou jako „Last Mile / Pixel Lock“ a sama dovede interceptor do srážky.

Vývoj začal na podzim 2024, vojenskou kodifikaci Litavr získal v létě 2025 a sériové dodávky běží od podzimu téhož roku. Podle šéfa F-Drones Stanislava Chutora firma Šahedy ničí Litavry denně, včetně jejich proudových verzí. Pro ty rychlejší cíle vznikla varianta LITAVR+, která v době zveřejnění říjnových záběrů procházela bojovými zkouškami.

Proč právě vrtulník a proč právě teď

Mi-8 je pracant sovětské konstrukce, kterého ukrajinská armáda zná nazpaměť. Posádky ho dříve používaly k lovu Šahedů palubními kulomety a reflektory, účinné, ale riskantní, protože vrtulník se musel přiblížit na dostřel. Teď nese interceptory na vnějších závěsnících. Podle analýzy Defence Express může jeden Mi-8 nést až 12 kusů Litavrů, po dvou na každém ze šesti závěsných bodů. Analytici Janes to potvrzují, tři závěsné body na každé straně trupu.

Klíčová výhoda není v samotném dronu. Je v geometrii zásahu. Pozemní protivzdušná obrana reaguje z místa, které chrání, tedy v blízkosti města, elektrárny nebo jiné infrastruktury. Vrtulník posouvá start interceptoru do vzduchu a dopředu, dál od chráněného objektu. Ruský Šahed je tak zničen desítky kilometrů před cílem, ne nad střechami obytných domů. A právě to stojí za formulací „uloví dříve, než doletí k cíli“; nejde o zázrak, ale o praktický přesun bodu zničení.

Mi-8 navíc není jedinou vzdušnou platformou. Už 24. dubna 2026 Ukrajina veřejně ukázala dopravní letoun An-28 vyzbrojený interceptory P1-Sun a Merops AS-3 Surveyor. Buduje se celá kategorie improvizované letecké protidronové obrany.

Osm tisíc dronů měsíčně, a stále jich přibývá

Proč tolik spěchu? Čísla mluví jasně. Jen v květnu 2026 zaznamenala ukrajinská protivzdušná obrana 8 150 startů ruských útočných dronů, Šahedů, Gerberů, Italmasů a dalších typů. Z nich 7 476 zničila, tedy téměř 92 %. Jenže zbývajících osm procent při takovém objemu znamená stovky průletů měsíčně. A Rusko se přizpůsobuje: podle poradce ukrajinského ministerstva obrany má zhruba 20 % Šahedů online řízení v reálném čase, což ztěžuje jejich rušení.

Na konci září 2026 Zelenskyj přiznal, že u proudových variant Šahedů je míra zachycení zatím jen 55 %, zatímco u běžných přesahuje 90 %. Právě tady vstupují interceptory jako Litavr do hry, jsou řádově levnější než rakety klasické PVO a dají se vyrábět v objemech, které konvenční zbrojní průmysl nedokáže pokrýt. Už v lednu 2026 ukrajinské jednotky dostávaly přes 1 500 protišahedových dronů denně napříč kategoriemi. Přesný měsíční výstup samotného Litavru firma nezveřejnila, ale F-Drones celkově tvrdí, že pro armádu vyrábí desítky tisíc dronů měsíčně.

Co to znamená pro NATO a pro Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte v červnu 2026 řekl, že Ukrajina je v dronech a protidronových technologiích před mnoha státy Aliance. Není to diplomatická zdvořilost. NATO v roce 2026 investovalo přes 40 miliard dolarů do protidronových schopností a buduje tržiště ověřených systémů, přičemž otevřeně přiznává, že se z ukrajinských zkušeností učí.

Česko není stranou. V lednu 2026 ukrajinské ministerstvo obrany představilo prezidentu Petru Pavlovi své interceptorové drony a hovořilo o rozšíření mezinárodní spolupráce. Přímá česká vazba na Litavr veřejně doložená není, ale české firmy řeší totéž téma z druhé strany: RETIA nabízí modulární systém ReCAS pro detekci a neutralizaci dronů, společnost EAGLE.ONE vyvíjí autonomní zachytávač Drone Hunter a Armáda ČR v září 2026 uspořádala cvičení Drone Shield zaměřené právě na obranu proti bezpilotníkům. Inspirací z Ukrajiny přitom není konkrétní model dronu, ale tempo, s jakým se tam nové koncepty dostávají z prototypu do boje.

Levná vrstva, ne stříbrná kulka

Podle nás je nejdůležitější posun v tom, že se z interceptorů stává systémová vrstva obrany, nikoli technologická kuriozita jednoho virálního videa. Zelenskyj v srpnu 2026 označil interceptory za nový echelon protivzdušné obrany a v září upřesnil, že už jsou vytipované typy, které se mohou stát hlavním prostředkem proti části dronových hrozeb. Pokud tempo výroby a integrace vydrží, může tahle vrstva výrazně snížit náklady na obranu proti masovým dronovým náletům, ale nenahradí klasickou PVO proti řízeným střelám a balistickým raketám.

Mi-8 s dvanácti Litavry na bocích není futuristická zbraň. Je to pragmatické řešení armády, která nemá luxus čekat na dokonalý systém, a právě proto funguje.