Serhij Tyščenko, zdravotník čety 30. brigády ukrajinské armády, strávil 471 dní bez rotace na jedné bojové pozici v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Redakce Armádního Zpravodaje to zjistila v rozhovoru, který poskytl 20. listopadu 2025 v pořadu TSN, kde otevřeně vyprávěl o svých zkušenostech se zákopovou válkou, a popsal, co pro něj bylo po návratu nejtěžší. Je to příběh dokazující odhodlání bránit svou zem i za cenu obětování zdraví a života.

Zákop je extrémně náročný fyzicky i psychicky

Ukrajinský voják byl na frontě v Doněcké oblasti od 13. srpna 2024 do 28. října 2025, a zažíval opravdu těžké časy. Za jeden z nejtěžších okamžiků označil, když Rusové jeho pozice zničili, dost možná dělostřeleckými nebo leteckými údery, a on i jeho spolubojovníci museli několik měsíců výhradně klečet, aby zůstali ukrytí v zákopech, které nemohli rozšiřovat.

Trumpův mírový plán sepsali Rusové, ale nelze jim věřit. Uvrhl by tím na Evropu i celé NATO ještě větší nebezpečí

Na jakýkoliv pohyb totiž ruská armáda reagovala dalším odstřelováním. Až časem si byli schopni vykopat alespoň přístřešek a své životy tak zlepšit, ale výška v něm nepřesahovala 1,5 metru, takže si v podstatě nikdo nemohl za celou dobu pořádně stoupnout. Což popsal jako další velmi náročnou věc poté, co pozici opustil – opět si zvyknout na přirozenou chůzi.

Kopání zeminy probíhalo po velmi malých dávkách, aby si toho nepřítel nevšiml, což se evidentně dařilo. Neupřesnil sice, zda se podařilo pozici, na níž strávil 471 dní, udržet – pouze tolik, že když z ní odcházel, byl tam se třemi dalšími vojáky, zatímco na začátku jich bylo devět. Armádní Zpravodaj připomíná, že život v zákopu je nejenom fyzicky, ale i psychicky vyčerpávající, a proto je nezbytná rotace vojáků, ale při jejich nedostatku to není úplně možné.

Video: Rusové pronikli do Pokrovsku a chtěli se uhnízdit. Ale Ukrajinci odhadli, kam půjdou, a připravili na ně past. Nikdo neunikl

Jak moc intenzivní je odstřelování a bombardování některých pozic, se ukazuje v Pokrovsku, kde ruské letectvo shazuje i 5 000 pum měsíčně, což vychází na cca 166 úderů den co den. A to je řeč pouze o pumách, k nimž je nutné připočítat ještě drony, střely a rakety. V zákopech sice bývá situace lepší, ale zase poskytují mnohem méně možností úkrytu.

V případě dělostřelectva pálí ruská armáda 152mm granáty, které mohou mít vysoce výbušné (HE), fragmentační nebo jiné specializované hlavice, potvrzuje Wikipedia, zatímco letecké pumy mívají hmotnost od 100 do 3 000 kg. Ty nejtěžší jsou zpravidla nasazovány ve městech nebo jinak důležitých oblastech, v nichž mají šanci způsobit velké škody.

Rusové nastolují novou éru bombardování, v ohrožení je samotný Kyjev

Ty malé, například FAB-250 těžké 250 kg, z čehož připadá 100 kg na trhavinu, uvádí Wikipedia, jsou shazovány i na zákopy, v nichž umí nadělat pořádnou „paseku“. Ukrajinci proti nim přitom obvykle nemají možnosti obrany, takže jim nezbývá než se skrývat pod zemí.