Video z kokpitu MiG-29: ukrajinský pilot natočil, jak v noci sestřelil dva ruské Shahedy letící 800 km/h. Měl na to pár vteřin

Tmavý kokpit, svítící symboly na průhledovém displeji, krátké přiblížení a pak záblesk. Střela odchází. Za okamžik druhá. Obě cíle podle brigády přestaly existovat. Video, které 30. května 2026 publikovala na Facebooku 40. brigáda taktického letectva s přízviskem „Duch Kyjeva“, neukazuje nic, co by ukrajinští piloti nedělali pravidelně. Ukazuje ale něco, co se téměř nikdy nenatočí: pohled zevnitř na jednu z nejtěžších disciplín vzdušné války, noční stíhací lov malého, rychlého a levného cíle.

Čtyři a půl sekundy na rozhodnutí

Brigádní komunikace u videa pracuje s rychlostí cíle až 800 km/h. Přepočítáno: 222 metrů za sekundu. Při zachycení dronu na vzdálenost jednoho kilometru má pilot zhruba 4,5 sekundy. Při kontaktu na kilometr a půl necelých sedm. To je okno, ve kterém musí zamknout cíl, potvrdit odpálení a trefit. V noci, proti objektu s efektivní odraznou plochou zlomku stíhačky.

Přesný typ použitých střel vzduch-vzduch brigáda nezveřejnila. Nezveřejnila ani datum samotné mise, jen datum, kdy záběry pustila do světa. Co ale záběry potvrzují jednoznačně: MiG-29 ukrajinského letectva provádějí noční přepadové lety proti proudovým dronům a fungují jako jedna z vrstev protivzdušné obrany.

Geran-4: rychlejší, těžší, zákeřnější

Proudové varianty Šáhidů nejsou totéž co pomalé „sekačky“, které Ukrajina srážela od podzimu 2022. Podle technického rozboru ukrajinské vojenské rozvědky HUR z 25. května 2026 má Geran-4 nový drak, proudový motor, pevně integrované křídlo a výrazně lepší aerodynamiku. Aktivně manévruje při 300–400 km/h, maximum HUR uvádí do 500 km/h. Hlavice váží 50 nebo 90 kilogramů. Operační strop sahá do pěti tisíc metrů.

Údaj 800 km/h pochází z brigádní komunikace u videa, nikoli z technického profilu HUR. Rozdíl může odrážet konkrétní fázi letu, sestupovou rychlost, nebo jinou variantu dronu; to z dostupných zdrojů nevyčteme. Podstatné je něco jiného: i při konzervativnějších 500 km/h je reakční okno pro obránce dramaticky kratší než u starších pístových verzí, které létaly kolem 180 km/h.

HUR výslovně uvádí, že Geran-4 vznikl jako protiopatření vůči účinnosti ukrajinských interceptorových dronů. Podle informací rozvědky citovaných Ukrajinskou pravdou už Geran-4 i novější Geran-5 běží v sériové výrobě s kapacitou až 500 kusů měsíčně. Cílem Moskvy je dostat proudové varianty na polovinu všech Šáhidů.

Vrstvená obrana: stíhačka není všelék

MiG-29 v roli lovce dronů vypadá efektně. Ale ukrajinské velení samo říká, že stíhačka není univerzální odpověď. Vrchní velitel Oleksandr Syrskyj na únorovém briefingu popsal realitu: 100 až 200 Šáhidů denně, a v obtížných povětrnostních podmínkách zůstávají nejúčinnějším prostředkem protiletadlové raketové jednotky. Letectvo, vrtulníky a interceptorové drony se zapojují hlavně za příznivějšího počasí.

Čísla z dubna 2026 ukazují rozsah nasazení:

• 831 letů ukrajinského letectva, z toho přes 550 na stíhací krytí
• Více než 300 posádek interceptorových dronů v aktivní službě
• 33 000 nepřátelských UAV zničených interceptorovými drony jen v březnu, dvojnásobek oproti předchozímu měsíci
• 24 soukromých firem zapojených do projektu civilní protivzdušné obrany

Mluvčí vzdušných sil Jurij Ihnat přitom zdůrazňuje, že bez radarového zjištění a navedení je zásah vzdušných cílů fakticky nemožný. Pilot MiG-29 na videu téměř jistě nedělal nic na vlastní pěst; pozemní radarová síť mu cíl předala, on provedl finální zachycení a odpálení.

Celková úspěšnost ukrajinské obrany proti dronům se podle ministerstva obrany pohybuje kolem 90 %. Proti střelám s plochou dráhou letu je to téměř 80 %. Kyjev si jako cíl stanovil minimálně 95% záchyt všech vzdušných cílů.

Problém ceny: drahá stíhačka proti levnému dronu

Tady je jádro strategického napětí, které video z kokpitu nevědomky ilustruje. MiG-29 je platforma z osmdesátých let, modernizovaná, ale stále drahá na provoz i údržbu. Střela vzduch-vzduch stojí řádově stovky tisíc až miliony korun. Proudový Šáhid je v porovnání s tím spotřební materiál; Rusko jej vyrábí sériově a posílá ve stovkách.

Analytici z washingtonského CSIS tento problém popsali jako „saturaci obrany“: útočník nemusí prorazit každým dronem, stačí, když obránce vyčerpá dražší prostředky rychleji, než je dokáže doplnit. Ukrajina si toho je vědoma. Proto buduje levnější vrstvy: interceptorové drony schopné letu nad 450 km/h, mobilní palebné skupiny, soukromou protivzdušnou obranu.

Česko do tohoto ekosystému přispívá po svém. Armáda schválila výcvik až osmi ukrajinských pilotů v rozsahu 150 letových hodin za zhruba 32 milionů korun. Český průmysl s partnery dodal Ukrajině desítky protidronových systémů MR-2 Viktor určených proti bezpilotním a nízkoletícím cílům. Bezpečnostní rada státu v lednu 2026 výslovně řešila ochranu kritické infrastruktury proti masivním dronovým útokům a čerpání zkušeností z ukrajinského bojiště.

Pár vteřin, které rozhodují o válce ve vzduchu

Video trvá krátce. Dva odpaly, dva zásahy, tma kolem. Ale kondenzuje do sebe celý problém současné vzdušné války: drahou, pilotovanou, vysoce trénovanou vrstvu obrany, která musí reagovat na stále levnější a rychlejší prostředek útoku. Ukrajina zatím drží záchytnost nad 90 %. Otázka není, jestli její piloti umí sestřelit Šáhid v noci; video dokazuje, že ano. Otázka je, kolik takových nocí si ještě mohou dovolit.